|
|
Vícestupňový impaktor
Kojecký, Dalibor ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku laboratorního záchytu jemných částic me-todou impakce. Úvodní kapitola je věnována rešerši jemných částic v ovzduší a vlivu znečištění ovzduší na člověka a na životní prostředí. Druhá kapitola slouží k obeznámení s historií im-pakčních zařízení, popisu principu kaskádového impaktoru a teorie záchytu jemných částic změnou směru proudu vzduchu unášejícího částice a jejich zachycení při nárazu na pevnou stěnu. V praktické části diplomové práce je zpracován výpočtový postup pomocí programova-cího jazyka Python pro vlastní návrh vícestupňového impaktoru. Parametry získané z vytvoře-ného výpočtového softwaru jsou porovnány s parametry komerčního impaktoru, dostupného na fakultě školy. Podle zpracovaného výpočtového postupu je navržen vlastní vícestupňový im-paktor pro separaci částic v rozsahu od PM0,5 do PM0,1.
|
|
|
Komplexní mechanický model plic
Chumchal, Ondřej ; Mišík, Ondrej (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rešerši dostupných modelů plic s cílem uvést možnosti rozšíření BUT modelu dosahujícího do sedmé generace větvení. Zabývá se hlavně rozšířením do nižších generací a okrajově řeší možnosti zahrnutí vlivů teploty a zvlhčení vnitřního povrchu. v rešeršní části byly vybrány dva přístupy, jejichž rozvinutím se práce dále zabývá, a to kuličkový a trubičkový model se záměrem zachování co nejpřesnějších bezrozměrných charakteristik – Reynoldsova čísla a poměrů obsahů a povrchů se skutečnými dýchacími cestami. Řešený přístup by mohl rozšířit model až do 12. generace a dále, však realističnost míry depozice nebo proudění daných řešení je třeba ověřit dalšími výpočty.
|
|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Využití nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultrajemném aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nového typu kontinuálního vzorkovače pro stanovení sloučenin v ultra-jemném aerosolu. Cílem práce byla optimalizace parametrů aerosolového vzorkovače CGU-ACTJU (Condensation-Growth Unit – Aerosol Counterflow Two-Jets Unit) a jeho aplikace na reálné vzorky aerosolu. Vzorkovač ACTJU, spojený s předřazenou jednotkou CGU, je schopen vzorkovat i ultra-jemnou frakci aerosolových částic do průměru několika nanometrů. Naměřené hodnoty koncentrací ze vzorkovače CGU-ACTJU byly porovnány s komerčním vzorkovačem (kaskádový impaktor) s následnou offline analýzou. Atmosférický aerosol byl vzorkován ve dvou kampaních (červenec–srpen 2021 a únor 2022) na terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Teoretická část práce obsahuje informace o analytických metodách pro charakterizaci aerosolu, v experimentální části jsou detailně popsány použité metody a diskutovány výsledky měření.
|
|
|
Komplexní mechanický model plic
Chumchal, Ondřej ; Mišík, Ondrej (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rešerši dostupných modelů plic s cílem uvést možnosti rozšíření BUT modelu dosahujícího do sedmé generace větvení. Zabývá se hlavně rozšířením do nižších generací a okrajově řeší možnosti zahrnutí vlivů teploty a zvlhčení vnitřního povrchu. v rešeršní části byly vybrány dva přístupy, jejichž rozvinutím se práce dále zabývá, a to kuličkový a trubičkový model se záměrem zachování co nejpřesnějších bezrozměrných charakteristik – Reynoldsova čísla a poměrů obsahů a povrchů se skutečnými dýchacími cestami. Řešený přístup by mohl rozšířit model až do 12. generace a dále, však realističnost míry depozice nebo proudění daných řešení je třeba ověřit dalšími výpočty.
|
host ::
RSS.