|
|
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
|
|
|
Stanovení nutričních vlastností mleté papriky různého geografického původu
Kovaříková, Tereza ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením nutričních vlastností mleté papriky různého geografického původu. V teoretické části je uveden botanický popis červené papriky (Capsicum annuum L.), její chemické složení, proces výroby mleté papriky a následně jsou popsány analytické metody použitelné pro stanovení základních nutričních parametrů. Experimentální část je zaměřena na přípravu jednotlivých vzorků mleté papriky a následnou analýzu. Celkem bylo pro experimentální část vybráno 11 vzorků, z nichž 5 bylo opatřeno chráněným označením původu (CHOP). Veškeré vzorky pocházely ze Slovenska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Turecka a Španělska. Ke stanovení celkového množství tuku byla použita extrakce dle Soxhleta, pro určení hrubé bílkoviny byla využita Kjeldahlova metoda. Za účelem stanovení sacharidů a kapsaicinu byla vybrána vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Pro prvkovou analýzu byla použita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Získané výsledky byly následně porovnány mezi sebou a také s dostupnými databázemi a literaturou. K porovnání a shledání určitých spojitostí byla vybrána analýza hlavních komponent (PCA).
|
|
|
Koření rodu Capsicum
Falešník, Adam
Bakalářská práce se zabývá tématem koření rodu Capsicum, především chilli v oblasti potravinářství. Práce obsahuje literární rešerši o koření, složení koření, produkci koření a funkci koření. Dále pojednává o původu, historii, charakteristice, druzích a odrůdách rodu Capsicum. Popisuje jejich pěstování, zpracování, chemické složení a s tím související hodnocení pálivosti. Práce se také zaměřuje na účinky rodu Capsicum na lidské zdraví vztahující se k výživě a shrnuje poznatky o nových trendech využití chilli a jeho hlavní obsahové látce kapsaicinu v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Iontový kanál TRPV1 a jeho role v dendritických buňkách a makrofázích
Trnková, Nella ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá TRPV1 kanálem a jeho rolí v buňkách přirozeného imunitního systému, zejména dendritických buňkách a makrofázích. TRPV1 je membránový iontový kanál, který je aktivován jak na základě fyzikálních stimulů v podobě pH a teploty, tak i pomocí látek ze skupiny vaniloidů. Nejvýznamnější z nich je kapsaicin. Aktivace TRPV1 kanálu má několik účinků na různé typy buněk. Bakalářská práce dochází na základě literární rešerše k závěru, že TRPV1 kanál vede dendritické buňky spíše k protizánětlivému účinku. U makrofágů však existují důkazy pro protizánětlivou i prozánětlivou odpověď a role TRPV1 není jasná. Pro pochopení přesných mechanismů modulace imunitní odpovědi a objasnění role TRPV1 kanálu je tak zapotřebí dalšího výzkumu. Klíčová slova: iontové kanály, TRPV1, kapsaicin, dendritické buňky, makrofágy
|
|
|
The Role of TRPV1 in Macrophage Activation and Polarisation
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Schopnost rozpoznat bolestivé podněty je zásadní pro ochranu organismu. Do dnešní doby jsou však molekulární mechanismy stojící za tímto procesem nepochopené. Z tohoto důvodu zůstává léčba chronické zánětlivé bolesti velmi obtížná. TRPV1 kanál je jedním ze známých nociceptorů, které zprostředkovávají pocit pálivé bolesti. Agonistou tohoto kanálu je kapsaicin, pálivá složka chilli papriček. TRPV1 byl důkladně studován v nervových buňkách, avšak jeho funkce v buňkách imunitního systému není stále objasněna. Obzvlášť data týkající se role TRPV1 v polarizaci makrofágů jsou často protichůdná. Pro objasnění funkce TRPV1 v imunitních buňkách je zapotřebí dalšího výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli TRPV1 v polarizaci makrofágů při zánětlivé odpovědi. V této práci byly makrofágy stimulované kapsaicinem před, po anebo zároveň s aplikací LPS za účelem určení efektu aktivace TRPV1 při zánětlivé odpovědi. Bylo pozorováno zapojení MAP kináz do signalizace po aktivaci TRPV1 kapsaicinem. Potvrdilo se, že ERK 1/2 je součástí signalizační kaskády. Tato práce také poukázala, že může docházet k přesmyku mezi prozánětlivým a protizánětlivým fenotypem v důsledku aktivace TRPV1 při LPS indukované zánětlivé odpovědi, tento přesmyk závisí na kultivačních podmínkách. Konkrétně pak stimulace...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
|
|
Modulace míšního synaptického přenosu při vzniku bolestivých stavů
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Má práce uvádí do problematiky nociceptivní signalizace a procesů zapojených do vzniku a formování neuropatické bolesti. Věnuje se studiu mechanizmů nociceptivního synaptického přenosu na míšní úrovni a možnostem jeho modulace paclitaxelem, chemoterapeutikem navozujícím neuropatické změny. Pozornost je věnována především možnosti zapojení aktivity gliových buněk při nežádoucím působení tohoto léčiva. Tato hypotéza využívá důkazů funkčního spojení aktivity Toll-like 4 receptorů s aktivitou TRPV1 receptorů důležitých pro vnímání různých chemických a tepelných senzorických podnětů a také v nociceptivním synaptickém přenosu. K blokaci aktivace mikroglií bylo využito antibiotikum minocyklin zamezující vzniku neuroinflamace. Praktická část potom sleduje a porovnává vliv použitých látek na model procesu tachyfylaxe používaný pro sledování změn nociceptivní signalizace vlivem snižování aktivity TRPV1 receptorů. Práce ke zkoumání tohoto jevu využívá elektrofyziologické snímání aktivity miniaturních excitačních postsynaptických proudů neuronů I. a II. Rexedovy laminy zadního míšního rohu. Výsledky měření ukazují, že inkubace míšních řezů v minocyklinu in vitro potlačuje akutní působení paclitaxelu, Toto potlačení aktivace mikroglií naznačuje, že se gliové buňky svou aktivitou podílejí na modulacích...
|
|
|
Modulační mechanizmy nociceptivních TRP kanálů
Maršáková, Lenka ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Zemková, Hana (oponent)
Detekce bolestivých podnětů na periferii a jejich transdukce do CNS je zprostředkována některými zástupci teplotně citlivých transient receptor potential (TRP) kanálů, kteří se exprimují na volných zakončeních primárních aferentních senzorických neuronů nazývaných nociceptory. Prostřednictvím TRP kanálů nociceptory vnímají nejen teplotní stimuly, ale také podněty mechanické a chemické. Ze sedmi v současnosti identifikovaných teplotně citlivých TRP kanálů jsou za detekci bolestivých teplotních podnětů zodpovědní dva teplem aktivovaní zástupci vaniloidních receptorů: TRPV1 (≥ 42 řC), TRPV2 (≥ 52 řC) a jeden chladem aktivovaný zástupce ankyrinových receptorů TRPA1 (≤ 17 řC). Tyto kanály jsou typické složitým a dosud neznámým mechanizmem působení, jejichž poznání je nezbytné k pochopení jejich komplexních funkcí v organizmu a následně pro navrhování potenciálních analgetik. Nové poznatky, které jsou náplní této studie, směřují k objasnění mechanizmů působení dvou výše zmíněných nociceptivních receptorů TRPV1 a TRPA1, se zaměřením na kafrovou a napěťovou citlivost TRPV1 a vápníkovou modulaci TRPA1 receptoru. Prvním tématem, které je v této práci diskutováno, je modulační mechanizmus kafru na TRPV1 receptor. Kafr je účinnou, v přírodě se vyskytující látkou používanou díky svým analgetickým účinkům od nepaměti....
|
|
|
Modulační mechanizmy nociceptivních TRP kanálů
Maršáková, Lenka
Detekce bolestivých podnětů na periferii a jejich transdukce do CNS je zprostředkována některými zástupci teplotně citlivých transient receptor potential (TRP) kanálů, kteří se exprimují na volných zakončeních primárních aferentních senzorických neuronů nazývaných nociceptory. Prostřednictvím TRP kanálů nociceptory vnímají nejen teplotní stimuly, ale také podněty mechanické a chemické. Ze sedmi v současnosti identifikovaných teplotně citlivých TRP kanálů jsou za detekci bolestivých teplotních podnětů zodpovědní dva teplem aktivovaní zástupci vaniloidních receptorů: TRPV1 (≥ 42 řC), TRPV2 (≥ 52 řC) a jeden chladem aktivovaný zástupce ankyrinových receptorů TRPA1 (≤ 17 řC). Tyto kanály jsou typické složitým a dosud neznámým mechanizmem působení, jejichž poznání je nezbytné k pochopení jejich komplexních funkcí v organizmu a následně pro navrhování potenciálních analgetik. Nové poznatky, které jsou náplní této studie, směřují k objasnění mechanizmů působení dvou výše zmíněných nociceptivních receptorů TRPV1 a TRPA1, se zaměřením na kafrovou a napěťovou citlivost TRPV1 a vápníkovou modulaci TRPA1 receptoru. Prvním tématem, které je v této práci diskutováno, je modulační mechanizmus kafru na TRPV1 receptor. Kafr je účinnou, v přírodě se vyskytující látkou používanou díky svým analgetickým účinkům od nepaměti....
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
host ::
RSS.