|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest
Minářová, Tereza
Cílem této práce bylo zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh (RM) a jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest (CF x RM). Sledování bylo provedeno v roce 2019 na rodinné ekologické farmě v Budči. První část této práce tvoří literární přehled, který přibližuje problematiku růstu a jatečné hodnoty jehňat. Také se zabývá možnými vlivy různých faktorů na parametry růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat. V další části je uvedena charakteristika farmy a sledovaných plemen ovcí. V rámci hodnocení růstu bylo sledováno 25 beránků. U nich byla zjišťována živá hmotnost při narození, v 70 dnech, ve 100 dnech a ve 130 dnech. Z těchto živých hmotností byl vypočítán průměrný denní přírůstek v jednotlivých intervalech. Poté byl zhodnocen vliv genotypu a vliv interakce genotypu a četnosti vrhu na živou hmotnost, respektive denní přírůstek beránků. Genotyp neměl průkazný vliv na žádnou ze zjišťovaných živých hmotností. Co se týče průměrných denních přírůstků, zde měl genotyp průkazný vliv pouze v některých intervalech. Vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (28,2 kg) a vyšší denní přírůstek od narození do 100 dnů (234,9 g) byl zaznamenán u beránků RM. Vliv interakce genotypu a četnosti vrhu byl prokázán u většiny sledovaných živých hmotností i průměrných denních přírůstků. U beránků RM byla zjištěna vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (32,0 kg) a vyšší denní přírůstek v intervalu od narození do 100 dnů (268,4 g) u jedináčků. Naopak u beránků CF x RM byly tyto hodnoty vyšší u dvojčat. Pro kontrolní porážku bylo vybráno 10 beránků, z toho 5 RM a 5 CF x RM. V rámci posouzení základních ukazatelů jatečné hodnoty a vlivu genotypu na tyto ukazatele byla u beránků zjišťována živá hmotnost před porážkou, hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost kůže s vlnou, hmotnost vybraných vnitřních orgánů a hmotnost pravé kýty. Také byla subjektivně posouzena zmasilost a protučnělost. Nepatrně lepších výsledků dosáhli beránci CF x RM. Co se týče vlivu genotypu na ukazatele jatečné hodnoty a hmotnosti a podíly vnitřností, žádný z výsledků kontrolní porážky nebyl statisticky průkazný.
|
|
|
Zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune
Šínová, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce zařazeno 168 jehňat. V rámci hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, při odstavu (40 dní věku) a ve 100 dnech věku. Z těchto živých hmotností byl zjištěn průměrný denní přírůstek v intervalech 0 -- 40, 40 -- 100, 0 - 100 dní věku. Růstová schopnost jehňat byla vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku matky a použitého berana v reprodukci. Bylo zjištěno, že věk matky měl vysoce průkazný vliv na porodní hmotnost a průkazný vliv na hmotnost ve 100 dnech věku. Pohlaví jehňat mělo průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti a denní přírůstky mimo hmotnost při narození. Četnost vrhu měla průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti. Linie použitého berana v reprodukci neměla vliv na růst ani denní přírůstky jehňat.
|
|
|
Chemické složení jehněčího masa
Urbánková, Kateřina
Tato bakalářská práce v úvodu popisuje vývoj a aktuální situaci v početních stavech ovcí ve světě, v Evropské unii a na území České republiky. Současně je zde zmíněna produkce skopového masa v EU a dovoz a vývoz této komodity. V návaznosti na současné početní stavy ovcí v České republice se práce krátce zabývá historií ovčáctví a produkcí jehněčího (skopového) masa u nás, se zaměřením na způsoby zpeněžování ovcí. Hlavní část práce tvoří popis chemického složení jehněčího masa a možnost ovlivnění obsahu hlavních složek různými faktory. Mezi tyto faktory patří plemeno, stáří, pohlaví a výživa zvířat. V poslední části se práce zabývá významem jehněčího masa ve výživě, jak z pohledu spotřeby, tak možného vlivu na lidské zdraví. Nejvíce diskutovanými tématy ohledně konzumace červeného masa (kam se řadí i jehněčí) je vliv na riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a nepřímo na rozvoj diabetu 2. typu.
|
|
|
Vliv pohlaví na jatečnou hodnotu a chemické složení jehněčího masa
Urbánková, Kateřina
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení vlivu pohlaví na jatečnou hodnotu a chemické složení jehněčího masa. Sledování proběhlo na ekologické farmě v Proseči, přičemž z chovu bylo vybráno 8 jehniček a 8 beránků hybridní kombinace Š 75 T 25 (Š - šumavská ovce, T - texel). V první části práce je krátce shrnut historický vývoj a současná situace v chovu ovcí v České republice. Následně je popsán systém zpeněžování ovcí a průběh jatečního zpracování a v návaznosti na to je přiblížena problematika jatečné hodnoty a chemického složení masa. V další části je popsán průběh sledování vybrané populace zvířat. V rámci hodnocení růstu a jatečné hodnoty byly sledovány základní ukazatele se zaměřením na denní přírůstky, výtěžnost, zmasilost a protučnění jatečně upraveného těla, dále byly hodnoceny podíly kýty, plece, ledvinky a ledvinového tuku. Současně byl hodnocen vliv pohlaví na podíly vybraných vnitřností. Z hlediska chemického složení byla věnována pozornost podílu sušiny, bílkovin, podílu celkového obsahu dusíku, intramuskulárního tuku (IMT) a popelovin. Po vyhodnocení výsledků byl u beránků zjištěn vyšší průměrný přírůstek a výtěžnost, jehničky naopak měly vyšší protučnění, podíl ledvinového tuku a podíl kýty. Z hlediska hodnocení vnitřností měli beránci větší podíl jater, na druhou stranu jehničky měly větší podíl sleziny. Navzdory očekávání nebyl mezi pohlavími zjištěn rozdíl v podílu IMT, nicméně beránci měli větší podíl sušiny a bílkovin. Přestože však v některých ukazatelích jatečné hodnoty a stejně tak v chemickém složení byly zjištěny rozdílné hodnoty mezi pohlavími, tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Tedy na úplný závěr je možno dodat, že jatečná hodnota a kvalita masa u jehniček je srovnatelná s beránky.
|
|
|
Využití plemene suffolk v malochovu
Blažek, Matěj
V této bakalářské práci jsem se zabýval vlivy, které působí na růst a vývin a na ja-tečnou hodnotu jehňat plemene suffolk v malochovech. Z domácích i zahraničních citací vychází že nejdůležitějším vlivem je výživa, ale taktéž věk, pohlaví, četnost vrhu nebo plemeno. Berani mají lepší konverzi živin než ovce, jedináčci oproti dvojčatům či vícer-čatům dosahují lepšího růstu a jatečné hodnoty, ovce mají lepší a tučnější maso, než be-rani nebo kastráti, masná plemena dosahují nejlepších denních přírůstků a mají nejlepší jatečnou hodnotu. Součástí této práce je i návrh materiálu a metodiky pro sledování růstu a jatečné hodnoty, kterou jsem navrhl pro použití v malochovu na farmě pana Sysaly, kde bylo započato s vážením jehňat plemene suffolk v únoru 2019. V tomto vážení budu nadále pokračovat a výsledky předložím ve své diplomové práci.
|
|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh.
Šeligová, Simona
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh. Sledování a hodnocení probíhalo celkem u 18 jehňat na rodinné ekologické farmě Ing. Pavla Šeligy ve Vrběticích v letech 2014 až 2017. V první části jsou uvedeny všeobecné informace týkající se významu a charakteristiky chovu ovcí v ČR. Je zde zahrnut vývoj, trendy a perspektiva chovu ovcí v ČR. V další části je přiblížena problematika týkající se růstu a jatečné hodnoty jehňat. Dále je uvedena charakteristika farmy ve Vrběticích v okrese Zlín a charakteristika plemene romney marsh. Z hlediska hodnocení růstu byla sledována živá hmotnost při narození, ve 100 dnech věku a před porážkou. V rámci sledování byl zjišťován vliv pohlaví jehňat na ukazatele růstové schopnosti, respektive na živé hmotnosti a denní přírůstky jehňat. Vliv pohlaví měl neprůkazný vliv na většinu sledovaných živých hmotností. Pokud jde o denní přírůstky, zde byl zaznamenán neprůkazný vliv výše uvedených ukazatelů na všechny sledované denní přírůstky. U všech poražených jehňat byl také hodnocen vliv pohlaví na jatečnou hodnotu. Byla zhodnocena jatečná výtěžnost, protučnění a zmasilost jednotlivých tělesných partií. Z výsledků vyplývá, že faktor pohlaví měl neprůkazný vliv na většinu sledovaných ukazatelů jatečné hodnoty. Vysoce průkazný vliv pohlaví byl zjištěn pouze na živou hmotnost před porážkou. Průkazný vliv byl zaznamenán na hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost ledvin, ledvinového tuku a plecí, dále na podíl ledvin, ledvinového tuku a plecí. Naproti tomu faktor pohlaví neměl průkazný vliv na věk při porážce, jatečnou výtěžnost, subjektivní hodnocení zmasilosti, zmasilost, protučnělost, hmotnost a podíl kůže, hřbetu a kýt. Z hlediska hodnocení kvality pravé kýty byl zaznamenán vysoce průkazný vliv pohlaví na podíl tuku z kýty, průkazný vliv na hmotnost kostí z kýty a neprůkazný vliv na hmotnost kýty, hmotnost tuku z kýty, podíl masa z kýty a podíl kostí z kýty.
|
|
|
Analýza reprodukčních vlastností plemene valaška
VRŠECKÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je analýza úrovně reprodukčních ukazatelů daného chovu ovcí plemene původní valaška. Pro zpracování byla využita data z prvotní chovatelské evidence a z kontroly užitkovosti. Zaměření bylo zejména na oplodnění, intenzitu plodnosti, plodnost na obahněnou bahnici a odchov jehňat. Oplodnění v daném chovu se pohybovalo mezi 89,5 99,4 %. Plodnost se pohybovala mezi 144 176,6 %. Intenzita reprodukce se pohybovala mezi 141,4 158,1 %. Hodnota odchovu se pohybovala mezi 108,1 139,6 %. V letech 2012 2016 se narodilo celkem 972 jehňat. Nejvíce jehňat se narodilo v roce 2016 a to 265, což souvisí s nejvyšším počtem bahnic ve stádě za sledované období. Rodily se jedináčci, dvojčata a trojčata. Nejčastěji zastoupena byla dvojčata a to v průměru v 49,9 %. Nejmenší zastoupení měla trojčata a to v průměru 4,7 %. Počet mláďat ve vrhu nezávisí na věku bahnice. Počet mláďat ve vrhu se u jednotlivých linií nelišil.
|
|
|
Růst a jatečná hodnota jehňat plemene suffolk při aplikaci pastevního výkrmu
Rybová, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou růstu a jatečné hodnoty jehňat plemene suffolk při aplikaci pastevního výkrmu. V této práci jsou uváděny domácí i zahraniční literární prameny, které se týkají vlivů na růst a jatečnou hodnotu jehňat. Mezi hlavní faktory, které se týkají problematiky růstu a jatečné hodnoty, patří výživa, plemeno, pohlaví a četnost vrhu. Faktor výživy a zdraví má nejvýznamnější vliv na růst a jatečnou hodnotu jehňat. Ostatní faktory mají také významný vliv, ale je důležitá i jejich kombinace. Důležitý je také způsob odstavu a výkrm jehňat. Nedílnou součástí předložené práce je i návrh materiálu pro hodnocení růstu a jatečné hodnoty jehňat na dané farmě při aplikaci pastevního výkrmu. V roce 2016 bylo započato vážení jehňat.
|
|
| |
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
host ::
RSS.