|
|
Analýza dat z oftalmologických přístrojů
Brož, Petr ; Hemzal, Dušan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
V práci je podán stručný přehled anatomie oka, optických prostředí, z nichž se oko skládá, a základních refrakčních vad oka. Dále jsou uvedeny vyšetřovací techniky, které pacient musí podstoupit před operací katarakty (biometrie oka, keratometrie a subjektivní změření zrakové ostrosti). Praktická část se skládá ze dvou výzkumů. V prvním výzkumu jsou statisticky porovnány (Wilcoxonův párový test, Spearmanův korelační koeficient) biometrické metody -akustická a optická biometrie. V druhém výzkumu je zhodnocen subjektivní stupeň vizu bez korekce před operací katarakty a po ní. Na závěr práce jsou diskutovány a zhodnoceny výsledky obou výzkumů.
|
|
|
Vrozené vady čočky a předního segmentu oka
Jedličková, Jana ; Ďuďáková, Ľubica (vedoucí práce) ; Šafka Brožková, Dana (oponent) ; Cvekl, Ales (oponent)
Přední segment oka zahrnuje oční víčka, řasy a slzný film, rohovku, spojivku, duhovku, zornici, řasnaté tělísko, komorový úhel a oční čočku. Katarakta (neboli zákal oční čočky) a dysgeneze předního segmentu oka jsou značně heterogenní skupinou onemocnění, která jsou z velké části monogenně dědičná. Hlavním cílem této disertační práce byla molekulárně genetická analýza 51 pacientů z 23 rodin s kataraktami a dysgenezemi předního segmentu oka, přičemž byla použita řada moderních i konvenčních metod, jako např. sekvenování nové generace, přímé sekvenování, bioinformatické a funkční analýzy včetně sestřihových vektorů. Identifikovali jsme 24 kauzálních variant v kódujících, nekódujících i regulačních oblastech genů PAX6, FTL, FOXC1, PITX2, FOXE3 a CHRDL1. Potvrdili jsme roli varianty n.37C>T v MIR204 na vzniku chorioretinální dystrofie variabilně asociované s kolobomem duhovky, časně manifestující kataraktou a kongenitálním glaukomem. Pomocí sestřihového vektoru byl prokázán patogenní efekt dvou nekódujících variant v genu PAX6 na sestřih pre-mRNA, vedoucí k vynechání exonů z kódující sekvence. Výsledky této práce napomohly ustanovit molekulární diagnózu u řady pacientů, což následně umožnilo zlepšit poradenství pacientům a jejich příbuzným z hlediska prognózy ztráty zrakových funkcí a rizika vzniku...
|
|
|
Charakterizace myší s konstitutivně aktivní Wnt/beta-katenin signální dráhou v oční čočce
Antošová, Barbora ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj a diferenciace oční čočky jsou striktně regulované procesy. Narušení těchto vývojových procesů může vést k patologiím, které omezí kvalitu zraku. Oční čočka obratlovců je tvořena epiteliálními a terminálně diferencovanými fibrilárními buňkami. Diferenciace fibrilárních buněk je spojena s expresí specifických proteinů (např. krystalinů), s opuštěním buněčného cyklu a s degradací jádra a organel. Wnt/β-katenin signální dráha hraje důležitou roli během časného vývoje oka stejně jako později během diferenciace oční čočky. Abychom zjistili důsledky aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách čočky, byla vytvořena transgenní myš nazvaná CLEF. Konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách CLEF myši je zajištěna expresí transgenního proteinu CLEF, který obsahuje C-koncovou aktivační doménu β- kateninu fúzovanou s N-koncem plnodélkového proteinu Lef1. Exprese CLEF transgenu je řízena αA-krystalinovým promotorem. V důsledku konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy mají dospělé CLEF myši kataraktu a menší oči. Morfologie očních CLEF čoček je narušena. Expresi transgenní CLEF mRNA detekujeme od stádia E13.5 a následně v mutantních čočkách detekujeme i CLEF protein (ve stádiu E16.5). Abychom lépe porozuměli molekulárním změnám, provedli jsme microarray...
|
|
|
Charakterizace myší s konstitutivně aktivní Wnt/beta-katenin signální dráhou v oční čočce
Antošová, Barbora ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj a diferenciace oční čočky jsou striktně regulované procesy. Narušení těchto vývojových procesů může vést k patologiím, které omezí kvalitu zraku. Oční čočka obratlovců je tvořena epiteliálními a terminálně diferencovanými fibrilárními buňkami. Diferenciace fibrilárních buněk je spojena s expresí specifických proteinů (např. krystalinů), s opuštěním buněčného cyklu a s degradací jádra a organel. Wnt/β-katenin signální dráha hraje důležitou roli během časného vývoje oka stejně jako později během diferenciace oční čočky. Abychom zjistili důsledky aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách čočky, byla vytvořena transgenní myš nazvaná CLEF. Konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách CLEF myši je zajištěna expresí transgenního proteinu CLEF, který obsahuje C-koncovou aktivační doménu β- kateninu fúzovanou s N-koncem plnodélkového proteinu Lef1. Exprese CLEF transgenu je řízena αA-krystalinovým promotorem. V důsledku konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy mají dospělé CLEF myši kataraktu a menší oči. Morfologie očních CLEF čoček je narušena. Expresi transgenní CLEF mRNA detekujeme od stádia E13.5 a následně v mutantních čočkách detekujeme i CLEF protein (ve stádiu E16.5). Abychom lépe porozuměli molekulárním změnám, provedli jsme microarray...
|
|
|
Geneticky podmíněné choroby oka u psů
Šmejkalová, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce)
Onemocnění očí u psů jsou mnohdy velmi podobná nemocem očí u člověka. V chovu zejména čistokrevných psích plemen se stávají stále běžnějšími, a proto je důležité brát na ně zřetel, zejména při křížení rodičovské generace.
V první části této práce je podrobně vysvětlena a znázorněna anatomie oka, včetně obrázků a fotografií. V následující části jsou poté rozebírány jednotlivé choroby očí, konkrétně katarakta, glaukom, dědičné vady víček, progresivní atrofie sítnice (PRA) a anomálie oka kolií(CEA). U každé choroby je popsáno, jak je možné onemocnění diagnostikovat, jak se vyvíjí, způsob dědičnosti a možné léčebné alternativy. Na závěr jsou přidány tabulky či grafy znázorňující četnost výskytu konkrétní choroby buď z celkového pohledu, nebo z hlediska jednotlivých plemen.
|
|
|
Analýza dat z oftalmologických přístrojů
Brož, Petr ; Hemzal, Dušan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
V práci je podán stručný přehled anatomie oka, optických prostředí, z nichž se oko skládá, a základních refrakčních vad oka. Dále jsou uvedeny vyšetřovací techniky, které pacient musí podstoupit před operací katarakty (biometrie oka, keratometrie a subjektivní změření zrakové ostrosti). Praktická část se skládá ze dvou výzkumů. V prvním výzkumu jsou statisticky porovnány (Wilcoxonův párový test, Spearmanův korelační koeficient) biometrické metody -akustická a optická biometrie. V druhém výzkumu je zhodnocen subjektivní stupeň vizu bez korekce před operací katarakty a po ní. Na závěr práce jsou diskutovány a zhodnoceny výsledky obou výzkumů.
|
|
|
Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty u psů pomocí PCR
FARKOVÁ, Barbora
Dědičná katarakta je jednou z nejrozšířenějších onemocnění očí u psů. U psů plemene Stafordšírský bullteriér došlo k tak masivnímu rozšíření této dědičné nemoci, že je v České republice zavedeno povinné testování alespoň jednoho jedince z chovného páru. Jedná se o degenerativní onemocnění čočky, kdy postižený jedinec do 3 let trvale oslepne. V České republice se již delší dobu nevyskytují jedinci postiženi touto nemocí, ale stále se objevují skrytí přenašeči, které je třeba odhalit, aby nežádoucí alely mohly být vyloučeny z genofondu. Cílem této práce bylo otestovat jednoduché metody odběrů biologického materiálu, vyzkoušet je v praxi a ověřit, zda jsou vhodné k izolaci DNA a dále otestovat alternativní metodu molekulární detekce tohoto onemocnění. Celkem byly odebrány stěry bukální sliznice od 23 psů a fen plemene Stafordšírský bullteriér. Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty se prováděla pomocí PCR analýzy se specifickými primery. Získané amplikony byly detekovány pomocí gelové a čipové elektroforézy a pomocí fragmentační analýzy. Detekce přenašečů byla založena na přítomnosti 2 amplikonů (detekce heterozygotů). V mé práci jsem došla k závěru, že pro detekci skrytých přenašečů je nutné používat fragmentační analýzu z důvodu rozdílu pouze jedné báze ve sledovaném úseku DNA. Gelová ani čipová elektroforéza neposkytuje tak vysoké rozlišení a není možné detekovat dva fragmenty lišící se pouze o jeden bp. Jako nejvhodnější metodu odběru DNA jsem zvolila stěry bukální sliznice cytologickým kartáčkem a izolaci DNA metodou chelex s následným přečištěním vzorku.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kataraktou
VESELÁ, Markéta
V této bakalářské práci se zabýváme ošetřovatelskou péčí o pacienta s kataraktou. Katarakta je na celém světě jednou z nejčastějších příčin slepoty a je nejčastějším prováděným chirurgickým výkonem v rozvinutých zemích. Člověk přijímá pomocí zraku 80 % všech získaných informací ze svého okolí, proto zhoršení zraku může pro člověka znamenat omezení soběstačnosti nebo dokonce její ztrátu, což způsobuje komplikace v sebepéči. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabýváme samotným onemocněním katarakta, co vlastně onemocnění je, jaké jsou jeho druhy, jaká je diagnostika a léčba onemocnění. Podstatnou část jsme věnovali ošetřovatelské péči o pacienta s tímto onemocněním a zabývali jsme se i vysvětlením pojmu soběstačnost, jejím hodnocením a posuzováním funkční úrovně sebepéče. Praktickou část tvoří vybraná metoda kvantitativního i kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu byla použita metoda dotazníků pro pacienty a ve výzkumu kvalitativním jsme cílů naší práce dosahovali technikou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Rozhovory, které se uskutečňovaly na očním oddělení nemocnice České Budějovice a na Evropské oční klinice Lexum, jsou v naší práci uvedeny. V této práci byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou. K tomuto cíli jsme si stanovili 3 výzkumné otázky. 1. výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 2. výzkumná otázka: Znají sestry specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 3. výzkumná otázka: Jak sestry edukují pacienty o pooperačním režimu? 2. cílem bylo: Zjistit rozdíly v soběstačnosti pacientů před a po operaci katarakty. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza 1: Pacienti po operaci katarakty mají vyšší úroveň soběstačnosti než pacienti před operací katarakty. Hypotéza 1 se na základě získaných výsledků potvrdila. Výsledky naší práce chceme co nejvíce zpřístupnit pacientům onemocněných kataraktou, proto jsme vypracovali edukační materiál pro pacienty. Při úspěšné obhajobě budou výsledky bakalářské práce publikovány v odborném časopise.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.