|
|
Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění.
Mayer, Martin ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Maršík, František (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Název práce: Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění Autor: Ing. Martin Mayer e-mail: mayercz@seznam.cz Katedra: Katedra Anatomie a Biomechaniky Školitel: doc. PaedDr. Karel Jelen, CSc. Dizertační práce "Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění" pojednává o problematice dynamiky intrakraniálního tlaku, zejména v souvislosti se zevními mechanickými vlivy na pacienta. Těžké poranění hlavy je hlavní příčinou úmrtí u pacientů do 35 let. Přes stále se zlepšující lékařskou a ošetřovatelskou péči, pouze jedna třetina pacientů se vrací do života schopna žít samostatně v dlouhodobém časovém horizontu. Dvě třetiny pacientů zůstávají těžce postiženi nebo zemřou. Celoživotní náklady na pacienta, který zůstává invalidní, se odhadují na čtyři miliony dolarů. Významným projevem kraniocerebrálních poranění jsou sekundární mozkové léze, které nacházejí mimo jiné výraz i ve vzestupu nitrolebního tlaku (ICP) a které mohou dále excerbovat vlivem intracerebrálních nebo extracerebrálních příčin. Proto je cílem léčby minimalizace sekundárních poranění, v ideálním případě na úroveň léze primární. Realizace tohoto požadavku, o kterém můžeme říci, že je conditio sine qua non, vede však někdy k situacím, které mají negativní dopad na průběh léčby...
|
|
|
Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění.
Mayer, Martin ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Maršík, František (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Název práce: Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění Autor: Ing. Martin Mayer e-mail: mayercz@seznam.cz Katedra: Katedra Anatomie a Biomechaniky Školitel: doc. PaedDr. Karel Jelen, CSc. Dizertační práce "Biomechanické aspekty dynamiky intrakraniálního tlaku při kraniocerebrálním poranění" pojednává o problematice dynamiky intrakraniálního tlaku, zejména v souvislosti se zevními mechanickými vlivy na pacienta. Těžké poranění hlavy je hlavní příčinou úmrtí u pacientů do 35 let. Přes stále se zlepšující lékařskou a ošetřovatelskou péči, pouze jedna třetina pacientů se vrací do života schopna žít samostatně v dlouhodobém časovém horizontu. Dvě třetiny pacientů zůstávají těžce postiženi nebo zemřou. Celoživotní náklady na pacienta, který zůstává invalidní, se odhadují na čtyři miliony dolarů. Významným projevem kraniocerebrálních poranění jsou sekundární mozkové léze, které nacházejí mimo jiné výraz i ve vzestupu nitrolebního tlaku (ICP) a které mohou dále excerbovat vlivem intracerebrálních nebo extracerebrálních příčin. Proto je cílem léčby minimalizace sekundárních poranění, v ideálním případě na úroveň léze primární. Realizace tohoto požadavku, o kterém můžeme říci, že je conditio sine qua non, vede však někdy k situacím, které mají negativní dopad na průběh léčby...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem
Bednaříková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Polívková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce na téma "Ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem" měla za cíl zmapovat ošetřovatelskou péči na odděleních resuscitační péče a neurochirurgických JIP v nemocnicích hlavního města Prahy. Předmětem zkoumání bylo, zda existují na výše uvedených odděleních ošetřovatelské standardy na oš. péči u pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem, dále také jakým způsobem sestry o takové pacienty pečují, zda se někdy během svojí praxe setkali s výskytem komplikace u pacienta se zavedeným ICP čidlem a jestli znají komplikace, které se mohou potenciálně vyskytnout. Teoretická část popisuje nejčastější příčiny poškození mozku a s tím spojené příčiny vzniku nitrolební hypertenze, shrnuje druhy intrakraniálních čidel na monitorování nitrolebního tlaku a způsoby jejich zavedení, a také se věnuje specifikům ošetřovatelské péče u pacienta s monitorováním nitrolební hypertenze. Metodikou práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Informace pro výzkum byly shromážděny za pomocí anonymních dotazníků vytvořených pro cílovou skupinu všeobecných sester a sester se speciální způsobilostí. Výsledkem bylo zjištění, že na žádném ze spolupracujících oddělení není vypracovaný ošetřovatelský standard v péči u pacienta se zavedeným ICP čidlem a že většina dotazovaných zdravotnických pracovníků...
|
host ::
RSS.