Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Struktura a vlastnosti svarového spoje TiAl6V4/6061 zhotoveného technologií elektronového paprsku
Král, Michael ; Jan, Vít (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Titanové a hliníkové slitiny patří díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem v současnosti po ocelích mezi nejpoužívanější konstrukční materiály. Pro zlepšení vlastností celé konstrukce je nutné tyto slitiny spojovat, což přináší nemalé obtíže. Zejména svařování hliníkové a titanové slitiny je velmi obtížné z důvodu vzniku nežádoucích intermetalických fází ve svaru. Tato práce se zabývá vlivem parametrů svařování pomocí elektronového svazku, zejména zaostřením a vychýlením svazku a vlivem předehřevu na výslednou jakost heterogenního spoje titanové slitiny Ti6Al4V a hliníkové slitiny EN AW-6061 – T651. V práci je popsána příprava svarových a pájených heterogenních spojů, které jsou následně vyhodnoceny světelnou mikroskopií, rastrovací elektronovou mikroskopií a pomocí EDS analýzy chemického složení. Ve svarech je hodnocena přítomnost a složení vzniklých intermetalických fází a u pájených spojů je hodnocena jakost spoje a vzniklé vady.
Svařování heterogenních svarových spojů Ti/Al slitin pomocí elektronového svazku
Havlík, Petr ; Dřímal, Daniel (oponent) ; Schwarz,, Drahomír (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci je probírána problematika svařitelnosti heterogenních svarových spojů hliníkové a titanové slitiny zhotovených metodou svařování pomocí elektronového svazku. V první fázi jsou analyzovány homogenní svarové spoje vybraných slitin. Z důvodu rozdílných fyzikálních, chemických a metalurgických vlastností použitých základních materiálů je svařování těchto slitin spojeno se vznikem křehkých intermetalických fází na rozhraní základních materiálů. Jedním z předpokladů zhotovení kvalitních heterogenních svarových spojů je nalezení optimálních procesních parametrů. V rámci práce je hodnocen vliv vybraných procesních parametrů na celistvost, strukturu a mechanické vlastnosti heterogenních svarových spojů Al/Ti slitin.
Tepelná a mechanická odolnost zinkového povlaku
Horák, Karel ; Dzimko, Marián (oponent) ; Černý, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium tepelné degradace ochranného zinkového povlaku. Její velká část se zabývá strukturou jednotlivých přechodových fází a jejich uspořádáním, přičemž hlavní důraz je kladen na analýzu křehkých intermetalických fází, které vznikají vlivem zvýšené teploty. Závěr práce se pak pokouší objasnit příčiny samotné degradace této ochranné vrstvy.
Intermetalické sloučeniny syntetizované in-situ v práškových materiálech
Hanusová, Petra ; Novák, Pavel (oponent) ; Skotnicová, Kateřina (oponent) ; Dlouhý, Ivo (vedoucí práce)
Mechanické zpracování materiálů v tuhém stavu je jedním z nejpoužívanějších a nejrozšířenějších postupů vůbec. Stejně tak jako chemické zpracování tuhých látek je široce rozšířené. Proto spojení těchto dvou způsobů do jednoho se jeví jako logické řešení. Tato metoda se pak nazývá mechanochemické zpracování materiálů. Zpracování materiálů tímto způsobem se vyznačuje mnoha výhodami. Jednak je toto zpracování ekonomicky výhodné, stejně jako technologicky snadno proveditelné. Touto cestou lze připravit dokonce i materiály, které by za normálních podmínek spolu nereagovaly. Mechanochemie/mechanochemická syntéza využívá mechanickou energii k aktivaci chemických reakcí a strukturním změnám. Zejména aluminotermické reakce indukované ve vysoko energetickém planetovém mlýnu nabírají na významu, jako potenciální cesta k přípravě mikro a nano krystalických in – situ kompozitních materiálů s kovovou matricí. Mechanickou aktivací ve vysoko energetickém mlýnu dochází ke změnám reakčních mechanismů z vzniku metastabilních materiálů. V práci byly studovány změny mechanismů reakcí během mechanického legování na čtyřech různých systémech. Jednalo se o systémy se společným základem, kde byl měněn jeden prvek: Al – B2O3 – X (X= C, Ti, Nb, Cr). Dále bylo studováno, zda po mechanickém legování bude docházet v systému k dalším změnám vyvolaným použitím zvýšené teploty a tlaku, tedy pomocí techniky spark plasma sintering (SPS). Všechny systémy byly mechanicky legovány za analogických podmínek. Po provedení legování byla u každého systému provedena analýza pomocí skenovací elektronové mikroskopie, dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza pomocí rentgenové difrakce. Pomocí nanoindentace byla vyhodnocena indentační tvrdost a indentační modul pružnosti. Všechny analýzy byly provedeny po mechanickém legování, stejně jako po provedení SPS a výsledky byly mezi sebou vzájemně porovnány. Na základě výsledků byla u sledovaných systémů navržena změna reakčních mechanismů. Bylo zjištěno, že dochází k tvorbě kompozitních materiálů s kovovou matricí a v případě použití chromu došlo k vytvoření hybridního kompozitního materiálu vyztuženého intermetalickou fází a boritanem hlinitým.
Výroba, použití a vlastnosti duplexních austeniticko-feritických ocelí
Klapetek, Václav ; Blažík, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá korozivzdornými duplexními austeniticko-feritickými ocelemi. V první kapitole jsou po uvedení do problematiky blíže popsány mechanické a technologické vlastnosti, mikrostruktura a chemické složení s ohledem na korozní odolnost. Část je věnována interkrystalickým fázím a jejich důsledku na výsledné vlastnosti. Druhá kapitola popisuje možnosti jejich využití v různých odvětvích průmyslu, jakými jsou vedle petrochemického průmyslu papírenství, přeprava a skladování chemických látek a další.
Precipitace intermetalických fází v duplexních austeniticko-feritických ocelích
Myška, Martin ; Foret, Rudolf (oponent) ; Čech, Jan (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Tato dizertační práce řeší problematiku precipitace intermetalických fází v lité duplexní korozivzdorné oceli dle normy ASTM A890 Gr4A. Cílem práce bylo stanovit množství vyloučených intermetalických fází v závislosti na teplotě a době výdrže při izotermickém žíhání a za anizotermických podmínek během chladnutí materiálu v intervalu teplot 1000 až 600 °C. Dílčím cílem práce bylo stanovit souvislosti mezi množstvím vyloučených intermetalických fází a mechanickými vlastnostmi lité oceli ASTM A890 Gr4A. V rámci práce byl ověřen popis a predikce kinetiky precipitace intermetalických fází pomocí Johnson-Mehl-Avramiho vztahu. Byla stanovena souvislost mezi množstvím vyloučených intermetalických fází a charakterem porušování materiálu pomocí fraktografického hodnocení. Byla stanovena kritická rychlost ochlazování odlitku pro zajištění minimální houževnatosti oceli, která je žádoucí pro snížení rizika vzniku trhlin při chladnutí odlitků z duplexních korozivzdorných ocelí.
Svařování heterogenních svarových spojů Ti/Al slitin pomocí elektronového svazku
Havlík, Petr ; Dřímal, Daniel (oponent) ; Schwarz,, Drahomír (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci je probírána problematika svařitelnosti heterogenních svarových spojů hliníkové a titanové slitiny zhotovených metodou svařování pomocí elektronového svazku. V první fázi jsou analyzovány homogenní svarové spoje vybraných slitin. Z důvodu rozdílných fyzikálních, chemických a metalurgických vlastností použitých základních materiálů je svařování těchto slitin spojeno se vznikem křehkých intermetalických fází na rozhraní základních materiálů. Jedním z předpokladů zhotovení kvalitních heterogenních svarových spojů je nalezení optimálních procesních parametrů. V rámci práce je hodnocen vliv vybraných procesních parametrů na celistvost, strukturu a mechanické vlastnosti heterogenních svarových spojů Al/Ti slitin.
Výroba, použití a vlastnosti duplexních austeniticko-feritických ocelí
Klapetek, Václav ; Blažík, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá korozivzdornými duplexními austeniticko-feritickými ocelemi. V první kapitole jsou po uvedení do problematiky blíže popsány mechanické a technologické vlastnosti, mikrostruktura a chemické složení s ohledem na korozní odolnost. Část je věnována interkrystalickým fázím a jejich důsledku na výsledné vlastnosti. Druhá kapitola popisuje možnosti jejich využití v různých odvětvích průmyslu, jakými jsou vedle petrochemického průmyslu papírenství, přeprava a skladování chemických látek a další.
Intermetalické sloučeniny syntetizované in-situ v práškových materiálech
Hanusová, Petra ; Novák, Pavel (oponent) ; Skotnicová, Kateřina (oponent) ; Dlouhý, Ivo (vedoucí práce)
Mechanické zpracování materiálů v tuhém stavu je jedním z nejpoužívanějších a nejrozšířenějších postupů vůbec. Stejně tak jako chemické zpracování tuhých látek je široce rozšířené. Proto spojení těchto dvou způsobů do jednoho se jeví jako logické řešení. Tato metoda se pak nazývá mechanochemické zpracování materiálů. Zpracování materiálů tímto způsobem se vyznačuje mnoha výhodami. Jednak je toto zpracování ekonomicky výhodné, stejně jako technologicky snadno proveditelné. Touto cestou lze připravit dokonce i materiály, které by za normálních podmínek spolu nereagovaly. Mechanochemie/mechanochemická syntéza využívá mechanickou energii k aktivaci chemických reakcí a strukturním změnám. Zejména aluminotermické reakce indukované ve vysoko energetickém planetovém mlýnu nabírají na významu, jako potenciální cesta k přípravě mikro a nano krystalických in – situ kompozitních materiálů s kovovou matricí. Mechanickou aktivací ve vysoko energetickém mlýnu dochází ke změnám reakčních mechanismů z vzniku metastabilních materiálů. V práci byly studovány změny mechanismů reakcí během mechanického legování na čtyřech různých systémech. Jednalo se o systémy se společným základem, kde byl měněn jeden prvek: Al – B2O3 – X (X= C, Ti, Nb, Cr). Dále bylo studováno, zda po mechanickém legování bude docházet v systému k dalším změnám vyvolaným použitím zvýšené teploty a tlaku, tedy pomocí techniky spark plasma sintering (SPS). Všechny systémy byly mechanicky legovány za analogických podmínek. Po provedení legování byla u každého systému provedena analýza pomocí skenovací elektronové mikroskopie, dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza pomocí rentgenové difrakce. Pomocí nanoindentace byla vyhodnocena indentační tvrdost a indentační modul pružnosti. Všechny analýzy byly provedeny po mechanickém legování, stejně jako po provedení SPS a výsledky byly mezi sebou vzájemně porovnány. Na základě výsledků byla u sledovaných systémů navržena změna reakčních mechanismů. Bylo zjištěno, že dochází k tvorbě kompozitních materiálů s kovovou matricí a v případě použití chromu došlo k vytvoření hybridního kompozitního materiálu vyztuženého intermetalickou fází a boritanem hlinitým.
Struktura a vlastnosti svarového spoje TiAl6V4/6061 zhotoveného technologií elektronového paprsku
Král, Michael ; Jan, Vít (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Titanové a hliníkové slitiny patří díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem v současnosti po ocelích mezi nejpoužívanější konstrukční materiály. Pro zlepšení vlastností celé konstrukce je nutné tyto slitiny spojovat, což přináší nemalé obtíže. Zejména svařování hliníkové a titanové slitiny je velmi obtížné z důvodu vzniku nežádoucích intermetalických fází ve svaru. Tato práce se zabývá vlivem parametrů svařování pomocí elektronového svazku, zejména zaostřením a vychýlením svazku a vlivem předehřevu na výslednou jakost heterogenního spoje titanové slitiny Ti6Al4V a hliníkové slitiny EN AW-6061 – T651. V práci je popsána příprava svarových a pájených heterogenních spojů, které jsou následně vyhodnoceny světelnou mikroskopií, rastrovací elektronovou mikroskopií a pomocí EDS analýzy chemického složení. Ve svarech je hodnocena přítomnost a složení vzniklých intermetalických fází a u pájených spojů je hodnocena jakost spoje a vzniklé vady.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.