|
|
Automatická detekce ischemie v EKG
Noremberczyk, Adam ; Potočňák, Tomáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím umělých neuronových sítí (UNS), pro detekci ischemické choroby srdeční (ICHS) ve frekvenční oblasti. První část této práce je zaměřena na teoretické znalosti a popisuje problematiku patologických změn na EKG, převodu EKG do frekvenční oblasti. Popisuje použité statistické metody a metody pro automatickou detekci ICHS a IM. Vysvětluje problematiku perceptronu a UNS. Druhá část práce se zabývá Neural Network Toolboxem MATLAB®. Tato část je zaměřena na výpočet parametrů a výběr vhodných parametrů. Propojování pásem v oblasti. Na konci práce je použita UNS na detekci ischemických parametrů a výsledky jsou diskutovány. Průměrné hodnoty pro nejlepší nastavení vycházeli na 100 % celkové úspěšnosti.
|
|
|
Vývoj materiálu na bázi hydrogelů kyseliny hyaluronové pro regeneraci myokardu
Kovářová, Lenka ; Kubala,, Lukáš (oponent) ; Prokš,, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na vývoj materiálů na bázi kyseliny hyaluronové (HA) využitelných v regenerativní medicíně, především pro léčbu srdeční tkáně po infarktu myokardu. Předmětem studia je oxidovaná forma HA (HA-Ox) a hydroxyfenyl derivát HA (HA-TA). HA-Ox lze zesítit pomocí bifunkčního alkoxyaminu POA a HA-TA podstupuje ve vodném prostředí v přítomnosti peroxidu vodíku enzymatickou reakci katalyzovanou křenovou peroxidázou, vedoucí k tvorbě gelu. Cílem bylo studium chemických a fyzikálních vlastností, kinetiky gelace a podmínek síťovací reakce vyvíjených materiálů. U hydrogelů byly charakterizovány mechanické a viskoelastické vlastnosti, degradabilita či stabilita v simulovaných tělních tekutinách. Tyto hydrogely slouží jako scaffoldy pro vybraný typ buněk. Pro podporu buněčné adheze a viability byla do struktury hydroxyfenyl derivátu HA navázána RGD sekvence. Tento finální materiál byl také kompatibilní s vybranými aplikačními zařízeními. Jeho viskozita a výtlačná síla byla dostatečné nízká, aby umožnila aplikaci pomocí katetru s velmi malým vnitřním průměrem. Také byla zajištěna aplikovatelnost materiálu přes přívodní hadičku do nosné kapsy druhého zařízení SPREADS s dobrou homogenitou, buněčnou distribucí a viabilitou. V neposlední řadě byl materiál aplikován pomocí těchto zařízení in vivo během preklinické studie.
|
|
|
Využití flowcytometrie pro multiplexové analýzy v klinické biochemii
Babušíková, Lucie ; Tremlová,, Bohuslava (oponent) ; Beňovská,, Miroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o technice flow cytometrie pro multiplexové analýzy a jejím využitím ve spojení s imunochemickými metodami. V rámci této práce byla provedena klinická studie, která se zabývá sekundární prevencí infarktu myokardu a aterosklerózy u souboru 186 pacientů. V dnešní době představuje infarkt myokardu celosvětový civilizační problém. Řada možných parametrů pro monitorování aterosklerózy představuje ve světě dosud nevyřešenou problematiku. V praktické části této práce jsme prováděli analýzu pomocí xMAP technologie Luminex u nových parametrů (adiponektin, resistin, osteopontin) předpovídajících aterosklerotické onemocnění ve spojitosti s infarktem myokardu. Také jsme chtěli zjistit, jak se tyto parametry změní u pacientů po zvýšení dávky léčebných medikamentů.
|
|
|
Automatická detekce infarktu myokardu v signálu EKG
Nejedlý, Lukáš ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá automatickou detekcí infarktu myokardu v signálu EKG. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část obsahuje popis převodního systému srdečního, principu šíření elektrické aktivity srdeční svalovinou, způsobu snímání EKG a křivky EKG. Dále jsou zmíněny příčiny ischemie myokardu a různé metody jeho detekce. Další část práce je věnována vysokofrekvenčnímu EKG, analýze HFQRS a klinickým studiím, které popisují využití vysokofrekvenčního EKG při diagnostice infarktu myokardu. V praktické části je navržen algoritmus využívající nízkofrekvenční složky EKG a algoritmus využívající vysokofrekvenční složky EKG pro automatickou detekci infarktu myokardu. Navržené algoritmy jsou realizované v programovém prostředí MATLAB a testovány na signálech z databáze PTB. Závěrečná část diplomové práce je věnována porovnání úspěšnosti detekce infarktu myokardu pomocí nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních složek EKG a srovnání dosažených výsledků s výsledky z klinických studií.
|
|
|
Automatická detekce ischemie v EKG pomocí umělé neuronové sítě
Noremberczyk, Adam ; Smital, Lukáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím umělých neuronových sítí (UNS), jako elektrokardiografických (EKG) klasifikátorů ischemické choroby srdeční (ICHS) a infarktu myokardu (IM) v EKG signálu. První část této práce je zaměřena na teoretické znalosti a popisuje problematiku patologických změn na EKG, metody pro automatickou detekci ICHS a IM, a problematiku perceptronu a UNS. Druhá část se zabývá využitím knihovny Neural Network Toolbox programu MATLAB® verze R2010a. V uživatelském rozhraní pro vývoj grafického prostředí (Guide) je vytvořen program, který slouží k porovnání úspěšnosti automatické detekce ischemie v EKG pomocí UNS. Umožňuje uživateli nastavit různé parametry UNS a zobrazit EKG křivky.
|
|
|
Detekce infarktu myokardu s využitím vektokardiografických záznamů
Vondrák Jaroslav
Tato práce se zabývá návrhem metodiky vyhodnocení elektrické aktivity srdce za účelem detekce infarktu myokardu. K tomuto účelu bylo využito vektorkardiografických záznamů, ze kterých byly extrahovány příznaky analyzující morfologii QRS a T smyčky. K tomuto účelu bylo využito 80 fyziologických a 347 infarktových záznamů z databáze PTB physionet. Z těchto záznamů bylo extrahováno celkem 12 VKG příznaků, které analyzují morfologické vlastnosti srdeční revoluce. Z těchto extrahovaných příznaků dosahuje nejvyšší přesnosti příznak maximálního vektoru T smyčky s hodnotou AUC 86,06 %, sensitivity 79 % a specificity 77 %. Tyto výsledky mohou být užitečné pro podporu diagnostiky v rámci automatizované detekce infarktu myokardu.
|
|
|
Použití trombolytik v přednemocniční neodkladné péči
OHNESORG, Adam
Tématem této bakalářské práce je využití trombolytik v přednemocniční péči. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému. V práci se objevují recentní informace o antikoagulanciích, antiagreganciích a indikacích trombolýzy v přednemocniční péči. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním šetřením. Byly použity polostrukturované rozhovory. Do výzkumu bylo zapojeno 13 zdravotnických záchranářů z Karlovarského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit míru informovanosti záchranářů o problematice trombolýzy v přednemocniční péči a dále i dále i detekovat praktické a teoretické překážky jejího využití. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2023. Každý informant podstoupil rozhovor dobrovolně. Výsledná data z rozhovorů byla v práci analyzována a kódována. Následně byla data rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na informovanost zdravotnických záchranářů o možnostech použití trombolytik v přednemocniční péči. Druhá výzkumná otázka pojednávala o překážkách použití z pohledu zdravotnického záchranáře. Mezi překážky záchranáři zařadili i malé množství případů, které nasazení trombolytik vyžaduje a z toho plynoucí malou zkušenost lékařů a záchranářů. Hlavní indikací podání trombolytik v přednemocniční péči je náhlá zástava oběhu v důsledku plicní embolie. Vzhledem k dostupnosti kardiocenter není použití trombolýzy při akutním infarktu myokardu prakticky využíváno. Zdravotničtí záchranáři prokázali nepříliš dobrou informovanost o indikacích trombolýzy a rizicích spojených s jejím podáním. Vzhledem k velmi raritnímu podávání trombolýzy v přednemocniční péči je jistě na místě v této problematice provádět pravidelná školení jak záchranářů, tak i lékařů ZZS.
|
|
|
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
|
|
|
Režimová opatření a kardiologický pacient
BOROVKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku režimových opatření doprovázejících kardiologického pacienta. Jelikož je ale pojem kardiologický pacient velice rozsáhlý, stanovili jsme si výlučně jedno kardiologické onemocnění, a to infarkt myokardu. Teoretická část práce je věnována charakterizaci onemocnění infarktu myokardu, pojmu prevence a specifičtěji sekundární prevenci a jednotlivým režimovým opatřením pro pacienty po infarktu myokardu. Dále se v této části objevuje zmínka o roli sestry, která pečuje o pacienta a v neposlední řadě jsou zde uvedeny problémy, doprovázející doporučovaná režimová opatření a jejich dodržování. Praktická část zahrnuje stanovení dvou cílů. Prvním bylo zjistit, jaká režimová opatření jsou v rámci sekundární prevence doporučována kardiologickým pacientům. Druhý měl za úkol zmapovat úlohu sestry v edukačním procesu režimových opatření. Pro práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, prováděné pomocí nestandardizovaných polostrukturovaných rozhovorů. S 10 sestrami z oboru kardiologie a 6 pacienty po proběhlé příhodě infarktu myokardu s měsíčním odstupem. Hlavním tématem byla doporučovaná režimová opatření a edukační proces, díky kterému dochází k předávání informací. Výzkumné šetření ukázalo uspokojivou informovanost a orientovanost kardiologických sester v problematice. Svou roli sestry znají velmi dobře a jsou si vědomy toho, co tato role zahrnuje. Výzkum ale také odhalil negativní složku edukačního sdělení, a to nedostatečný časový prostor pro jeho úspěšnou a kvalitní realizaci. Přínosem této bakalářské práce by mělo být usnadnění ošetřovatelské péče a pomoc kardiologickým sestrám. Měla by jim nabídnout materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká problematiky doporučovaných režimových opatření pro pacienty s infarktem myokardu.
|
|
|
Úloha C-reaktivního proteinu v ischemické toleranci srdce
Perglerová, Aneta ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Vebr, Pavel (oponent)
Za ischemickou chorobu srdeční (ICHS) je označován soubor patofyziologických stavů, poruchy prokrvování a zásobování myokardu kyslíkem v důsledku zužování cév či jejich ucpání trombem. Významnou úlohu v ICHS hraje zánět. Se zánětlivou odpovědí organismu je spojená syntéza proteinů akutní fáze v játrech, jakým je například C-reaktivní protein (CRP). CRP má významnou roli u akutních forem ICHS jako je infarkt myokardu (IM). Vznik a rozvoj ICHS může být podpořen výskytem některým z rizikových faktorů (např. ateroskleróza, hypertenze, plazmatická hladina CRP). Zvýšená hladina CRP může podporovat iniciaci vzniku aterosklerotického plátu, stejně tak v případě hypertenze je přítomností CRP riziko rozvoje ICHS zvýšeno. Akutní IM je v procesu hojení provázen fází zánětu, zde se přirozeně vyskytuje CRP a jeho přítomnost je důležitá k akceleraci zánětu. Může nastat situace, kdy zánět přejde do chronické fáze, jelikož není včas ukončen, s tím je spojena neustálá syntéza CRP. Vysoké hladiny CRP mohou prognózu vývoje po IM snižovat. Přítomný zvýšený plazmatický CRP negativně působí v expanzi infarktu a s ním spojené dilataci komor, která může vyústit až v protržení srdeční stěny. Kompenzačním mechanismem infarktem nepostiženého myokardu je hypertrofie. Takto remodelované srdce ztrácí svoji funkčnost a může dojít...
|
host ::
RSS.