|
|
Fyzikálně-chemická charakterizace 3-hydroxybutyrátu ve vztahu k jeho bioprotektivním účinkům
Kahanovská, Kristína ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom práce bolo overiť bioprotektívne vlastnosti 3-hydroxybutyrátu (3HB) z hľadiska jeho vplyvu na denaturáciu proteínu (konkrétne lipázy) a stanoviť relevantné fyzikálno-chemické charakteristiky 3HB, ktoré by mohli viesť k vysvetleniu mechanizmu tohto ochranného efektu. Rešeršná časť práce sa zamerala predovšetkým na mechanizmus ochranného účinku tzv. kompatibilných solutov, medzi ktoré patrí 3HB. Ochranný účinok 3HB bol stanovený metódou dynamického rozptylu svetla (DLS). Ako ďalšie parametre vodného roztoku 3HB boli stanovené: koncentračná závislosť povrchového napätia 3HB, vplyv rôznych koncentrácií 3HB na zeta potenciál lipázy. Hydrofílny/hydrofóbny charakter 3HB bol charakterizovaný parametrom log Kow. Pre kvantitatívne stanovenie 3HB vo vodnom roztoku bola optimalizovaná jednoduchá metóda. Touto metódou je nepriama spektroskopia. Je založená na konverzii 3HB na krotonovú kyselinu v prítomnosti kyseliny sírovej za zvýšenej teploty.
|
|
|
Ketózy u dojného skotu, jejich léčba a profylaxe
Hronová, Julie
Ketóza je považována za nejčastější a ekonomicky velmi významné metabolické onemocnění u vysokoprodukčních dojnic. V období nástupu laktace, dochází k narušení energetického metabolismu u dojnic a dostávají se do negativní energetické bilance. Hlavním příznakem ketózy je zvýšená koncentrace ketolátek v moči, mléce a v krvi. Ketolátky jsou složeny z acetonu, kyseliny acetoctové a z kyseliny β-hydroxymáselné, jejíž hodnota vzhledem ke složení ketolátek, je nejvyšší. Klinické příznaky ketózy se vyznačují úbytkem hmotnosti, poklesem užitkovosti, narušením reprodukčních vlastností a možnosti výskytu dalších metabolických onemocnění. Aby nedocházelo ke vzniku ketóz a k velkým ekonomickým ztrátám, v důsledku tohoto onemocnění, je velmi důležitá prevence. Základním preventivním opatřením je správný management výživy v před a v poporodním období.
|
|
|
Vliv tělesné kondice dojnic na hladinu ketolátek v krvi
BEŇASOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici holštýnských dojnic v době otelení a posoudit její vliv na hladinu ketolátek v krvi, potažmo výskyt ketózy. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od října 2017 do února 2019, celkem bylo sledováno 280 dojnic. V daném období byla hodnocena tělesná kondice v den otelení pomocí bodového kondičního skóre (BCS) a následně 10. laktační den byla měřena hladina B-hydroxybutyrátu (BHB) z krve. Zaznamenávány byly rovněž údaje o pořadí laktace, hmotnosti dojnice v den otelení, hmotnosti dojnice v 10. laktačním dni, obsah tuku a bílkoviny v mléce v 10. laktačním dni a denní nádoj v 10. laktačním dni. Průměrné BCS stáda bylo 3,7, maximální zaznamenaná hodnota dosahovala 5, minimální pak 2. Celkový výskyt ketózy na úrovni stáda při hranici BHB 1,0 mmol.l-1 byl 21,07 %, z toho se u 62,7 % jednalo o ketózu subklinickou a u 37,3 % případů o ketózu klinickou. Pomocí korelační analýzy byla zjištěna pozitivní závislost mezi pořadím laktace a hladinou BHB v krvi (r=0,15, p=0,01), kdy vyšší pořadí laktace mělo pozitivní dopad na hladinu ketolátek. Korelační analýzou byl vyhodnocen pozitivní vliv poměru tuk/bílkovina v mléce na hladinu BHB (r=0,31, p=0,00). Rovněž mezi hodnotou BCS při otelení a hladinou BHB v krvi 10. laktační den byla zjištěna pozitivní závislost (r=0,14 , p=0,02). V rámci negativní energetické bilance po otelení byl zjištěn pozitivní vztah mezi BCS při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,17 , p=0,00), tento fakt, že těžší krávy a tedy i krávy s vyšším BCS mobilizují více tukových zásob potvrdily i pozitivní vztahy mezi hmotností při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,47 , p=0,00) a mezi hmotností při otelení a poměrem tuk/bílkovina v mléce (r=0,27, p=0,00). Hmotnost při otelení měla průkazný vliv i na užitkovost (r=0,19, p=0,00). Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byl zjištěn pozitivní vliv výskytu ketózy na užitkovost (p=0,02) a také na obsah tuku v mléce (p=0,02).
|
|
|
Význam produkce oxidu dusnatého a reaktivních forem kyslíku při akutním koronárním syndromu
Šnorek, Michal ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
V kardiologii existují různé stavy spojené s uvolněním volných radikálů při některé z forem hypoxie, jako je například ventilační hypoxie nebo porucha perfúze. Úloha volných radikálů při hypoxii v kardiologii je klíčovým bodem našeho zájmu. V prezentované práci jsme se zaměřili na hypoxií indukovanou plicní vazokonstrikci a akutní ischémii myokardu. Hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV), jako důležitý fyziologický mechanizmus, je regulována změnami produkce a interakcí reaktivních forem kyslíku (ROS). Přetrvává nicméně kontroverze, je-li HPV regulována vzestupem nebo poklesem v produkci ROS. Rovněž role oxidu dusnatého (NO) zůstává nejasná. Prezentované výsledky ukazují, že snížení koncentrace superoxidu pomocí mimetika superoxid dismutázy tempolu vede k omezení HPV nezávisle na produkci NO i bazálním tonu plicních cév. V experimentálním modelu jsme dále studovali efekt třídenního hladovění na ischemickou odolnost myokardu. Akutní kalorická restrikce je prokazatelně spojena s omezením produkce ROS. Naše výsledky ukazují, že třídenní hladovění efektivně chrání myokard vůči dvěma hlavním následkům akutního ischemicko-reperfúzního poškození: brání vzniku závažných reperfúzních komorových arytmií a omezuje rozsah infarktu myokardu. Tyto příznivé účinky mohou být spojeny se změněným redoxním stavem mitochondrií,...
|
|
|
Fyzikálně-chemická charakterizace 3-hydroxybutyrátu ve vztahu k jeho bioprotektivním účinkům
Kahanovská, Kristína ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom práce bolo overiť bioprotektívne vlastnosti 3-hydroxybutyrátu (3HB) z hľadiska jeho vplyvu na denaturáciu proteínu (konkrétne lipázy) a stanoviť relevantné fyzikálno-chemické charakteristiky 3HB, ktoré by mohli viesť k vysvetleniu mechanizmu tohto ochranného efektu. Rešeršná časť práce sa zamerala predovšetkým na mechanizmus ochranného účinku tzv. kompatibilných solutov, medzi ktoré patrí 3HB. Ochranný účinok 3HB bol stanovený metódou dynamického rozptylu svetla (DLS). Ako ďalšie parametre vodného roztoku 3HB boli stanovené: koncentračná závislosť povrchového napätia 3HB, vplyv rôznych koncentrácií 3HB na zeta potenciál lipázy. Hydrofílny/hydrofóbny charakter 3HB bol charakterizovaný parametrom log Kow. Pre kvantitatívne stanovenie 3HB vo vodnom roztoku bola optimalizovaná jednoduchá metóda. Touto metódou je nepriama spektroskopia. Je založená na konverzii 3HB na krotonovú kyselinu v prítomnosti kyseliny sírovej za zvýšenej teploty.
|
host ::
RSS.