|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výsledky masné užitkovosti býků různých genotypů
ŠIMÁK LÍBALOVÁ, Kristýna
K rostoucímu počtu stád čistokrevně chovaných masných plemen skotu začala přibývat stáda krav s původně kombinovanou užitkovostí, kdy ke zvýšení jejich masné užitkovosti chovatelé často využívají jejich křížení s masnými plemeny skotu. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u vybraných býků Českého strakatého skotu (C) a jejich kříženců s masnými plemeny. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno 907 poražených býků rozdělených podle genotypu. Zpracování výsledků bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica. Důležitým ukazatelem je dosažená hmotnost jatečně upraveného těla (HJUT), která byla nejvyšší u býků plemene Masný siementál (SI) 370,1 kg, Aberdeen angus (G) 359,0 kg a kříženců Charolais a Českého strakatého skotu (TxC) 354,2 kg. Nejnižší HJUT měla extenzivní plemena Highland (E) a Galloway (W) 318,8 kg. Rozdíl mezi SI a E + W byl 51,3 kg a byl statisticky vysoce významný (P {$\leq$} 0,001). Skupina kříženců TxC a TxH a plemeno Piemontese (P) měly nejvyšší intenzitu růstu, netto přírůstek byl 671,5 g, resp. 669,6 g u T a jejich kříženců a 652,5 g u P. Nejnižší průměrný netto přírůstek byl zjištěn u plemene G (531,3 g). Nejvyšší produkce masa první jakosti byla zjištěna u P 55,6 kg, 55,4 kg bylo dosaženo u plemene SI. Nejméně masa I. jakosti bylo zjištěno u plemen E a W (47,2 kg). Signifikantní rozdíl byl prokázán mezi SI a E + W na hladině významnosti P {$\leq$} 0,001. Na základě výsledků lze doporučit užitkové křížení plemenic Českého strakatého skotu s býky masných plemen anebo chov čistokrevných masných plemen. Zároveň je důležité při volbě porážkové hmotnosti a věku vykrmovaných býků přihlížet ke specifičnosti každého plemene, jeho ranosti a velikosti tělesného rámce, aby nedocházelo k nežádoucímu tučnění porážených býků, a zvolené porážkové hmotnost dosahovat co nejintenzivnějším výkrmem.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na růst a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků
KOCINOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů na růst a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků do porážkové hmotnosti u sledovaného stáda skotu plemene Českého strakatého skotu a jeho kříženců. Celkem bylo sledováno 70 kusů býků jednotlivých plemen, 32 býků byli českého strakatého plemene, 29 býků českého strakatého plemene s kříženci masných plemen a 9 býků bylo kříženců masných plemen skotu. Býci byli zastaveni na výkrm ve věku 9-12 měsíců a byli vykrmováni přibližně do dvou let, tedy do 24 měsíců věku.
|
|
|
Testace finálních hybridů staniční metodou
ŠEBEK, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo ověřit, s ohledem na interakci genotypu a prostředí, staniční testace vybrané kombinace finálních hybridů. Při testech byla sledována hlavně porážková hmotnost, hmotnost pravé půlky za tepla, jatečná délka těla a výška hřbetního tuku.
|
|
|
HODNOCENÍ UŽITKOVÝCH PARAMETRŮ U PLEMEN KAPRA OBECNÉHO A JEJICH KŘÍŽENCŮ
KŘÍŽ, Michal
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení užitkových parametrů u plemen kapra obecného a jejich kříženců při použití vrcholového křížení. Na mateřské pozici byla použita maďarská syntetická lysá linie kapra (HSM). Na tuto linii byli kříženi mlíčáci HSM, Telčského lysce (TeL), Severského lysce (M72) a Amurského lysce (AL). Jako kontrolní skupina byl použit kříženec Ropšínského kapra (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do tržní velikosti v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření na třech lokalitách (2 organizace). V prvním roce byla každá testovaná skupina chována individuálně s interní kontrolní skupinou odlišného fenotypu ošupení pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Ve druhém a třetím roce byly všechny skupiny i jejich kontroly skupinově označeny a chovány společně ve trojím opakování na každé z lokalit. V průběhu odchovu se hodnotila v jednotlivých etapách testování hmotnost, přežití a v tržní velikosti i biometrické ukazatele a jateční výtěžnost. Při celkovém hodnocení výsledků ze všech lokalit metodou ANCOVA dosáhl nejvyšší hmotnost ve stáří K3 hybrid HSM x AL (1413 {$\pm$} 31,5 g; průměr MNČ {$\pm$} S.E.). Tato hmotnost byla statisticky srovnatelná s ostatními hybridy (HSM x M72 a HSM x TeL), ale jako jediná průkazně vyšší ve srovnání s linií HSM (1257 {$\pm$} 31,5 g) s obyčejným heterózní efektem růstu na úrovni 12,4 %. Přežití se ve třetím roce testování pohybovalo v rozmezí od 69,0 u HSM x Tel do 73,4 % u HSM x AL a hodnoty byly statisticky srovnatelné. Parametry výtěžnosti (podíl opracovaného trupu, podíl filetů s kůží a bez kůže) byly u všech skupin podobné. V předchozích obdobích testování odrážely výsledky situaci v tržní velikosti. Z výsledků vyplývá, že lysý hybrid HSM x AL by mohl být nejlépe využitelný v komerčních chovech.
|
host ::
RSS.