|
|
Analýza ekonomické situace v lázeňství České republiky
Vojáčková, Šárka ; Vopátek, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou ekonomické situace lázeňství České republiky za období 2005 až 2014. Cílem této práce je na základě analýzy časových řad zhodnotit ekonomickou situaci v lázeňství České republiky ve sledovaném období a provést analýzu dopadů změn v indikačním seznamu stanoveném vyhláškou č. 267/2012 Sb., a zákonem č. 1/2015 Sb. K dosažení cílů je využito vertikální a horizontální analýzy za účelem zachycení trendu vývoje. Míra vlivu jednotlivých deskriptorů je měřena pomocí korelačního koeficientu, jehož výsledky jsou shrnuty v korelační matici. Z výsledků analýzy vyplynulo, že se výrazně změnila struktura pacientů podle formy úhrady lázeňské péče, což s sebou neslo řadu negativních dopadů pro lázeňská zařízení České republiky. Negativní dopady změn v indikačním seznamu ve sledovaném období výrazně převýšily pozitiva.
|
|
|
Influence of changes of Indication list on spa services in the Czech Republic
Majtnerová, Katarína ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo zjistit změny v návštěvnosti lázeňských zařízení v České republice, ke kterým došlo především po přijetí nového Indikačního seznamu v roce 2012. Jeho dopady byly zkoumané prostřednictvím komparace a analýzy mezi dvěma časovými obdobími a to do roku 2013 a od roku 2013. Podrobněji se práce zaobírala vlivem na zásadní ukazatele lázeňských zařízení, kterými jsou vývoj ošetřujících lidí, počet klientů, lůžková kapacita a personální vybavení. Na základě výsledků a zjištěných skutečností byl následně odhadnut další vývoj a směřování návštěvnosti lázeňských zařízení v České republice.
|
|
|
Vývoj lázeňského cestovního ruchu v Třeboni za období 2009-2013
Nováková, Denisa ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Doležal, Antonín (oponent)
Lázeňský cestovní ruch hraje v jihočeské Třeboni velmi významnou roli. Lázeňští hosté patří mezi ty nejpočetnější návštěvníky města. Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj lázeňského cestovního ruchu mezi lety 2009-2013 a také zanalyzovat výstupy vlastního výzkumu. Tato práce obsahuje praktickou a teoretickou část. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, dále podává informace o vzniku lázeňství, lázeňské péči a službách poskytovaných v lázeňských zařízeních. V praktické části se autorka zaměřuje na nabídku cestovního ruchu ve městě Třeboň, především z pohledu návštěvnických atraktivit, ale i lázeňských služeb. Další kapitoly praktické části se věnují zhodnocení vybraných ukazatelů za daná léta s ohledem na změny indikačního seznamu, ohodnocují kvalitu a navrhují možné zlepšení lázeňských služeb v Třeboni.
|
|
|
Dopady změn Indikačního seznamu na vybrané lázeňské zařízení
Nuhlíčková, Dita ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat, jak se změna Indikačního seznamu z roku 2012 projevila na konkrétním lázeňském zařízení, tedy na Lázních Velké Losiny, s. r. o. Práce zachycuje změny a dopady, které nastaly v důsledku této novely, a porovnává současnou situaci v lázních se stavem před novelizací. Komparuje i vývoj v lázních Velké Losiny s vývojem, který byl zaznamenán v rámci českého lázeňství jako celku. Obsahem práce je teoretické vymezení pojmů z oblasti lázeňství, popis současného stavu lázeňství v České republice a Indikačního seznamu a jeho změn. V další části se práce věnuje představení Velkých Losin a poté následuje samotná analýza dopadů změn Indikačního seznamu na Lázně Velké Losiny.
|
|
| |
|
|
Lázeňská péče v systému veřejného zdravotního pojištění
HNÁTEK, Martin
Teoretická část práce je uvedena definicí lázeňství jako léčebného prostředku pro zlepšení fyzického a psychického stavu člověka za využití přírodních léčivých zdrojů. Práce se dále zabývá historií lázeňství na našem území od jeho počátků sahajících do období konce středověku a popisuje postupný rozvoj, který gradoval mezi 18. a 19. stoletím. Kapitola je zakončena zmínkou o vývoji českého lázeňství po roce 1989 a nástinem dalšího směřování. Další kapitola se zabývá postavením českého lázeňství ve středoevropském regionu. Je zde popsána i síť lázeňských míst České republiky. V této kapitole je jednotlivě vyjmenováno všech 35 lázeňských míst. Následná část obsahuje charakteristiku přírodních léčivých zdrojů a jejich využití v lázeňské léčbě. Pozornost je také věnována platné právní úpravě a vyhlášce č. 267/2012 Sb., kterou se stanoví Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Tato kapitola obsahuje obecný popis indikačního seznamu, přehled o jednotlivých indikačních skupinách a legislativní změny, které tato právní úprava přináší do praxe. Popsána je i další legislativa, která upravuje oblast poskytování lázeňské péče. Následně se práce zabývá procesem schvalování návrhu na lázeňskou péči. Tato kapitola také obsahuje popis základních typů lázeňské péče. Poslední kapitola teoretické části je věnována statistickým údajům souvisejícím s lázeňskou péčí a zdravotnictvím. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce, jsou stanoveny výzkumné otázky následujícího znění: Výzkumná otázka č. 1: Snižuje absolvování lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po jejím absolvování náklady na léčiva? Výzkumná otázka č. 2: Vedlo poskytnutí lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po absolvování této péče ke snížení nákladů na ambulantní rehabilitaci? K zodpovězení výzkumných otázek byl použit smíšený typ výzkumu. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat. Z tohoto systému byly extrahovány anonymní informace o klientech, kteří absolvovali lázeňskou péči poprvé v roce 2011 a kteří spadali do indikační skupiny VII - nemoci pohybového ústrojí - a to konkrétně s diagnózou degenerativního onemocnění kyčelních a kolenních kloubů. U těchto pacientů byla sledována četnost a rozsah medikace, která souvisí s léčbou daného onemocnění a četnost čerpané ambulantní rehabilitace. Rozhodným obdobím, ve kterém byly tyto parametry sledovány, bylo dvanáct kalendářních měsíců, které předcházely absolvování lázeňského pobytu a dvanáct kalendářních měsíců, které následovaly po absolvování lázeňského pobytu. Výsledky byly stanoveny na základě statistické komparace dat získaných sekundární analýzou dat. Na základě výzkumu bylo dosaženo následných výsledků: došlo k významnému snížení úhrad za čerpanou ambulantní rehabilitační péči a čerpanou medikaci u obou sledovaných skupin pacientů (jak degenerativní onemocnení kyčelních, tak i kolenních kloubů). Jedinou výjímku tvoří pouze náklady na následné čerpání medikace u pacientů s gonartrózou, kde došlo ke snížení pouze o 1,3%. Na první výzkumnou otázku nelze odpovědět jednoznačně. Náklady na léčbu pacientů s coxartrózou se významně snížily, zatímco náklady na medikaci u pacientů trpících gonartrózou zůstaly prakticky stejné. Na druhou výzkumnou otázku lze odpovědět jednoznačně kladně. U obou sledovaných skupin došlo k významnému snížení nákladů na ambulantní rehabilitační péči. Lze tedy konstatovat, že výsledky výzkumu prokázaly pozitivní vliv lázeňské péče na zdravotní stav pacientů, který se projevil i snížením čerpání zdravotní péče po absolvování lázeňského pobytu a tím i snížením vynakládaných prostředků na úhradu této péče.
|
|
|
České lázeňství jako evropský fenomén.
ŘÍHOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je analýza vývoje potřeb a spotřebního chování v oblasti lázeňských služeb u dominantních segmentů české klientely a současně predikce možného způsobu chování té části populace, která dosud v lázních nebyla. V úvodu praktické části jsou rozpracovány tři hypotézy, které se týkají pacientů s úhradou zdravotních pojišťoven, kteří však po změně systému úhrady lázeňské péče v návaznosti na restrikci a omezení indikačního seznamu platného z 1. října 2012 výrazně dle šetření omezí dosavadní účast v lázeňských společnostech. Druhá hypotéza týkající se samoplátecké klientely, která je pro budoucnost českého lázeňství nejdůležitější, neboť situace českého lázeňství není v dnešní době příliš jednoduchá, trvale klesá počet pacientů léčených v lázních na náklady zdravotních pojišťoven, které pod tlakem ekonomické recese výdaje na tuto oblast výrazně omezují. Třetí hypotéza, na kterou se autorka zaměřila je v populaci, která doposud lázně nenavštívila, neboť lázně jsou z jejich pohledu vnímány převážně jako léčebné, zejména pro mladistvou klientelu. Dále v praktické části jsou především analýzy z projektu s názvem ?Jedeme do lázní?, který byl předložen do 6. výzvy v rámci Integrovaného operačního programu a v dubnu 2010 byl z tohoto programu i schválen k financování. Projekt byl ukončen v červnu 2012. Celý projekt byl zpracován autorkou této diplomové práce. Závěrem praktické části bylo zejména poukázat na současnou situaci probíhající téměř ve všech lázeňských zařízeních s ohledem právě na výsledky výzkumu VŠE, kde výzkumem autorky je porovnání návštěvnosti lázní a počtu došlých návrhů na lázeňskou péči s předchozím obdobím a souhrn nynější kritické situaci, která v lázních probíhá.
|
host ::
RSS.