|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
| |
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
|
|
Gilbert Simondon a jeho vliv na současné myšlení o médiích
Maha, Jiří ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Klíčová slova Gilbert Simondon, Bernard Stiegler, Mark B. N. Hansen, filosofie, média, technologie, humanismus, individuace, informace Abstrakt Tato práce si klade dva paralelní cíle. Za prvé představit původní dílo fran- couzského filosofa Gilberta Simondona a za druhé představit potenciál, který v jeho myšlení existuje vzhledem k našemu uvažování o současném mediálně-technologicky podmíněném prostředí, v němž jako lidé žije- me a skrze které poznáváme svět. V rámci prvního cíle mě motivují dva důvody: za prvé originální dílo Gilberta Simondona je v českém kontex- tu zcela neznámé, a proto považuji za nutné s ním čtenáře seznámit, a za druhé bez potřebného úvodu do jeho myšlení by nebylo možné dále pra- covat se stěžejními pojmy v jeho současných interpretacích, které nabíd- nu v rámci druhé části textu. Druhý cíl je motivován zájmem o vyznačení spekulativní a novomaterialistické linie myšlení vycházející z díla Gilberta Simondona, které se ve svém popisu světa aktivně vymezuje vůči antro- pocentrismu a které nelze ani jednoduše přiřadit k současným objektově orientovaným ontologiím. Cílem textu tedy ani není ukázat, jak důležitým autorem je Gilbert Simondon pro samotnou teorii médií, ale spíše pomocí čtení jeho díla ukázat, jak je teorie médií důležitá pro filosofické myšlení jako takové a konkrétně pak...
|
|
| |
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
| |
|
|
Narace jako princip individuace
Müller, Karel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Práce zpočátku zkoumá různé přístupy ke vztahu jazyka a myšlení. Zaměřuje se konkrétně na kontakt čtenáře a literárního díla. Zabývá se teorií jazykových a narativních struktur a jejich souvztažnost s lidským názorem na svět. Pojednává o nauce o správném porozumění textu a jeho dopadu na lidské myšlení. Prozkoumává narativní schopnost poznání, vztah čtenáře a textu ve světle strukturalismu, schopnost doplňování metatextových struktur. Následně analyzuje význam mýtu pro lidskou mysl, jeho dopad na společnost a jeho následné rituální použití. Nadále práce pojednává o vztahu mýtu a pohádky, o jejich podobnosti a rozdílech a mytickém myšlení v současnosti. Poslední kapitola zkoumá individuační proces a vliv narace na jeho úspěšné dovršení, celkový vliv vyprávění na lidskou duši a možnosti narativní psychoterapie a analyzuje naraci z hlediska hlubinné psychologie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.