|
|
Elektroforetické a imunofluorescenční metody ve studiu rostlinných buněčných kultur
Klimešová, Marie ; Babula, Petr (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Působením různorodých stresových faktorů prostředí vznikají v organismech reaktivní formy kyslíku a dusíku, které mají negativní dopad na daný organismus. Rostliny si proto vybudovaly efektivní antioxidační systém, který jim pomáhá bránit se negativním účinkům reaktivních forem kyslíku a dusíku. V práci byl sledován vliv peroxidu vodíku a benzoátu sodného na produkci peroxidu vodíku, superoxid anion radikálu, reaktivních forem dusíku a malondialdehydu obsažených v kořenové a nadzemní části kukuřice seté (Zea mays L.). Pomocí fluorescenční mikroskopie byly získány obrazy příčného řezu kořene, ze kterých byla určena intenzita fluorescence jednotlivých částí kořene a sledován vliv intenzity fluorescence markerů oxidativního stresu v závislosti na typu použitého fluorescenčního filtru.
|
|
|
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
|
|
|
Lipidické nanoformulace pro dopravu derivátů naftochinonů pro léčbu lupénky
Ulrichová, Tereza ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Poučková, Pavla (oponent)
Lupénka (psoriáza) je autoimunitní chronické kožní onemocnění s globální prevalencí kolem 2-4%. Farmakologická léčba slouží především k potlačení symptomů onemocnění. Řada léčiv má však zásadní vedlejší účinky a mnohdy musí být od terapie upuštěno. Na druhou stranu pokroky v porozumění patofyziologie lupénky poukázaly na několik molekulárních cílů, na které se budoucí léčba může zaměřit. Tradiční čínská medicína na lupénku používá bylinné extrakty obsahující různé 1,4- naftochinony. Tyto naftochinony přitáhly velkou pozornost farmaceutického průmyslu pro svou strukturní rozmanitost a široký rozsah farmakologických účinků. Barevné 1,4- naftochinony shikonin, juglon a jejich deriváty byly testovány již na řadě buněčných linií a zvířecích modelů. Problémem je jejich omezená rozpustnost ve vodě, termolabilita a náchylnost k oxidaci a polymeraci. Topickou aplikaci komplikuje jejich silná vazba na svrchní vrstvu kůže, která způsobuje obtížně smytelné zabarvení kůže a snižuje jejich penetraci do hlubších vrstev kůže, kde je potřebný jejich terapeutický efekt. Pro řešení těchto potíží byla v této práci navržena bezbarvá proléčiva na bázi peracetylovaných dihydroderivátů těchto naftochinonů a zároveň nanoformulací na bázi lipidů pro jejich solubilizaci. . Výhodou takovýchto nanosystémů je jejich schopnost...
|
|
|
Elektroforetické a imunofluorescenční metody ve studiu rostlinných buněčných kultur
Klimešová, Marie ; Babula, Petr (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Působením různorodých stresových faktorů prostředí vznikají v organismech reaktivní formy kyslíku a dusíku, které mají negativní dopad na daný organismus. Rostliny si proto vybudovaly efektivní antioxidační systém, který jim pomáhá bránit se negativním účinkům reaktivních forem kyslíku a dusíku. V práci byl sledován vliv peroxidu vodíku a benzoátu sodného na produkci peroxidu vodíku, superoxid anion radikálu, reaktivních forem dusíku a malondialdehydu obsažených v kořenové a nadzemní části kukuřice seté (Zea mays L.). Pomocí fluorescenční mikroskopie byly získány obrazy příčného řezu kořene, ze kterých byla určena intenzita fluorescence jednotlivých částí kořene a sledován vliv intenzity fluorescence markerů oxidativního stresu v závislosti na typu použitého fluorescenčního filtru.
|
|
|
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
|
|
|
Vliv naftochinnonů a jejich derivátů na rostlinný organismus
Kopřiva, Vladimír
Naftochinony je jedna ze skupin sekundárních metabolitů, které jsou v přírodě velmi rozšířené. Nejvýznamnější čeledi vyšších rostlin obsahující naftochinony jsou Bignoniaceae, Boraginaceae, Droseraceae, Ebenaceae, Juglandaceae, Nepenthaceae, Plumbaginaceae. Naftochinony jsou rovněž produkty sekundárního metabolizmu některých hub, lišejníků a řas. Tyto látky jsou studovány zejména pro jejich širokou škálu biologických aktivit: antibakteriální, fungicidní, antiparazitní a insekticidní vlastnosti. V této práci byl sledován vliv působení juglonu na hydroponicky pěstované klíční rostliny hrachu setého (Pissum sativum L.). Rostliny hrachu byly pěstované v roztocích juglonu o různé koncentraci a byl analyzován růst a vývoj rostlin hrachu. Výsledky ukázaly, že juglon významným způsobem ovlivňuje morfologii a fyziologii rostlin hrachu. Bylo prokázáno, že po přidání juglonu do živného roztoku inhibuje růst kořenů. Dále byla prokázána důsledku působení juglonu zvýšená produkce etylenu eostlinou a zvýšený obsah kyseliny abscisové v listech rostliny
|
|
| |
host ::
RSS.