|
| |
|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Kvalita života dětí v dětských domovech
DOLEŽALOVÁ, Nina
Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života dětí v dětských domovech. Kvalita života dětí v dětských domovech bývá často opomíjena a řešena je hlavně problematika přípravy na odchod dětí z dětských domovů či materiálního zabezpečení, ačkoliv právě kvalita života dětí může ovlivnit celý jejich život. V teoretické části bakalářské práce je zachycena problematika ústavní výchovy, její historie a současný stav v České republice a problematika kvality života. Cílem praktické části bylo zjistit kvalitu života dětí v dětských domovech ve vybraných krajích. Realizace výzkumu proběhla v Plzeňském a Jihočeském kraji a účastnilo se ho 34 respondentů. K naplnění cíle byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie a dotazovací metoda, která byla realizována za pomoci anonymního standardizovaného dotazníku PedsQL a dotazníku vytvořeného právě tomuto účelu. Data byla vyhodnocena v programu MS Excel a zapsána deskriptivní technikou do grafů a tabulek. V MS Excel byla vytvořena datová matice, která byla vyhodnocena v programu IBM SPSS Statistics verze 24. Pro otestování hypotéz byla použita Pearsonova korelace. V bakalářské práci byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zjišťovala vliv věku na negativní pocity dětí z dětských domovů. Z výsledku bylo patrné, že věk má skutečně vliv na hodnocení emoční stránky dětí, a tak byla hypotéza potvrzena. Hypotéza č. 2 zkoumala vliv délky života dětí v dětských domovech na kvalitu života dle PedsQL. Dle výsledků nebyla hypotéza potvrzena. Bakalářská práce může posloužit jako podklad pro další výzkum týkající se kvality života dětí v dětských domovech. Na základě zjištěných dat práci lze využít jako studijní materiál pro strategické plánování usilující o zlepšení kvality života u dětí.
|
|
|
Spirituální posouzení v sociální práci s nezletilými matkami v zařízení ústavní výchovy
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato práce se zaměřuje na spiritualitu nezletilých matek romského etnika s nařízenou ústavní výchovou. Práce v první části vymezuje pojmy: spiritualita, spirituální posouzení a jeho proces, sociální práce, sociální pracovník obecně v kontextu spirituálního posouzení. Dále se zaměřuje na téma kultury Romů, jejich tradice a specifika, alternativní religiozitu romského etnika. V části empirické je popsána charakteristika konkrétního zařízení pro výkon ústavní výchovy, specifika nezletilých matek přijímaných do tohoto zařízení. Popisuje individuální konstrukty spirituality dívek a snahu o porozumění a posouzení, zda je zde spiritualita pomocí či překážkou při řešení obtížné životní situace dívek ve spolupráci se sociálním pracovníkem. Ve výzkumné části byly použity tyto metody: sběr a analýza dokumentů, rozhovor, dotazování a pozorování.
|
|
|
Dopady na psychiku dítěte po umístění do dětského domova
STARÁ, Daniela
Tato diplomová práce se zabývá dopady na psychiku dítěte po umístění do dětského domova. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se této problematiky. Dále se zabývá popisem psychologického vývoje dítěte, popisem vývoje emocí a také možnostmi ústavní péče. Praktická část popisuje zvolenou metodologii výzkumu. Dále jsou zde rozebrána čtyři témata zvolená na základě rozhovorů. Tato témata jsou rozdělená do jednotlivých kapitol, ty se pak věnují tématům lásky, péče, bezpečí, vztahů, důvěry viny a dětského domova. Každé téma je vypracované na podkladech z proběhnutých rozhovorů, kdy i já jako autorka jsem jednou z respondentů.
|
|
|
Role morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě
PŘÍHODOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá Rolí morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě ze znevýhodněného prostředí. Práce detailně rozebírá možný vliv psychické deprivace a špatné socializace dítěte na jeho jednání v dospívání, které není slučitelné s normami společnosti do té míry, že musí být odebrán do ústavní výchovy. Cílem práce je zmapovat význam morální odpovědnosti ve výchově dítěte. Tento cíl zahrnuje jak upozornění na důležitost odpovědnosti rodiče ke svému dítěti, tak i důležitost odpovědnosti samotného dítěte. V případě, kdy osvojená odpovědnost dítěte není dostačující pro běžný život ve společnosti, je poukázáno na význam ústavní péče, konkrétně výchovných ústavů. Zásadním poznáním vycházejícím z této diplomové práce je fakt, že nedostatek morální odpovědnosti rodičů může způsobit nevhodné jednání jejich dětí a je sám o sobě přenášen na další generaci, čímž se tvoří uzavřený kruh, ze kterého je velmi obtížné vystoupit. Veškeré diskutované poznatky z teoretických zdrojů byly podpořeny osobní zkušeností z praxe sociálního pracovníka při práci s rodinami ze znevýhodněného prostředí.
|
|
|
Profesní orientace dětí v dětském domově
PRŮCHOVÁ, Kristýna
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila profesní orientaci dětí z dětského domova. Studium střední školy a následná volba povolání je součástí života každého jedince. Profesní orientace utváří a rozvíjí profesní cíle mladého člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru motivace dětí z dětských domovů ke studiu střední školy a vliv sociálních pracovníků na profesní orientaci dětí. Práce se skládá ze dvou celků. Teoretická část popisuje ústavní péči, dětské domovy, profesní orientaci a perspektivní orientaci. Praktickou částí je kvalitativní výzkumné šetření. Na základě dotazníků a rozhovorů se snažím odpovědět na základní výzkumné otázky: Mají děti z dětských domovů zájem o studium na střední škole? Podle čeho si děti vybírají střední školu? Jaké nástroje používají sociální pracovníci dětského domova k motivaci dětí?
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Přínos pěstounské péče na přechodnou dobu pro následnou adopci
PLATZEROVÁ, Andrea
Práce se zabývá přínosem pěstounství na přechodnou dobu pro následnou adopci. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s náhradními formami rodinné péče, osvětluje její legislativní rámec, porovnává v základech pěstounskou péči na přechodnou dobu a péči ústavní, zmiňuje klady, zápory a případné nedostatky. V závěru seznamuje s pojmem adopce. V praktické části je porovnávána problematika osvojitelských rodin, které přijaly dítě z ústavní péče nebo z pěstounské péče na přechodnou dobu. Jsou zde shrnuty nejčastější aspekty obou druhů péče tak, jak je vidí osvojitelé. Odpovědi jsou zaměřeny na výhody a nevýhody ústavní péče a pěstounské péče na přechodnou dobu v kontextu budoucí adopce a reflektují životy rodin s těmito dětmi. Výsledky poté reprezentují klady procesu předávání dítěte z rodiny do rodiny, oproti záporům předávání dítěte z institucionální péče do rodiny.
|
|
|
Specifika práce s agresí klientek umístěných ve výchovném ústavu
JINDROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá specifikami práce s agresí klientek umístěných ve výchovném ústavu. Cílem práce bylo zjistit, s jakými konkrétními projevy agrese se zaměstnanci výchovného ústavu setkávají. Dalším cílem této práce bylo zjistit, jak s projevy agrese zaměstnanci pracují. Zaměřila jsem se především na využívané metody a techniky při práci s agresorem, které používají zařízení, kde pracují s klientky ve věku od 15 do 18 let ve výjimečných případech do 19 let. Teoretická část se snaží spojit jednotlivé kapitoly a dovést čtenáře k poznatku, že agresivní projevy chování jsou už dnes běžně se vyskytující v celé naší společnosti. Praktická část diplomové práce je zaměřena na zodpovězení hlavních a dílčích výzkumných otázek. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, která byla realizována metodou dotazování s technikou polostandardizovaného rozhovoru. Nasbíraná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 7 komunikačních partnerů ve vybraném výchovném ústavu. Řešení této práce poskytuje náhled na používané metody a techniky sociální práce v praxi. Zda jsou tyto metody a techniky účinné či nikoliv a dále pak na nejčastější možné projevy agresivního jednání. Domnívám se, že tato diplomová práce nebyla přínosem pouze pro vybrané zařízení, ale také pro mě samotnou. Mohla jsem tak nahlédnout do této problematiky, a tím získat cenné zkušenosti pro mé budoucí povolání.
|
host ::
RSS.