|
| |
|
|
Informační povinnosti subjektů finančního trhu vůči ČNB
Havlovicová, Jaroslava ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Informační povinnosti subjektů finančního trhu vůči ČNB Abstrakt Informační povinnosti ukládané osobám činným na finančních trzích jsou jedním z nejdůležitějších mechanismů, na základě kterých mohou dohledové orgány náležitě naplňovat své pravomoci. V případě, že by subjektům finančních trhů nebyla informační povinnost uložena, byla by regulace jejich činnosti "slepá". Rigorózní práce si klade za cíl důkladně předestřít teoretické základy, na nichž je informační povinnost postavena. Charakterizuje dohledové orgány na národní i unijní úrovni, vymezuje jejich pravomoci i nástroje používané při předkládání informací ze strany povinných subjektů. Na druhé straně jsou definovány znaky jednotlivých skupin povinných subjektů a právní rámec jejich činnosti. Zároveň práce neopomíjí s tématem blízce související problematiku ochrany spotřebitele, který je v prostředí finančních trhů výrazně slabší stranou zde vznikajících právních vztahů. Podrobně se rigorózní práce věnuje právním předpisům zakotvujícím informační povinnost do českého právního řádu, zejména zákonům upravujícím konkrétní sektory finančního trhu a podzákonným předpisům České národní banky, na jejichž základě povinné subjekty informační povinnosti plní. V této souvislosti nejsou zanedbány ani příslušné unijní legislativní akty, jež tvoří další z právních...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Specifika akciových společností s majetkovou účastí státu
Janků, Jan ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Specifika akciových společností s majetkovou účastí státu Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku akciových společností s majetkovým podílem státu. Práce se snaží o koncentraci výlučně na akciové společnosti, pouze s krátkými úvody k dalším formám majetkových účastí státu v podnicích. Cílem je vymezení postavení státu jako právnické osoby a následně jako akcionáře, analýza informační povinnosti akciových společností s majetkovým podílem státu, a nakonec nastínění několika dalších specifik akciových společností s majetkovým podílem státu. V první části týkající se postavení státu si práce klade za cíl dostatečně izolovat akciové společnosti s majetkovým podílem státu od dalších možných druhů majetkové účasti státu v právnických osobách, a to za použití výkladu vyplývajícího z právních předpisů s doplněním interpretace rozhodovací praxí soudů. Druhá část práce se podrobně zabývá informační povinností akciových společností s majetkovým podílem státu, kde je cílem analyzovat rozhodovací praxi Ústavního soudu ve vztahu k pojmu veřejné instituce ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Další kapitoly této části se zabývají dílčí problematikou informační povinnosti obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek a v zákone o registru smluv. V druhé části jsou ve velké míře použity...
|
|
|
Možnosti ochrany spotřebitele při jednostranně zaměřené kontraktaci ve finančním sektoru
Bažant, David ; Liška, Petr (oponent)
Možnosti ochrany spotřebitele při jednostranně zaměřené kontraktaci ve finančním sektoru Abstrakt Tato rigorózní práce analyzuje problematické prvky jednání spotřebitelů s podnikateli ve finančním sektoru. Téma si autor vybral pro trvalou aktuálnost dané problematiky a možné dopady na každého z nás při uzavírání smluv o finanční službě. Významná nerovnováha smluvních stran přináší rizika zneužití postavení silnější strany a získání nepřiměřené výhody. Právní řád usiluje o částečné vyrovnání této nerovnováhy pomocí právních institutů na ochranu spotřebitele. Zákonodárce se snaží zabránit nežádoucím jevům, k nimž v minulosti docházelo a stále se objevují, a to zásahem do soukromoprávních vztahů kvůli veřejnému zájmu na ochraně spotřebitele. Cílem této práce je poskytnout přehled o dostupných možnostech ochrany spotřebitele a porovnat, které právní instituty jsou pro spotřebitele nejefektivnější. Práce vychází primárně z rozboru textu právních předpisů a odborných publikací, koncepčních dokumentů připravených v rámci Evropské unie, srovnává implementaci evropských směrnic a přístup soudů ve vybraných členských státech při přezkumu zneužívajících ujednání. Dále jsou uvedeny praktické příklady protiprávních situací, k nimž ve finančním sektoru dochází a které byly zjištěny nejen v průběhu praxe autora, ale i při...
|
|
|
Soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty podomního prodeje
Veverková, Svatava ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá soukromoprávními a veřejnoprávními aspekty, které jsou specifické pro podomní prodej. Jejím hlavním cílem je komplexní analýza těchto aspektů, přičemž velký důraz je kladen na problematiku ochrany spotřebitele. Práce dále zkoumá nedostatky právní úpravy de lege lata v teoretické rovině i v aplikační praxi a tyto nedostatky konfrontuje s návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Specifika akciových společností s majetkovou účastí státu
Janků, Jan ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Specifika akciových společností s majetkovou účastí státu Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku akciových společností s majetkovým podílem státu. Práce se snaží o koncentraci výlučně na akciové společnosti, pouze s krátkými úvody k dalším formám majetkových účastí státu v podnicích. Cílem je vymezení postavení státu jako právnické osoby a následně jako akcionáře, analýza informační povinnosti akciových společností s majetkovým podílem státu, a nakonec nastínění několika dalších specifik akciových společností s majetkovým podílem státu. V první části týkající se postavení státu si práce klade za cíl dostatečně izolovat akciové společnosti s majetkovým podílem státu od dalších možných druhů majetkové účasti státu v právnických osobách, a to za použití výkladu vyplývajícího z právních předpisů s doplněním interpretace rozhodovací praxí soudů. Druhá část práce se podrobně zabývá informační povinností akciových společností s majetkovým podílem státu, kde je cílem analyzovat rozhodovací praxi Ústavního soudu ve vztahu k pojmu veřejné instituce ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Další kapitoly této části se zabývají dílčí problematikou informační povinnosti obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek a v zákone o registru smluv. V druhé části jsou ve velké míře použity...
|
|
|
Uvádění alergenů v podmínkách stravovacích zařízení
MALÁTOVÁ, Tereza
Nová potravinářská legislativa EU ustanovila povinnost uvádět alergeny u hotových pokrmů, a vymezila konkrétní možnosti realizace. Cílem práce je zjistit způsoby uvádění alergenů v nabídce pokrmů a nápojů u vybraných restaurací. Analyzována bude zároveň spokojenost zákazníků s jednotlivými způsoby podáváním informací o alergenech. V závěru pak bude uvedeno doporučení reflektující požadavky evropské legislativy a názory provozovatelů stravovacích služeb i jejich zákazníků.
|
|
|
Právní regulace obsahu smlouvy v B2C vztazích (z hlediska ochrany spotřebitele)
Krahulíková, Kateřina ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem regulace obsahu spotřebitelské smlouvy z pohledu spotřebitele. Cílem této práce je analyzovat tuto regulaci, zhodnotit, zda je taková právní úprava dostatečná, v čem lze spatřovat nedostatky, jaké vykazuje problémy a zda je regulace v konkrétním případě účelná a plní svou funkci, tedy chrání slabší stranu smluvního vztahu. Práce je členěna do pěti základních částí. První část se věnuje úvodu do tématu a zaměřuje se na vymezení osoby spotřebitele, důvody jeho ochrany, principy, ze kterých při jeho ochraně vycházíme. Druhá část práce se zabývá nepřiměřenými ujednáními ve spotřebitelské smlouvě. Při tom jsou analyzována problematická ustanovení s přihlédnutím k závěrům v judikátech Soudního dvora Evropské unie i soudů českých. Samostatná pozornost je věnována možnosti sjednání smluvní pokuty ve všeobecných obchodních podmínkách. Třetí část práce se věnuje informačním povinnostem. Shrnuje evropskou úpravu v této oblasti a představuje zdroje informačních povinností pro podnikatele. Z porovnání dřívějších a nových úprav je sledována tendence v informačních povinnostech v Evropské unii. Informační povinnosti jsou také podrobeny kritickému pohledu, a to především na základě odborných článků. Národní úprava informačních povinností je rozdělena na úpravu obecnou a vůči...
|
|
|
Informační povinnost při jednání o uzavření smlouvy
Vrběcký, Matouš ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Informační povinnost při jednání o uzavření smlouvy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl do soukromého práva mnohé změny. Nový civilní kodex v rámci úpravy předsmluvní odpovědnosti mimo jiné výslovně v ustanovení § 1728 odst. 2 zakotvil tzv. obecnou informační povinnost, tedy povinnost stran sdělit si před uzavřením kterékoliv smlouvy určité okolnosti. Práce je vedena snahou o vymezení pojmu a rozsahu obecné informační povinnosti, a to za pomoci srovnání přístupů jiných států k této povinnosti a využití dosavadní soudní (české i zahraniční) rozhodovací praxe. V některých otázkách je přihlédnuto i k dokumentům evropského smluvního práva, ze kterého bylo při tvorbě úpravy závazkového práva v platném a účinném občanském zákoníku čerpáno. I při využití mnohých pramenů nebylo však možné rozsah obecné informační povinnosti jednoznačně stanovit. Vzhledem k tomu, že právní úprava nestanoví výslovné a zřetelné meze této povinnosti, hlavním zdrojem poznání skutečného rozsahu této povinnosti bude soudní rozhodovací praxe, která by měla zaujmout konzistentní postoj ke složité a s ekonomickou analýzou práva neoddělitelně svázané otázce informační povinnosti. Práce neopomíjí ani další instituty související s obecnou informační povinností. Autor této práce dospívá k závěru, že v určitých případech může být...
|
host ::
RSS.