|
| |
|
|
Vakcíny proti virům - hepatitida A
Rančáková, Hana ; Fraiberk, Martin (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Hepatitida A je infekční zánět jater způsobený virem hepatitidy A z čeledi Pikornavirů (Picornaviridae). Jedná se o neobalené viry s pozitivní jednořetězcovou molekulou RNA a kapsidou s ikosahedrální symetrií. Infekce je celosvětově rozšířená a je endemická v mnoha oblastech světa. Nákaza probíhá zejména fekálně-orální cestou. Možnými příznaky onemocnění mohou být horečka, únava, svalová bolest, nevolnost, zvracení a v pozdější fázi onemocnění zažloutnutí kůže a sliznic. Onemocnění však může probíhat i bez příznaků, což je časté u malých dětí. Proti VHA se můžeme chránit vakcínami. Momentálně jsou na světovém trhu dostupné čtyři inaktivované vakcíny. Všechny vakcíny jsou vysoce účinné a poskytují dlouhodobou ochranu. Tato práce se zaměřuje na infekci virovou hepatitidou A, možnosti prevence onemocnění vakcínami a zařazení učiva o virových onemocněních a očkování ve Školních vzdělávacích programech
|
|
|
Ebola jako zdravotnický a společenský problém
Gantsetseg, Purevsuren ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Úvod: Záměrem bakalářské práce je problematika připravenosti zdravotnických zařízení. Neočekávaná epidemie Eboly roku 2014 v západní Africe se stala mezinárodním koncernem a klíčovými otázkami se staly připravenost zdravotnických zařízení, prevence a kontrola tohoto onemocnění. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní metodu, formou výzkumu byl rozhovor, který byl koncipován otázkami vlastní tvorby. Rozhovor byl realizován epidemiologickými pracovníky oslovených zdravotnických zařízení. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou metodické postupy zdravotnických zařízení při příjmu a pobytu pacienta s Ebolou. Výsledky: Z analýzy našeho šetření vyplývá, že organizační struktura nemocnice při zajištění péči pacienta s Ebolou je řízená usnesením vlády č. 15/2013 a zdravotnická zařízení postupují dle směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům v souvislosti s výskytem vysoce nebezpečné nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení. Dalším výsledkem bylo zjištění, že zdravotničtí pracovnici jsou obeznámeni o postupech při styku s pacientem s Ebolou, z vypracovaných algoritmů a vnitřních směrnicí. Zpětnou vazbu o informovanosti získávají průběžnými praktickými tréninky, které jsou zajištěné ve formě...
|
|
|
Problematika povinného očkování a proočkovanosti
Borovcová, Anna ; Bezchlebová, Daniela (vedoucí práce) ; Fabiánová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou povinného očkování a proočkovanosti v České republice. Věnuje se tedy infekčním nemocem, proti kterým se dnes povinně očkují všechny děti: spalničky, příušnice, zarděnky, záškrt, tetanus, pertuse, virová hepatitida B, dětská obrna a onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b. Cílem je ilustrovat důležitost a přínos očkování na vývoji incidence a úmrtnosti na tato infekční onemocnění. Součástí práce je popsání metodiky, kterou se data o proočkovanosti sbírají a jaké jsou její výsledky, což je uvedeno na příkladu Libereckého kraje. V důsledku nevhodně zvolené metodiky, kterou v České republice sběr těchto dat probíhá, nebylo možné zhodnotit, zdali se postupem času proočkovanost snižuje nebo ne. Práce však poskytuje přehled informací o očkování, které jsou z demografického hlediska podstatné a mohla by být impulsem pro změnu současného systému sběru dat.
|
|
|
Skladba a četnost infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech
BLABOLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá skladbou a četností infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech. Vybraný vzorek představuje základní složky integrovaného záchranného systému. Úvod práce popisuje jednotlivé části práce, cíle práce a způsob vedoucí ke splnění cílů práce. V teoretické části se zaměřuji na aktuální vývoj celé problematiky a právní předpisy upravující problematiku infekčních onemocnění a opatření proti nim na území Plzeňského kraje. Teoretická část dále uvádí členění území s ohledem na povodí, popis integrovaného záchranného systému z hlediska Plzeňského kraje a z obecného hlediska, včetně základních právních norem upravujících činnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a charakteristiku mimořádných událostí. V této části rovněž popisuji obecně infekční onemocnění, jejich šíření, přenos, infekční agens, formy výskytu, příznaky a formy průběhu. Z mimořádných událostí, při kterých panuje riziko infekčních onemocnění, s možností významného nárůstu onemocnění u vybraného vzorku, jsem vybrala povodně (záplavy). Z infekčních onemocnění jsem pro potřeby práce vybrala leptospirózy, úplavici, virovou hepatitidu A a tularémii, jelikož tyto druhy infekčních onemocnění byly identifikovány jako hrozící v souvislosti s povodněmi. Vybrané druhy infekčních onemocnění byly v této části práce podrobně rozpracovány. Rovněž byl popsán jejich výskyt a riziko, které představují pro příslušníky základních složek integrovaného záchranného systému a možná preventivní opatření k minimalizaci rizika jejich vzniku. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám hypotézami a metodikou práce. Ke splnění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila strukturovaný anonymní dotazník. Cílový soubor respondentů dotazníku se skládal z příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na území Plzeňského kraje z příslušníků Policie České republiky zařazených na obvodních odděleních, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky zařazených na požárních stanicích a z členů zdravotnické záchranné služby umístěných na výjezdových stanovištích. Cílem práce bylo zjistit případný nárůst vybraných infekčních onemocnění u základních složek integrovaného záchranného systému při určitých mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, identifikovat nejčastější druhy infekčních onemocnění a zjistit informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému týkající se těchto vybraných infekčních onemocnění. Dotazník obsahoval 26 otázek. Otázky byly zaměřeny ke zjištění případného nárůstu vybraných infekčních onemocnění při mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, k informovanosti u základních složek integrovaného záchranného systému a k identifikování nejčastějších infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnými událostmi na území Plzeňského kraje. Výsledky dotazníkového šetření a diskuzí k hypotézám práce: u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému došlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná, bylo zjištěno, že u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému nedošlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná. Obě hypotézy spolu souvisí, neboť součástí informovanosti je také dodržování zásad hygieny, používání ochranných pomůcek a tím minimalizace rizika vzniku infekčních onemocnění. Výsledky dále ukázaly, že pouze jeden respondent onemocněl vybraným infekčním onemocněním, avšak nikoliv v souvislosti s mimořádnou událostí. Nejnižší procento správných odpovědí z charakteristiky vybraných infekčních onemocnění bylo u leptospirózy.
|
|
|
Analýza výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v posledních pěti letech
MYSLÍK, Ladislav
V teoretické části je tato diplomová práce zaměřena na popis příjezdového a výjezdového cestovního ruchu, rozdělení cestovatelských aktivit a cestovatelů podle různých kriterií, mezinárodní cestovní ruch včetně jeho prognózy a problematiku migrace osob. Dále se práce zabývá přehledem nejběžnějších importovaných nákaz podle současného trendu jejich výskytu, epidemiologií importovaných onemocnění a stručnou charakteristikou systémů monitorování importovaných nákaz. Cílem empirické části je provést analýzu a vyhodnocení výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v období let 2007?2011. Metodologie je založena na principech statistické analýzy výzkumného souboru pomocí deskriptivní statistiky, ke konfirmaci hypotéz je použito především lineární regrese, t-testů a ?2-testů. Celkem bylo analyzováno 190 případů importovaných přenosných onemocnění ze 46 destinací, z nichž největší podíl (n = 166) připadá na rezidenty a 24 importů bylo zavlečeno cizinci. Podle klasifikace nemocí bylo zaznamenáno celkem 32 diagnóz, nejvyšší zastoupení měla alimentární onemocnění (68,4 %), nákaz přenášených krví a biologickým materiálem bylo 11,6 % a nákaz přenášených vektory 6,8 %. Mezi alimentárními nákazami zcela převládala kampylobakterióza (n = 38), salmonelóza (n = 33) a shigelóza (n = 30). Chronických hepatitid B bylo celkem 21 (nejvíce u Vietnamců). Jihočeskému kraji se nevyhnula ani malárie (n = 6) a 1 případ dengue. Hypotéza H1 "Existuje souvislost mezi objemem turistických cest a výskytem importovaných nákaz" nebyla potvrzena. Od hypotézy H2 "Mezi zeměmi původu importu nákaz je odlišná míra rizika" bylo upuštěno pro neexistenci potřebných dat. Hypotéza H3 "Nejvíce frekventované země původu importu jsou evropské destinace" byla potvrzena. Hypotéza H4 "Nejvyšší incidence importovaných nákaz je v okrese České Budějovice" byla potvrzena. Hypotéza H5 "Nejvyšší podíl z importovaných nákaz představují alimentární nákazy" byla potvrzena. Hypotéza H6 "Tendence incidence importovaných nákaz je na mírném poklesu" byla vyvrácena. Od poslední hypotézy H7 "Většina nemocných nepodstoupila očkování v souvislosti s jejich onemocněním" bylo upuštěno pro absenci požadovaných dat.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce
SÝKOROVÁ, Žaneta
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku biologických zbraní. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se snažila popsat biologické zbraně jako takové, popsat možnosti jejich zneužití a principy ochrany obyvatel a to jak z hlediska epidemiologického, tak z hlediska principů ochrany krizového řízení. Dále jsem se věnovala vybraným onemocněním, která jsou považována za biologické zbraně. Informace jsem čerpala z dostupné literatury, internetu a platné legislativy. V praktické části diplomové práce bylo mým cílem prozkoumat názory obyvatelstva České republiky na možné riziko ohrožení biologickými zbraněmi a zjistit, zda se populace orientuje v základních otázkách dané problematiky. Současně jsem porovnávala, zda se liší názory a úroveň informovanosti ve věkových skupinách osob produktivního věku a seniorů. Použila jsem metodu dotazování pomocí anonymního dotazníku s dvaceti jedna otázkami. Vybraný vzorek tvořilo dvě stě respondentů. Tento celek byl dále rozdělen na dvě skupiny. První skupinu tvořilo sto respondentů z řad osob v produktivním věku, druhou skupinu zastupovalo sto respondentů z řad seniorů. Na základě získaných výsledku jsem zjistila, že problematika biologických zbraní je spíše podceňována a že se názory při porovnání obou skupin nijak zvláště neliší. Dále analýza získaných dat ukázala, že úroveň informovanosti v základních otázkách problematiky je v populaci nízká a že obyvatelstvo zároveň nemá dostatečné informace o tom, jak by mělo postupovat v případě podezření na útok způsobený biologickými zbraněmi. Rozdíly v informovanosti populace dle věkových skupin se nepotvrdily. Výzkum rovněž ukázal, že respondenti mají pocit, že nemají k dispozici dostatek informačních zdrojů, které by jim problematiku biologických zbraní blíže osvětlily. Na základě získaných informací jsem sestavila brožuru, která nabídne základní informace o biologických zbraních a o tom, jak by se člověk v případě podezření na ohrožení měl zachovat. Rovněž přikládám návrh možné realizace projektu a distribuce příručky.
|
|
|
Výskyt infekčních onemocnění přenášených krví a pohlavním stykem se zaměřením na VHB a VHC ve Středočeském kraji.
VELEKOVÁ, Petra
K nejrozšířenějším a zároveň nejzávažnějším infekčním onemocněním přenášených krví a pohlavním stykem patří virová hepatitida typu B a C. Světová zdravotnická organizace považuje výskyt obou infekcí za epidemii a odhaduje, že na světě jsou infikovány virem hepatitidy B asi 2 miliardy osob a virem hepatitidy C více než 170 milionů osob. Virové hepatitidy B a C jsou onemocněními napadající játra s velmi častým přechodem do chronicity a jsou významným faktorem pro vznik hepatocelulárního karcinomu. U virové hepatitidy C je udáváno, že asi v 85 % akutní hepatitida C progreduje do chronicity, asi u jedné třetiny osob s chronickou hepatitidou C se vyvine cirhóza a u mnoha z nich vede ke karcinomu jater. Pravděpodobnost přechodu akutní hepatitidy B do chronicity s možným vznikem cirhózy nebo hepatocelulárního karcinomu je nepřímo závislá na věku infikovaného, udává se 90 {--} 95 % u novorozenců, 25 {--} 50 % u 1 {--} 5letých dětí, 5 {--} 10 % u starších dětí a dospělých. Nezanedbatelný je i socioekonomický dopad těchto onemocnění. U virové hepatitidy B je nejúčinnější prevencí očkování, proti viru hepatitidy C účinná očkovací látka zatím neexistuje. U obou typů virové hepatitidy je základem prevence dodržování nespecifických preventivních opatřeních vyplývajících z cesty přenosu nákazy, zejména vyhýbat se kontaktu s krví a s dalšími tělesnými tekutinami infikované osoby. K přenosu viru hepatitidy B i C nejčastěji dochází parenterálně, sexuální cestou, méně často vertikálně. Do zavedení screeningových testů dárců krve byly virové hepatitidy B a C přenášeny nejčastěji transfúzí krve. V současnosti je významným rizikovým faktorem pro přenos viru hepatitidy B a C intravenózní užívání drog v důsledku sdílení injekčních jehel, stříkaček a dalších pomůcek mezi narkomany. Teoretická část diplomové práce shrnuje současné poznatky o virových hepatitidách typu B a C. V praktické části jsem se zaměřila na incidenci a cesty přenosu virové hepatitidy typu B a virové hepatitidy typu C ve Středočeském kraji za období 10 let. Dále jsem si kladla za cíl prověřit informovanost o rizicích významných pro přenos virové hepatitidy typu B a C, a dodržování zásad bezpečnějšího sexu u vybrané skupiny populace Středočeského kraje.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
|
|
Vnímání zdravotních rizik intravenózní aplikace psychoaktivních látek ve skupině drogově závislých
PROKŠOVÁ, Michaela
Závislost na psychoaktivních látkách představuje v současně době velký problém. Přibývá jejich uživatelů. S intravenózní aplikací psychoaktivních látek je spojena řada zdravotních rizik. Přenos a šíření infekcí je spojen především častým sdílením či opakovanému používání jehel, stříkaček a dalšího náčiní mezi uživateli. V posledních letech bylo zaznamenáno rozšíření hepatitid (zejm. VHC) jako jeden z vážných důsledků závislosti na psychoaktivních látkách, a to zejména při jejich intravenózní aplikaci. Ochranou před šířením těchto onemocnění je především prevence. Cílem diplomové práce je ověřit, zda si lidé závislí na psychoaktivních látkách uvědomují rizika přenosu a šíření infekčních onemocnění (především HCV) v souvislosti s nitrožilní aplikací. Výzkum byl realizován na skupině závislých osob zachycených v síti kontaktního centra a na skupině závislých v terapeutickém programu psychiatrického zařízení.. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu byl dotazník. Stanovila jsem si celkem pět hypotéz. První, třetí a pátá hypotéza se potvrdily. Druhá a čtvrtá hypotéza se nepotvrdily. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici zařízením, poskytující nízkoprahové služby v rámci sekundární a terciální prevence harm reduction. Také může posloužit jako zdroj informací pro pracovníky, zabývající se protidrogovou problematikou.
|
host ::
RSS.