|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Hydrological processes and dynamics in the changing climate and environment: Lessons learned from multiple temporal and spatial scales
Su, Ye ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent) ; van Meerveld, Hilda (oponent)
Hydrologické procesy a jejich dynamika v měnícím se klimatu a prostředí: Zkušenosti z výzkumu na různých časových a prostorových škálách Ye Su ABSTRAKT Změna klimatu představuje společně se změnami ve využívání a struktuře krajinného krytu (LULC) klíčové faktory, ovlivňující změny v hydrologických procesech a jejich dynamice v povodí. Tato práce se zaměřila na pochopení dopadu dlouhodobých změn klimatu i rychlých změn struktury krajiny, vyvolané různými faktory, např. intenzifikací zemědělství nebo disturbancílesa. Tyto procesy jsou zkoumány na různých prostorových a časových škálách a v odlišných přírodních prostředích. Klíčovou výzkumnou otázkou, provazující jednotlivé případové studie je - "jakáje reakce odtoku a souvisejícídynamiky hydrologických procesů na změny klimatu a změny LULC v povodí?". Výzkum je realizovaný ve dvou typech prostředí - na příkladu lesních horských povodí ve střední Evropě a dále povodí v semiaridních oblastech Střední Asie. Na prostorovéúrovni uceleného povodíje výzkum založen na dlouhodobých hydroklimatických datech, využitých pro statistické analýzy a hydro-klimatické modelování. K pochopení příčin a dynamiky změn hydrologických procesů v menších prostorových a časových měřítcích byly prováděny následující studie, studující podrobně mechaniku hydrologickýách procesy v malých...
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Hydrological processes and dynamics in the changing climate and environment: Lessons learned from multiple temporal and spatial scales
Su, Ye ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent) ; van Meerveld, Hilda (oponent)
Hydrologické procesy a jejich dynamika v měnícím se klimatu a prostředí: Zkušenosti z výzkumu na různých časových a prostorových škálách Ye Su ABSTRAKT Změna klimatu představuje společně se změnami ve využívání a struktuře krajinného krytu (LULC) klíčové faktory, ovlivňující změny v hydrologických procesech a jejich dynamice v povodí. Tato práce se zaměřila na pochopení dopadu dlouhodobých změn klimatu i rychlých změn struktury krajiny, vyvolané různými faktory, např. intenzifikací zemědělství nebo disturbancílesa. Tyto procesy jsou zkoumány na různých prostorových a časových škálách a v odlišných přírodních prostředích. Klíčovou výzkumnou otázkou, provazující jednotlivé případové studie je - "jakáje reakce odtoku a souvisejícídynamiky hydrologických procesů na změny klimatu a změny LULC v povodí?". Výzkum je realizovaný ve dvou typech prostředí - na příkladu lesních horských povodí ve střední Evropě a dále povodí v semiaridních oblastech Střední Asie. Na prostorovéúrovni uceleného povodíje výzkum založen na dlouhodobých hydroklimatických datech, využitých pro statistické analýzy a hydro-klimatické modelování. K pochopení příčin a dynamiky změn hydrologických procesů v menších prostorových a časových měřítcích byly prováděny následující studie, studující podrobně mechaniku hydrologickýách procesy v malých...
|
|
| |
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
host ::
RSS.