|
|
Vliv paralytického jedu lumčíka, \kur{Habrobracon hebetor}, na svalovou tkáň zavíječe, \kur{Ephestia kuehniella} a octomilky, \kur{Drosophila melanogaster}
PODLAHOVÁ, Šárka
Diplomová práce studuje vliv paralytického jedu H. hebetor na ultrastrukturu svalové tkáně přirozeného hostitele E. kuehniella a modelového organismu D. melanogaster pomocí transmisní elektronové mikroskopie (TEM). Práce navazuje na bakalářskou práci Šárky Podlahové, ve které byl zkoumán efekt adipokinetického hormonu (AKH) na působení jedu H. hebetor v thorakální svalové tkáni D. melanogaster (Podlahová 2019). Zatímco v původní práci byly pro aplikaci jedu a AKH použity podmínky in vitro, v této práci je jed aplikován in vivo ať už za použití přirozeného hostitele nebo za přímé injikace jedu do modelového organismu. Zpracování tkáně bylo optimalizováno tak, aby se minimalizoval vznik možných artefaktů. Dále byly testovány linie D. melanogaster s potenciální mutací v podjednotkách glutamátových receptorů GluRIIA a GluRIIB. A bylo prodiskutováno zapojení těchto receptorů v mechanismu paralýzy vosičkovým jedem.
|
|
|
Mapování a analýza volně žijících živočichů v ČR
SLAVÍKOVÁ, Kristýna
Pesticidy, hubení hlodavců nebo cíleně umístěná, otrávená návnada kar-bofuranem. Těmito a mnoha dalšími způsoby může dojít k otravám volně žijících ži-vočichů. Ať už dojde k cílenému otrávení konkrétního živočicha nebo dojde k neúmyslnému otrávení necílového jedince, vždy má takovéto jednání fatální ná-sledky. Pronásledování tzv. škodné, jako lišek, kun nebo dravců obecně má vliv na celé populace. Často tráveným dravcem bývá orel mořský, v jehož případě má každý otrávený jedinec dopad na celou populaci. Bohužel takto nachystaná návnada otráví daleko více zvířat, především mrchožroutů a masožravců. Předkládaná práce zhodno-cuje dostupná data, týkající se otrávených živočichů a mapuje jejich výskyt. Data byla získána z evidence záchranných stanic a databáze programu Volná Křídla v období let 2009-2016. Mezi nejčastěji přijímané živočichy do stanic byl srnec obec-ný s otravou způsobenou řepkou. Často se vyskytovali vodní ptáci otrávení botulis-mem, následně jedinci otrávení jedem na hlodavce a jedem na slimáky. Karbofura-nem byli nejvíce otráveni orel mořský, káně lesní a krkavec velký. Mezi otrávené dru-hy patří i ohrožený luňák červený, luňák hnědý a orel skalní. Dále bylo zjištěno, že jednotlivé roky nemají žádný vliv ve výskytu otrav. Rozdíl v počtech otrav ptáků a savců nebyl zjištěn. Vliv měsíce u dat získaných ze stanic nebyl zjištěn, v počtech otrav karbofuranem je vyšší v březnu, a především v dubnu. V analýze prostorových rozdílů také existuje mezi většinou krajů vyrovnanost. Výrazně vybočuje kraj Středo-český a Jihočeský. Nadprůměrné počty otrav karbofuranem pocházejí z kra-jů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského a Ústeckého.
|
host ::
RSS.