Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Interpretace stabilních izotopů uhlíku v archivech jezerních sedimentů
Lánová, Zuzana ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Jezerní sedimenty jsou tvořeny směsí terestrického rostlinného materiálu, primární produkcí jezerního planktonu a mikrobiální biomasy jezera. Všechny tyto skupiny organismů diskriminují během fixace C-substrátu a/nebo jeho následné asimilace v určité míře těžší a stabilnější 13 C uhlík, což se odráží v obsahu 13 C v jejich biomase a následně i v sedimentech. Důvodem diskriminace v těchto enzymaticky řízených biochemických reakcích je kinetická frakcionace kontrolovaná vazebnou energií chemických látek. Izotopový podpis obsažený v organické hmotě jezerních sedimentů může ovlivnit intenzita fotosyntézy, vznik anoxické zóny umožňující aktivitu metanogenních a metanotrofních bakterií, úživnost jezera nebo také hydrologická izolace (dlouhé období sucha). Klíčová slova: Paleolimnologie, izotopy uhlíku, diskriminační procesy, jezerní sedimenty
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent) ; Ložek, Vojen (oponent)
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
Interpretace paleoprostředí spodnomiocénních jezerních jílů cyprisového souvrství sokolovské pánve na základě studia prvkových geochemických proxy ve vrtu Jp-585
Erlebachová, Alice ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato práce prezentuje geochemickou studii spodnomiocénních jezerních sedimentů cyprisového souvrství sokolovské pánve. Zjišťuje se v ní, jsou-li základní geochemická proxy aplikovatelná na interpretaci 94 m mocného litologicky monotónního sledu jezerních jílových sedimentů ve vrtu Jp 585. Geochemická proxy data se ukázala být poměrně dobrým záznamem vývoje zdrojových oblastí sedimentů a klimatických změn ve spodním miocénu. S pomocí analýzy XRF je dobře znát např. pokles obsahu siliciklastik ve prospěch autigenního SiO2 , karbonátů a dalších autigenních minerálů ve svrchní části profilu. Analýza CEC potom ukazuje velmi rychlé změny v obsahu expandabilních jílových minerálů, přičemž nejmarkantnější "skok" je kolem 40. metru hloubky. Kombinace XRF a CEC nakonec umožnila navrhnout 4 dílčí chemostratigrafické jednotky. Hranice mezi některými z nich jsou poměrně ostré, což zřejmě znamená podstatné změny ve vývoji jezera. Ty jsou předběžně interpretovány jako klimatické změny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.