|
|
Trade and Politics: Political Determinants of International Trade Flows
Sosnovec, Jan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Diplomová práce Trade and Politics: Political Determinants of International Trade Flows (Obchod a politické vlivy: politické determinanty mezinárodních obchodních toků) Autor: Bc. Jan Sosnovec Vedoucí práce: Ing. Vilém Semerák, M.A., Ph.D. 3.1. 2018 Abstrakt Tato práce nabízí ucelenou analýzu vlivu politiky na mezinárodní obchod. První část práce je teoretická. K soudobé teorii mezinárodního obchodu přispívá zejména dvěma vlastními modely. První z nich vysvětluje, že komplementarita institucí nutí státy ponechat si neefektivní instituce, a v důsledku toho čelit zbytečně vysokým obchodním bariérám. Státy mohou uniknout z této suboptimální rovnováhy jen koordinací svých kroků. Druhý model se zabývá rozhodováním vlády v oblasti mezinárodního obchodu. Vláda sleduje své vlastní zájmy, ale pro jejich sledování si musí udržovat podporu občanů. Ti čelí nerovnoměrným dopadům mezinárodního obchodu: zatímco pro většinu z nich je vliv obchodu pozitivní, existuje i skupina která je postižena restrukturalizací domácí ekonomiky způsobenou zvýšeným tlakem zahraniční konkurence. Druhá část práce je empirická. Využívá gravitační model obchodu, s multilaterálními rezistencemi vyjádřenými buď pomocí fixních efektů nebo prostřednictví lineární...
|
|
|
Trade and Politics: Political Determinants of International Trade Flows
Sosnovec, Jan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Diplomová práce Trade and Politics: Political Determinants of International Trade Flows (Obchod a politické vlivy: politické determinanty mezinárodních obchodních toků) Autor: Bc. Jan Sosnovec Vedoucí práce: Ing. Vilém Semerák, M.A., Ph.D. 3.1. 2018 Abstrakt Tato práce nabízí ucelenou analýzu vlivu politiky na mezinárodní obchod. První část práce je teoretická. K soudobé teorii mezinárodního obchodu přispívá zejména dvěma vlastními modely. První z nich vysvětluje, že komplementarita institucí nutí státy ponechat si neefektivní instituce, a v důsledku toho čelit zbytečně vysokým obchodním bariérám. Státy mohou uniknout z této suboptimální rovnováhy jen koordinací svých kroků. Druhý model se zabývá rozhodováním vlády v oblasti mezinárodního obchodu. Vláda sleduje své vlastní zájmy, ale pro jejich sledování si musí udržovat podporu občanů. Ti čelí nerovnoměrným dopadům mezinárodního obchodu: zatímco pro většinu z nich je vliv obchodu pozitivní, existuje i skupina která je postižena restrukturalizací domácí ekonomiky způsobenou zvýšeným tlakem zahraniční konkurence. Druhá část práce je empirická. Využívá gravitační model obchodu, s multilaterálními rezistencemi vyjádřenými buď pomocí fixních efektů nebo prostřednictví lineární...
|
|
|
Institutional Determinants of Investment Inflows into Transitional Economies
Donu, Victoria ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi kvalitou institucionálního prostředí a přílivem přímých zahraničních investic v postkomunistických zemích. Hlavním cílem je empiricky potvrdit tvrzení, že institucionální proměnné mají zásadní vliv na variabilitu přílivu investic do tzv. tranzitivních ekonomik v období po všeobecném pádu socialismu na začátku devadesátých let 20. století. Role institucionálních proměnných je hodnocena pomocí indikátorů ekonomické svobody sledovaných Heritage Foundation. Zároveň jsou pro potřeby analýzy výoje kvality institucionálního prostředí v tranzitivních ekonomikách použity indikátory Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Za použití panelových dat pro 11 tranzitivních ekonomik, a to pro období 1993 až 2013, dospívá práce k závěru, že dopad institucionálních proměnných je sice ne zcela zanedbatelný, nicméně podstatně nižší, než bychom se mohli domnívat na základě existující literatury. Za použití metody fixních efektů v kontextu obou množin indikátorů z Heritage Foundation a Evropské banky pro obnovu a rozvoj je patrné, že dopad institucionálních proměnných na příliv zahraničních investic je poměrně slabý. Naopak fundamentální makroekonomické proměnné hrají ve všech ohledech podstatně důležitější roli. KLÍČOVÁ SLOVA: přímé zahraniční investice; institucionální vlivy; fundamentální...
|
|
|
Determinanty přímých čínských investic do zemí střední a východní Evropy
Belvončíková, Barbora ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Objem čínských přímých zahraničních investic každoročně nabírá na intenzitě a je výjimečný právě rychlostí svého růstu, který se nerovná růstu žádné jiné rozvojové země. Tato práce zkoumá determinanty čínských přímých zahraničních investic (PZI) do osmi zemí střední a východní Evropy v letech 2003-2014. Regresní model pracující s panelovými daty zahrnuje jak tradiční makroekonomické proměnné, tak institucionální proměnné, čímž zkoumá jejich vliv na příliv čínských PZI do těchto postkomunistických zemí. Kvalita institucí je vyjádřena ukazateli EBRD, které se zdají být vhodnější právě pro země, jež prošly transformací z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Výsledky naznačují, že čínské PZI nevstupují do střední a východní Evropy primárně za účelem hledání nového trhu. Nicméně členství země v EU je důležitým faktorem zvyšujícím příliv čínských investic, a to právě z toho důvodu, že vstupem do dané země má Čína zároveň přístup do celého jednotného trhu EU, což se pro ni zdá být zásadní. Také výdaje na vědu a výzkum hrají důležitou roli při ovlivňování přílivu čínských PZI. Na druhou stranu se však ukazuje, že čínské investice nejsou spjaty s kvalitou institucionálního prostředí, jelikož pouze index velké privatizace je statisticky významný a s čínskými investicemi pozitivně korelovaný. Výsledky této práce tudíž vedou k závěru, že makroekonomické ukazatele jsou pro čínské přímé zahraniční investice ve střední a východní Evropě stále důležitější než úroveň jejího institucionálního prostředí.
|
host ::
RSS.