|
|
Zavedené postupy v oblasti inkluzivního vzdělávání v Německu
PÍCHOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zavedených integračních postupů v inkluzivním vzdělávání. Jako cílová země pro zpracování byla vybrána Spolková republika Německo. Prví část práce se zabývá obecnými fakty ohledně migrace cizinců do Německa s ohledem na aktuální dění. Dále je zpracována tématika integrace, kde jsou zmapovány všeobecné integrační snahy jak státu, tak organizací a dobrovolných jedinců. Zde se plynně přechází k problematice poskytování jazykových kurzů a samotnému inkluzivnímu vzdělávání dětí cizinců. Tyto teoretické části jsou doplněny o reálné postřehy z německého prostředí. Poslední pasáž teoretické části je věnována mnohojazyčnosti s důrazem na výuku cílového jazyku ve třídách cizinců, kvalifikaci a kompetentnost pedagogů, principy a metody výuky jazyka jako jazyka druhého relevantní pro tyto třídy. Praktická část této práce vychází ze zpracovaných teoretických poznatků, kde je dle těchto pravidel vytvořen model konceptu výuky dětí cizinců. Je zde zohledněn především interkulturní aspekt a co nejintenzivnější předání informací. Tato část je zakončena popisem průběhu vyučování, které bylo realizováno v praxi.
|
|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků integrovaných ze škol při centru Arpida v hlavním vzdělávacím proudu
HONNEROVÁ, Anežka
V současnosti je školská integrace často užívaný pojem. Představuje začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Slovo integrace také znamená celkové začlenění mezi intaktní část lidské populace. Školská integrace je velice náročný proces. Úspěšnost integrace závisí na mnoha faktorech a není vždy jednoduché ji dosáhnout. Integrace má samozřejmě své limity, které jsou dány druhem a stupněm zdravotního postižení. Mnohdy nedochází k pochopení jak ze strany pedagogických pracovníků, tak ze strany spolužáků. Téma pojednávající o úspěšnosti integrace dětí z centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA v Českých Budějovicích (dále jen centrum ARPIDA), jsem si vybrala sama, jelikož jsem si tímto procesem integrace sama prošla. V centru ARPIDA jsem byla od 2. třídy a ukončila jsem zde 1. stupeň povinné školní docházky. Poté jsem se vrátila zpátky na ZŠ Dubné, kde jsem ukončila základní vzdělání. Téhož roku jsem nastoupla na Biskupské gymnázium J. N. Neumanna. v Českých Budějovicích, kde jsem po čtyřech letech úspěšně odmaturovala. Poté jsem byla přijata ke studiu na Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity, kde studuji obor Speciální pedagogika. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám nejen vymezením základních pojmů, jako jsou integrace, inkluzivní vzdělávání, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, žák se zdravotním postižením, charakteristika tělesného postižení, žák s tělesným postižením, dětská mozková obrna, spastická triparéza, vrozený rozštěp páteře, žák s tělesným postižením a jeho vnímání sebe sama v kolektivu intaktních žáků, vliv rodiny na inkluzivní proces žáka a v neposlední řadě centrum ARPIDA. Dále jsem se zaměřila také na faktory ovlivňujícími úspěšnost integrace. Pokusila jsem se zjistit, jak probíhá jejich začlenění mezi vrstevníky.Cílem bakalářské práce je zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků, kteří byli v péči centra ARPIDA a poté byli vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu a nyní studují na vysoké škole.Ve výzkumné části bakalářské práce jsem se pokusila zjistit, zda se děti z okresu České Budějovice, které navštěvovaly centrum ARPIDA, úspěšně začlenily do hlavního vzdělávacího proudu.Do svého výzkumu jsem zařadila čtyři respondenty, kteří navštěvovali centrum ARPIDA. V roce 2003 byli tito žáci společně integrováni do hlavního vzdělávacího proudu na běžné základní škole. Tři respondenti se mnou navštěvovali 1. stupeň ZŠ při centru ARPIDA. Soubor má za cíl zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání. Kauzistiky popisují průběh a výsledky integrace. Během výzkumu jsem použila různé výzkumné metody. Mezi tyto metody patří anamnéza, pozorování, sekundární analýza dat a rozhovor. Ve výzkumné části jsem si položila dvě výzkumné otázky, na které jsem hledala odpovědi. Vyhodnotila jsem každého respondenta samostatně, a poté všechny respondenty dohromady.Závěrem bych chtěla říct, že respondenti uvedli, že při integraci na jinou školu jim hodně pomáhala rodina, spolužáci a přístup pedagogů. Nejtěžší byl proces integrace při přechodu ze ZŠ při centru ARPIDA na běžnou základní školu a u jednoho respondenta to bylo při přechodu ze základní školy na gymnázium. Provedeným šetřením jsem zjistila, že integrace u sledovaných respondentů byla úspěšná.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v mateřských školách
MLEJNKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce se zabývá stavem inkluzívního vzdělávání v běžných mateřských školách. V teoretické části se zabývám vysvětlením významu pojmů integrace, inkluze a inkluzívní vzdělávání. Dále pak věkovou kategorií dětí v předškolním věku a jejich výchovou a vzděláváním. Závěr teoretické části je věnovaný stavu inkluzívního vzdělávání v naší republice podle dostupných zdrojů. Praktická část je zaměřená do Plzeňského kraje. V praktické části jsem si stanovila hlavní cíl, kterým bylo zjistit postoje pedagogických pracovníků a zřizovatelů mateřských škol k inkluzívnímu vzdělávání. Dílčími cíly bylo: zjistit postoje učitelek mateřských škol k integraci a inkluzívnímu vzdělávání, dále hlubší vhled do postojů učitelek, které ve své praxi již dítě s postižením ve své třídě integrované měly. Pro doplnění celé situace jsem ještě zjišťovala postoje ředitelek a zřizovatelů mateřských škol k této problematice.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v současné Spolkové republice Německo
PÍCHOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje problematice inkluzivního vzdělávání v sousední zemi Spolkové republice Německo, tedy integraci dětí cizinců do německých škol. První třetina práce je věnována migraci cizinců do Německa a faktům s ní souvisejícím. Je zde představena aktuální situace německého přistěhovalectví a azylové politiky. Dále se dostáváme k problematice integrace cizinců, kde jsou nastíněny snahy o integraci obecně. Druhá třetina práce se již věnuje problematice vzdělávání. Jsou zde zpracovány informace od nejobecnějších souvislostí, jako je vzdělávací systém Spolkové republiky Německo a stavy na jednotlivých typech škol, až po samotné inkluzivní vzdělávání, kterému se věnujeme jak teoreticky, tak z pohledu veřejnosti, dětí i samotných vyučujících. Na tento blok navazuje poslední část práce, a to kapitoly dvou vybraných spolkových zemí Sasko a Hesensko, kde je blíže popsán individuální přístup každé země. Kapitola o Hesensku je doplněna o rozbor třídy určené výhradně pro děti cizinců sestavený na základě pozorování a rozhovorů s pracovníky školy a samotnými dětmi.
|
|
|
Možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
NOŽINOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá možnými limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako, inkluze, integrace a inkluzivní vzdělávání i z hlediska legislativního ukotvení a charakterizuji prostředky speciálně pedagogické podpory. Dále se věnuji etiologii a klasifikaci zdravotního postižení. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat výhody popřípadě nevýhody, možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu techniku řízeného rozhovoru. Oslovila jsem tři mateřské, základní a střední běžné školy, kde je individuálně integrovaný žák se zdravotním postižením. Oslovila jsem v každé škole ředitele a pedagoga a provedla jsem s nimi rozhovor s odlišnými otázkami. Ve výzkumném šetření se mi podařilo zjistit, že většina z oslovených ředitelů má dostačující informace o inkluzivním vzdělávání, některé ze škol jsou zapojeni v projektu pro podporu o Inkluzivním vzdělávání. Výhody inkluzivního vzdělávání ředitelé vidí v začlenění jedince se zdravotním postižením do běžného vyučování a dále spolupráci a komunikaci integrovaného jedince s ostatními spolužáky. Jako hlavní nevýhodu vidí nedostatečné finanční prostředky a nepřipravenost podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Z pohledu pedagogů je integrace vnímána pozitivně, ačkoli je to pro pedagogy, ale i asistenty velká zátěž. Většina z pedagogů nesouhlasí s integrací jedince s těžkým zdravotním postižením do běžné školy. Všichni z pedagogů i ředitelů se shodli, že při integraci vždy záleží na podmínkách a možnostech školy.
|
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách na Písecku
ŠINDELÁŘOVÁ, Eva
Práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v běžných mateřských školách. V první části je teoretické ukotvení problematiky. Zde autorka popisuje druhy tělesných postižení, podstatu inkluzivního vzdělávání, kterou porovnává s integrací a specifika dítěte v předškolním věku. V druhém, analytickém oddílu jsou popsány výsledky provedeného šetření. Výzkum byl založen na dvou výzkumných metodách. První byly polostrukturované rozhovory, druhou pak tištěné dotazníky. Práce má charakter případové studie, její závěry tak nemají ambice být zobecňovány na všechny běžné mateřské školy v daném regionu. Přesto však poskytuje aktuální obraz o dané problematice na území píseckého regionu. Zjištění přiblížila představu o postojích veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání dětí s tělesným postižením, dále pak o jejich informovanosti, týkající se tohoto fenoménu.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením
ROMOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je zmapovat a specifikovat úlohu speciálního pedagoga při inkluzivním vzdělávání a tím zdůraznit význam profese speciálního pedagoga. V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojmy integrace a inkluze. Je zde popsána historie integrace a její podoba v dokumentech. Dále je v práci charakterizován proces inkluzivního vzdělávání a různá zdravotní postižení a jejich specifika. Také poradenská zařízení a služby pro jedince se zdravotním postižením. V praktické části jsem k výzkumu použila metodu zúčastněného pozorování. Pomocí této metody jsem sledovala činnosti speciálního pedagoga ve škole při inkluzivním vzdělávání. Dále jsem použila metodu strukturovaných rozhovorů s pedagogy a rodiči integrovaných dětí/žáků. Kontaktovala jsem Speciálně pedagogická centra a Pedagogicko-psychologickou poradnu. Se speciálními pedagogy jsem navštívila dvě mateřské a jednu základní školu. Pokaždé se jednalo o dítě/žáka s různým typem zdravotního postižení. Z výsledků je patrné, že speciální pedagog má při inkluzivním vzdělávání dětí/žáků významnou úlohu. Důležité jsou kladné vztahy speciálního pedagoga a dítěte/žáka se zdravotním postižením, pedagoga a rodiče integrovaných dětí/žáků. Z přístupu speciálního pedagoga je zřejmý komplexní přístup k integrovanému dítěti/žáku. Speciální pedagog má úlohu i jakéhosi prostředníka při integraci dítěte. Informuje a názorně pedagogům i asistentům pedagoga pracujícím s integrovanými dětmi/žáky prezentuje, jak postupovat. Profese speciálního pedagoga je proto důležitá a obtížně zastupitelná. Práce může být přínosem pro studenty, kteří se zajímají o tuto problematiku. Dále pro školy, kde je anebo bude inkluzivní vzdělávání realizováno. Může být přínosná i pro rodiče dětí/žáků se zdravotním postižením.
|
|
|
Možnosti přijetí žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa do základních škol v Plzeňském kraji
SMOLOVÁ, Magdalena
Práce se zabývá možnostmi integrovaného vzdělávání žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa v základních školách v Plzeňském kraji. Teoretická část popisuje tělesná postižení, inkluzívní vzdělávání, historii přístupu ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením v ČR a právní úpravu integrace a inkluze. Dále charakterizuje význam asistenčního psa pro žáka s tělesným postižením a jeho rodinu, podrobně vysvětluje způsob výchovy, výcviku a předávání asistenčního psa. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření v základních školách Plzeňského kraje orientovaného na ředitele škol, jako osoby plně kompetentní při rozhodování o přijetí žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa do školského zařízení. Pozitivní přístup k přítomnosti asistenčního psa ve škole mají častěji ředitelé, kteří jsou dostatečně informování o problematice asistenčních psů z přednášek a veřejných ukázek práce psa. Rozhodování o povolení vstupu asistenčního psa do budovy školy dále ovlivňují sociálně psychologické faktory.
|
|
|
Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.
|
host ::
RSS.