Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The History and impact of the English-Only movement in the United States : Is there hope for language tolerance?
Workman, Romana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Cílem této práce je zmapování okolností a pozadí vývoje hnutí English-Only ve Spojených státech amerických (USA), které prosazuje uzákonění angličtiny jako úředního jazyka na celostátní (federální) úrovni, vyhodnocení jejich role v současné jazykové politice ve Spojených státech, kde cca polovina států Unie nemá angličtinu ústavně zakotvenu jako úřední jazyk, a potvrzení či vyvrácení teze, že hnutí English-Only je ve skutečnosti pravicové konzervativní hnutí a vlivná zájmová iniciativa praktikující takzvaný jazykový imperialismus. Tato práce analyzuje jazykovou politiku v pěti státech Unie a rozšiřuje téma o jazykovou mapu New York City jako historické brány pro imigraci do Spojených států amerických. Jejím cílem je rovněž analýza současné jazykové politiky ve světle novely imigračního zákona v situaci, kdy má Republikánská strana v obou komorách Kongresu většinu. Jedním z klíčových záměrů této práce je pak představit existenci, nástroje a úspěchy, případně neúspěchy obou forem těchto hnutí české odborné veřejnosti zabývající se jazykovou politikou. První část práce nastiňuje klíčové definice, zdroje a použité metody výzkumu a poskytuje náhled na podstatu amerických kulturních hodnot a identity. Druhá část se zabývá okolnostmi rozšíření angličtiny ve Spojených státech a vysvětluje pozadí současných...
Kulturně-lingvistické nástroje v mezinárodní politice. Úloha jazyka při prosazování velmocenských zájmů USA
Toboříková, Aneta ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kollertová, Olga (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky z antropologie, lingvistiky a lingvistické antropologie a ukazuje vývoj reflexe úlohy jazyka ve společnosti. Na konceptech jazykového kontaktu a jazykového areálu dokazuje význam jazyka v kultuře a tedy možnost jeho využití v kulturní diplomacii. Dále se zabývá praktickým využitím v domácí a zahraniční politice Spojených států - především tedy zmiňuje amerikanizační programy a šíření angličtiny v zahraničí. Poslední část se dívá na kulturní diplomacii Spojených států jako celek, snaží se identifikovat místa, kde dochází k aktivnímu šíření angličtiny a na závěr uvádí zprávy zpracované pro kongres a ministerstvo zahraničních věcí, které hodnotí úroveň kulturní diplomacie a navrhují případné změny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.