|
|
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
|
|
|
Soudobé etnické procesy původních národů ruského severu
Kvíčala, Petr ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Havlíček, Marek Aurel (oponent)
RESUMÉ SOUDOBÉ ETNICKÉ PROCESY PŮVODNÍCH NÁRODŮ RUSKÉHO SEVERU Specifická legislativa má zásadní vliv na život KMNS1 a stává se jednou ze zásadních složek jejich adaptačních strategií. Životní strategie KMNS v Jamaloněneckém autonomním okruhu je prakticky stejná jako životní strategie majoritního obyvatelstva. Výjimku tvoří pastevci sobů, ale i mezi jejich dětmi je někdy vidět příklon k životním strategiím majoritního obyvatelstva. Způsoby adaptace jsou etnického i neetnického charakteru. Ty, které jsou založeny na etnickém základě pak můžeme dělit na adaptace na základě historického vývoje a na adaptace na základě privilegií, které jim umožňuje legislativní báze. Privilegia na základě legislativní báze můžeme dělit na individuální (např. kvóty bezplatného lovu) a kolektivní práva (např. podnikání v rámci občin). Obě jmenované kategorie jsou v současné době příslušníky KMNS aktivně využívány. Stát jim tato práva nejenom umožňuje. Podle mých zkušeností z výzkumu, úřady JANAO k jejich využití aktivně vybízí a podporují je. Profesní preference jsou u KMNS prakticky stejné jako u majoritní společnosti RF. Ve srovnání s ostatními částmi RF se výjimečně velký podíl KMNS Jamaloněneckého autonomního okruhu zabývá pastevectvím sobů, které se zde efektivně rozvíjí a je v Ruské federaci určitým "fenoménem". Stále...
|
|
|
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
|
host ::
RSS.