Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sérologická diagnostika borelióz
Sližová, Ivana ; Chmelař,, Dittmar (oponent) ; Lochman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání výsledků sérologických metod pro diagnostiku borelióz prováděných rutinně v laboratořích Spadia Lab (ELISA, imunobloty) v kontextu s doporučeními, kdy a jak je indikovat a interpretovat jejich výsledky. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku a historii boreliózy, mikrobiologickou charakteristiku borélií, imunitní systém ve vztahu k patogenezi onemocnění a na terapii a prevenci onemocnění. Experimentální část se zabývá analýzou výsledků získaných při rutinním vyšetřování protilátek proti boreliím v laboratořích Spadia Lab v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Podle doporučení CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci chorob) byl u všech vzorků prováděn screening protilátek proti boreliím pomocí ELISA ve třídě IgM a IgG. V roce 2014 byl ELISA screening prováděn pomocí souprav firmy Euroimmun na procesorech vzorků EVOLIS, v roce 2015 byl screening prováděn pomocí souprav firmy DiaSorin na analyzátoru LIAISON. Pozitivní vzorky byly následně konfirmovány pomocí Westernblotu popř. lineblotu. ELISA i WesternBlot patří mezi sérologické metody, pomocí nichž se testují protilátky, tj. látky vytvořené imunitním systémem. Imunitní systém hraje klíčovou úlohu v ochraně organismu proti infekci a protilátky jsou jeho významným nástrojem. Sérologické metody, které patří mezi imunoanalytické metody, dnes ještě nelze standardizovat. Diagnózu a opatření vůči infekci také proto nelze dělat jen na základě vyšetření protilátek. Je nutné posuzovat výsledky v kontextu celého klinického obrazu, anamnézy a v případě protilátek se doporučuje opakovat vyšetření s časovým odstupem.
Vliv vybraných klíštěcích serpinů na zánětlivou aktivaci různých makrofágových subpopulací
HAJDUCHOVÁ, Kateřina
Cílem práce bylo vytvořit tři subpopulace makrofágů z lidských liniových THP-1 buněk pomocí různých stimulačních látek a diferenciačních faktorů. Morfologicky je porovnat a rozlišit na základě exprese povrchových markerů. Dále provést zánětlivou aktivaci pomocí LPS a otestovat vliv dvou vybraných klíštěcích serpinů na zánětlivou aktivaci buněk.
Experimental Infection of Mice and Ticks with the Human Isolate of Anaplasma phagocytophilum NY-18
KALINOVÁ, Eliška
Anaplasma phagocytophilum je významný patogen přenášený klíšťaty, který kolonizuje granulocytární buňky obratlovců. Vyskytuje se v Severní Americe a v několika evropských zemích. Způsobuje závažná onemocnění domácích zvířat a potenciálně smrtelné onemocnění lidí zvané lidská granulocytární anaplazmóza (HGA). Vzhledem k rostoucí prevalenci A. phagocytophilum je nutné zavedení zvířecích modelů. Tato studie se zabývá přenosem kmene bakterie A. phagocytophilum NY-18 dvěma druhy klíšťat (Ixodes ricinus a Ixodes scapularis) a zavádí laboratorní model přenosu A. phagocytophilum klíštětem I. ricinus u myší. Práce dále porovnává oba přenosy i dynamiku infekce.
Analýza slinných serpínů klíšťat Ixodes ricinus z hlediska strukturní biologie
KAŠČÁKOVÁ, Barbora
Znalost podrobné struktury proteinů a jejich komplexů s jinými proteiny, jako jsou například serpiny, pomáhá pochopit jejích mechanismus účinku. Serpiny, jako velká skupina proteázových inhibitorů mají téměř identické složení sekundární struktury a představují dokonalý příklad jak se dá vysvětlit jejich inhibičním proces prostřednictvím detailních strukturních analýz mnoha zástupců skupiny. Univerzální proces inhibice serpinu je znám a také je známo, že serpiny jsou strukturálně téměř identické zatímco funkčně rozmanité. Proto má každý serpin některé vlastnosti jemu specifické a znalost detailních serpinových struktur může vysvětlit vysokou funkční diverzitu. Rentgenová krystalografie byla a je jedním z nejběžnějších nástrojů používaných pro strukturní analýzu serpinu. Tato práce popisuje strukturní informace serpinů klíšťat Ixodes ricinus. Serpiny tohoto druhu jsou zodpovědné hlavně za modulaci imunitní odpovědi hostitele prostřednictvím inhibice zúčastněných proteáz. Serpiny s proteázami tvoří kovalentní komplexy. Tento proces vede k "sebevražednému" mechanismu, který inaktivuje jak proteázu tak i serpin. Zde jsou uvedeny výsledky rentgenové strukturní analýzy čtyř serpinů I. ricinus pojmenovaných: Iripin-3, Iripin-5, Iripin-4 a Iripin-1. Všechny pomáhají klíšťatům různými způsoby zůstat přichyceny k hostiteli po dostatečnou dobu pro krmení tím, že inhibují proteázy zapojené do imunitních obranných reakcí hostitele na kousnutí klíštětem.
Detekce glyoxylátové dráhy v klíštěti \kur{Ixodes ricinus}
PAVLASOVÁ, Veronika
Klíšťata jsou důležití hematofágní ektoparaziti a přenašeči lidských a zvířecích onemocnění. Vývoj protiklíštěcích vakcín a léků je silně závislý na identifikaci biochemických odlišností mezi klíšťaty a obratlovci. Glyoxylátový cyklus byl zatím objeven pouze u bakterií, rostlin, hub a hlístic. Překvapivě, jeden článek popisoval nárůst glyoxylátu, produktu glyoxylátového cyklu, během embryogeneze klíšťat. Cílem mé práce bylo potvrdit aktivitu glyoxylátového cyklu (isocitrát lyázy) v klíšťatech, hlavně ve vyvíjejích se vajíčkách druhu Ixodes ricinus, nastavením biochemického testu s pomocí specifického inhibitoru.
Srovnání laboratorního modelu pro přenos bakterie \kur{ Anaplasma phagocytophilum} klíšťaty \kur{Ixodes ricinus} a \kur{Ixodes scapularis.}
KALINOVÁ, Eliška
Anaplasma phagocytophilum je významný klíšťaty přenášený patogen, který kolonizuje granulocytární buňky v krvi obratlovců. Vyskytuje se v Severní Americe a v několika zemích Evropy. Způsobuje onemocnění domestikovaných zvířat a potenciálně fatální onemocnění u lidí zvané lidská granulocytární anaplazmóza (HGA). Tato studie se zabývá přenosem bakterie A. phagocytophilum dvěma druhy klíštěte (Ixodes ricinus a Ixodes scapularis) a zavádí laboratorní model přenosu bakterie A. phagocytophilum klíštětem Ixodes ricinus. V práci jsou také porovnávány oba přenosy.
Touha po cukru; fyziologické procesy klíštěte \kur{Ixodes ricinus} v závislosti na hostitelské glukóze
PLAČKOVÁ, Barbora
Krevsající členovci, Ixodes ricinus, získávají a tráví poměrně dost krve, která zvětší objem jejich těla až 100x. Tato krev je jediným zdrojem energie, kterou potřebují k reprodukci. Identifikovala jsem šest glukózových genů pro glukózové přenašeče u klíštěte I. ricinus. Transkripty, kódující tyto přenašeče byly nalezeny v klíštěcím střevu.Výsledky RT-PCR analýzy charakterizovaly tkáňové expresní profily pro tyto jednotlivé přenašeče během přijmu potravy. Pomocí metody RNAi byla zkoumána jejich nezbytnost. V této magisterské práci, pomocí RNAi metody a chemické inhibice nebyla prokázána významnost glukózy ve fyziologii klíštěte. Membránové sání s využitím 2-deoxy-D-glukózy ukázalo, zásadní vliv na reprodukci a životaschopnost klíštěte.
Selected proteolytic aspects as targets to combat ticks and tick borne pathogens
HARTMANN, David
Ticks and tick-borne diseases (TBD) represent a growing global burden for both human and animal health. Tick-host-pathogen interactions have evolved through dynamic processes that accommodated the genetic traits of the hosts, pathogens transmitted, and the vector tick species that mediate their development and survival. As in other parasites, proteases and proteolysis have been found as one of the key factors in this interaction triangle. This thesis is focused on selected proteolytic aspects of tick and tick-borne diseases: (i) processing of host blood as a source of nutrients and energy (hematophagy) as a continuum of the long-term goal of the Laboratory of Vector Immunology, that established the currently accepted model of multienzyme degradation of host blood proteins by ticks (ii) proteases in innate immunity (iii) validation of Babesia proteasome as a potential therapeutic target against the tick transmitted apicomplexan parasites.
Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus
Petrvalská, Olívia ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Klíšťata jsou významnými parazity a vektory patogenů. Na území České republiky je klíště obecné (Ixodes ricinus) nejrozšířenějším druhem, který přenáší lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proteasy klíšťat jsou potenciální molekulární cíle pro vývoj nových vakcín proti těmto parazitům. Tato práce se zaměřuje na biochemickou analýzu prolylendopeptidasy z klíštěte obecného, která dosud nebyla studována. Prolylendopeptidasa byla detekována v extraktu ze střevní tkáně klíštěte pomocí jednak měření enzymové aktivity a dále vizualizací na elektroforéze SDS-PAGE metodou fluorescenčního afinitního značení. Prolylendopeptidasa se pravděpodobně účastní procesu proteolytického trávení krevních proteinů, protože její specifická aktivita byla nejvyšší ve střevní tkáni a tato aktivita vzrůstala v průběhu procesu sání a zpracování potravy. Biochemická analýza ukázala, že enzymová aktivita prolylendopeptidasy je (1) závislá na volném cysteinovém zbytku v blízkosti aktivního místa, (2) optimální v oblasti pH 8-9, (3) selektivně inhibována peptidovými inhibitory Z-Ala-Pro-CMK a Z-Pro-Pro-CHO. Klíčová slova: prolylendopeptidasa, proteolýza, enzymová aktivita, substrátová specifita, klíště
Katepsin L z klíštěte obecného (Ixodes ricinus)
Talacko, Pavel ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Klíšťata patří mezi významné parazity člověka, kteří přenášejí řadu patogenů. V Evropě je hlavním druhem klíště obecné Ixodes ricinus přenášející bakterii Borrelia burgdorferi (způsobující Lymskou boreliosu) a vir klíšťové encefalitidy. Při trávení proteinů z krve hrají důležitou roli katepsinové proteasy v žaludku klíštěte. Tato práce se zabývá katepsinem L, který je znám jako významná cysteinová trávící proteasa klíšťat. Byl připraven rekombinantní katepsin L z I. ricinus, který byl chromatograficky izolován z kultivačního media expresního systému Pichia pastoris. Izolovaný katepsin L byl charakterizován pomocí N-koncového proteinového sekvenování a pomocí značení fluorescenční aktivitní značkou Green-DCG-04. Analýza substrátové a inhibiční specifity katepsinu L pomocí peptidových substrátů a inhibitorů prokázala Z-FR-AMC jako vhodný substrát s pH optimem 3,5 a Z-FF-DMK jako účinný inhibitor. Byla zjištěna schopnost katepsinu L degradovat proteinové substráty HSA a hemoglobin v silně kyselém prostředí (pH 3,5-4,5). Proteolytická aktivita se stejnými charakteristikami jako byly určeny u rekombinantního katepsinu L byla identifikována v extraktu ze slinných žláz a ve slinách klíštěte I. ricinus. Jde o první nález katepsinové proteasy ve slinách klíšťat. Lze předpokládat, že katepsin L sekretovaný...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.