|
|
Teologická interpretace skladby Vítězslava Nezvala "Z domoviny"
KUKAL, Petr
Práce se zabývá analýzou teologických motivů v konkrétním poetickém textu - skladbě významného českého básníka XX. století Vítězslava Nezvala. V teoretické části zkoumáme kontext vzniku skladby. Tímto kontextem je jednak náboženská identita básníka na konci páté dekády jeho života, jednak politická situace v Československu a její konsekvence v oblasti umělecké tvorby. Praktickou část tvoří detailní analýza textu skladby, identifikace náboženských motivů a jejich teologická interpretace v duchu principů poetické teologie. Skladba je pro potřeby práce rozdělena do tematicky víceméně homogenních oddílů, které jsou jednak podrobovány samostatné analýze, jednak jsou identifikovány motivické linie, které některá z těchto bloků vytvářejí. Z výstupů interpretačního procesu plyne, že Nezvalova eschatologická představa završení dějin v beztřídní společnosti je sice pociťována jako lidstvu imanentní, je však jednoznačně konstruována na náboženském základě.
|
|
| |
|
|
Adaptace klasicistního textu alternativním způsobem
Auffray, Maëlane ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
Tato práce pojednává o klasicistním francouzském divadelním textu, o divadle které je v Evropě považováno za alternativní, a o mojí snaze nabídnout alternativní zpracování francouzského klasicistního textu přeloženého do češtiny. Popisuje jakým způsobem se všechny tyto termíny ve mně odráží. Vrací se do historie a připomíná, že ještě před tím než byl text papírem, byl také tělem, že každou alternativu předchází konvence a tradice. Především však tato práce díky slovům rozplétá myšlenky, aby je posunula dál, stejně jako mne samotnou.
|
|
|
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
|
|
|
Psychologická próza Reginy Ezery
Říhová, Monika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickou prózou Regīny Ezery. V první kapitole je přiblížena spisovatelčina osobnost. Kapitola také nastiňuje stav lotyšské literatury v období od obnovení sovětské okupace na konci 2. světové války do 90. let 20. století. Následující kapitoly se věnují analýze konkrétních Ezeřiných děl. Jedná se o tři díla, která byla přeložena do češtiny (Studna, Aka, 1972, Léto dlouhé jeden den, Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, Člověk potřebuje psa, Cilvēkam vajag suni, 1975), a několik děl, jež dosud do češtiny přeložena nebyla (Podzemní ohně, Zemdegas, 1977, Dračí vejce, Pūķa ola, 1995, několik krátkých próz z díla Fenomén Princezny, Princeses Fenomens, 1985, především tzv. zoologické novely a tzv. bláznivé historky). Shrnuty jsou také hlavní rysy děl analyzovaných v této diplomové práci. Čtvrtá kapitola obsahuje překlad povídky Srpen, měsíc jablek, Augusts, ābolu mēness, z povídkové knihy Fenomén Princezny. Překlad je dílem autorky diplomové práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty hlavní rysy analyzovaných děl.
|
|
|
Recepce Čapkova díla a osudy jeho her v zemích bývalé Jugoslávie
Zahirović, Hasan ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Karel Čapek je v zemích bývalé Jugoslávie nepochybně téma obsáhlejší ale vděčné", o čemž svědčí velký počet odkazů v periodikách. I více než sedmdesát let po autorově skonu je jeho dílo " vzhledem k jedinečné svěžesti, uměleckého gesta i k podnětnosti ideového plánu" velmi aktuální, ačkoliv je dnes známý spíše jako spisovatel dětské literatury, Recepce jeho tvorby započala poměrně záhy, už od roku 1921, avšak nepokračovala kontinuálně. Karla Čapka v jugoslávském prostředí proslavilo zejména dílo dramatické - opakovaně zde bylo inscenováno šest jeho dramat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Motiv upíra v české literatuře
RICHTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt motivu upíra v české literatuře od konce 19. století do konce první poloviny 20. století. Daný motiv je utvářen množinou vampyrických rysů a cílem práce je pozorovat proměny jeho podoby v závislosti na aplikaci a funkci v jednotlivých dílech. Pozorování vychází z mytologických a tradičních lidových představ o postavě upíra, které podobu této bytosti vymezily. Pozornost je zaměřena také k dobovým tendencím ovlivňujícím literaturu obecně a k použití motivu v zahraniční literatuře. Okrajově se práce dotýká jeho prezentace ve výtvarném umění.
|
host ::
RSS.