Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
Význam jazykového výkladu v interpretaci práva
Čížkovská, Anna Marie ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Tato práce popisuje jazykový výklad v kontextu interpretace práva, kterou vymezuje nejen jako disciplínu právní, ale současně jako disciplínu společenskou, z níž má pro účely jazykového výkladu význam zejména vymezení pojetí interpretace lingvistické, oproti interpretaci právní. V následující kapitole zařazuje autorka jazykový výklad mezi ostatní výkladové metody, a přestože přijímá Ústavním soudem potvrzený názor, že jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení k textu, hledá argumenty, které by toto tvrzení vyvrátily. Jeden z takových možných argumentů nachází při relativizaci výčtu lingvistických disciplín užívaných při jazykovém výkladu a poukázáním na fakt, že pokud by byla mezi tyto disciplíny řazena i pragmatika, došlo by k posunu od dosud formálního vnímání jazykového výkladu, neboť by jazykový výklad obsahoval i prvky výkladu teleologického, jehož obsah tvoří smysl a kontext, podobně jako u pragmatiky. Ve čtvrté kapitole věnuje autorka pozornost právnímu jazyku, který popisuje nejen jako předmět jazykového výkladu, ale také jako nástroj zákonodárce, protože právě nerespektování základním pravidel, která by měl zákonodárce při tvorbě právních předpisů dodržovat, dle jejího názoru vzniká nezbytnost aplikace jazykového výkladu. Další z příčin pak shledává v konfrontaci obecného a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.