|
|
Pán Tří Světů
Hejdová, Dominika ; Hejdová, Milada (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedno z posledních tabu naší společnosti, smrt. Možná nás k tomu, že ji opomíjíme, vede právě ta jistota budoucího setkání s ní. I když jsme jako moderní společnost se smrtí v kontaktu každý den. Setkání s reálným koncem života je pro nás neznámé. O tom svědčí i alarmujícímu úpadek pohřebních obřadů. Jako Česko zaujimáme v četnosti pohřbených lidí bez obřadu prvenství ve světě. Přitom v mnoha státech je tento druh pohřbu neznámý. Diplomová práce reaguje na tuto současnou situaci a předkládá koncepční vizi pro město Bruntál, jak by mohlo v budoucnu přistupovat ke smrti a k procesu loučení a především k navrácení rituálu smrti do běžného života. Navazuje tak na předdiplomní projekt, který se zabýval historiií smrti, procesmy loučení a truchlení a vzpomínáním. Návrh reaguje na soušasný stav v Bruntále a problém absence smuteční síně.
|
|
|
Dům - kronika
Volf, Anna ; Koryčánek, Rostislav (oponent) ; Resslová, Veronika (vedoucí práce)
Projekt diplomové práce „Dům – kronika“ je autorskou interpretací „Duch místa“. Rotunda je malý dům-kolumbárium. Rotunda je navržena na prostor vzpomínání. Dům má oválný 8-stranný (šestnáctiúhelný) tvar; obvod od úrovně terénu se skládá výhradně ze starých dřevěných oken. Tímto je jeho funkce nejen ve vymezení prostoru pro vzpomínání, ale také symbolická, jako napojování vrstev na strany kolumbária. Součástí instalace je muzeum - kolumbárium, vevnitř kolumbární výklenky navrhuji ukládat makety zbořených domů nebo domů odsouzených k demolici. V 14-ti urnových výklencích míním mít modely čeljabinských budov s daty narození a smrti, jako jejich krátký epitaf.
|
|
|
Smuteční obřadní síň Líšeň
Kaliariková, Beáta ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Témou zadania bol návrh novostavby Smútočnej obradnej siene. Objekt naväzuje na stávajúci cintorín, ktorý sa nachádza na susednom pozemku a nový objekt rozšíri jeho možnosti a kapacity. Pozemok je vymedzený ulicou Šimáčkova. Zo zvyšných strán je obklopený voľným priestranstvom lúky, ktorá je olemovaná lesom. Pozemok riešeného územia je v súčasnosti nezastavaný, zatrávnený a nachádzajú sa na ňom prvky zelene. Navrhnutý objekt má poskytnúť možnosť vykonávania smútočných obradov a pridružených funkcií ako sú organizácia pohrebu, zabezpečenie priebehu obradu až po prípravu zosnulého na obrad. Okrem samotného objektu je v riešení navrhnuté aj plánované rozšírenie cintorína o kapacity hrobových miest. Zároveň je rozšírená možnosť pochovávania o kolumbária, ktoré sú situované na priestranstve pred samotným objektom a sú usporiadané okolo meditačného príspevku. Súčasťou návrhu je aj zriadenie parkoviska pre návštevníkov obradov a cintorína. Objekt je situovaný v zadnej časti pozemku. Okrem prístupových komunikácií pre peších je doplnený o obslužné komunikácie pre zamestnancov a pre príjazd pohrebného vozu. Jednotlivé časti sú oddelené zeleňou aby sa svojimi funkciami navzájom nerušili. Mojim zámerom v hmotovom riešení objektu bolo pozdvihnúť a zdôrazniť priestor samotnej smútočnej siene a vstupnej haly. Hmota týchto častí preto prevyšuje objemy pripojené po stranách, ktoré sú určené pre vykonávanie pridružených funkcií. Riešenie je akcentované predĺženými monolitickými stenami. Objekt je jednopodlažný s plochou strechou, osadený na jednej výškovej úrovni. Pôdorys je nepravidelný, tvorený pravouhlými tvarmi.
|
|
|
Smuteční obřadní síň Líšeň
Žaludová, Kristýna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Novostavba Smuteční obřadní síně Líšeň je umístěna na mírně svažitém pozemku v městské části Brno-Líšeň. Koncept řešení pozemku plynule navazuje na provoz stávajícího hřbitova. Nezastavěná část bude sloužit jako nový hřbitov s prostory pro standardní pohřbívání do země, kolumbárii, vsypovou loučkou, ale i s prostorem pro netradiční pohřbívání formou Bios Urn (popel po kremaci je umístěn do speciální urny se semenem stromu, která je vložena do země - život zesnulého tak symbolicky pokračuje v rostlině). Motiv stromu prostupuje celou stavbou: propisuje se na předsazenou fasádu z perforovaných hliníkových panelů, v interiéru se objevuje na oblé stěně ve vstupní hale, na dekoru dveří a na drobných interiérových prvcích. Celá budova je koncipovaná jako průnik tří hmot. Provozní část (technické zázemí, zázemí pro zaměstnance a pro pozůstalé) má půdorysný tvar písmene L a je nejnižší hmotou objektu, obřadní síň tvoří převýšený kvádr. Katafalk je zdůrazněn proskleným tubusem v severozápadní části síně.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Smuteční obřadní síň Líšeň
Žaludová, Kristýna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Novostavba Smuteční obřadní síně Líšeň je umístěna na mírně svažitém pozemku v městské části Brno-Líšeň. Koncept řešení pozemku plynule navazuje na provoz stávajícího hřbitova. Nezastavěná část bude sloužit jako nový hřbitov s prostory pro standardní pohřbívání do země, kolumbárii, vsypovou loučkou, ale i s prostorem pro netradiční pohřbívání formou Bios Urn (popel po kremaci je umístěn do speciální urny se semenem stromu, která je vložena do země - život zesnulého tak symbolicky pokračuje v rostlině). Motiv stromu prostupuje celou stavbou: propisuje se na předsazenou fasádu z perforovaných hliníkových panelů, v interiéru se objevuje na oblé stěně ve vstupní hale, na dekoru dveří a na drobných interiérových prvcích. Celá budova je koncipovaná jako průnik tří hmot. Provozní část (technické zázemí, zázemí pro zaměstnance a pro pozůstalé) má půdorysný tvar písmene L a je nejnižší hmotou objektu, obřadní síň tvoří převýšený kvádr. Katafalk je zdůrazněn proskleným tubusem v severozápadní části síně.
|
|
|
Smuteční obřadní síň Líšeň
Kaliariková, Beáta ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Témou zadania bol návrh novostavby Smútočnej obradnej siene. Objekt naväzuje na stávajúci cintorín, ktorý sa nachádza na susednom pozemku a nový objekt rozšíri jeho možnosti a kapacity. Pozemok je vymedzený ulicou Šimáčkova. Zo zvyšných strán je obklopený voľným priestranstvom lúky, ktorá je olemovaná lesom. Pozemok riešeného územia je v súčasnosti nezastavaný, zatrávnený a nachádzajú sa na ňom prvky zelene. Navrhnutý objekt má poskytnúť možnosť vykonávania smútočných obradov a pridružených funkcií ako sú organizácia pohrebu, zabezpečenie priebehu obradu až po prípravu zosnulého na obrad. Okrem samotného objektu je v riešení navrhnuté aj plánované rozšírenie cintorína o kapacity hrobových miest. Zároveň je rozšírená možnosť pochovávania o kolumbária, ktoré sú situované na priestranstve pred samotným objektom a sú usporiadané okolo meditačného príspevku. Súčasťou návrhu je aj zriadenie parkoviska pre návštevníkov obradov a cintorína. Objekt je situovaný v zadnej časti pozemku. Okrem prístupových komunikácií pre peších je doplnený o obslužné komunikácie pre zamestnancov a pre príjazd pohrebného vozu. Jednotlivé časti sú oddelené zeleňou aby sa svojimi funkciami navzájom nerušili. Mojim zámerom v hmotovom riešení objektu bolo pozdvihnúť a zdôrazniť priestor samotnej smútočnej siene a vstupnej haly. Hmota týchto častí preto prevyšuje objemy pripojené po stranách, ktoré sú určené pre vykonávanie pridružených funkcií. Riešenie je akcentované predĺženými monolitickými stenami. Objekt je jednopodlažný s plochou strechou, osadený na jednej výškovej úrovni. Pôdorys je nepravidelný, tvorený pravouhlými tvarmi.
|
host ::
RSS.