|
| |
|
| |
|
|
Impact system with the hertz contact
Půst, Ladislav ; Peterka, František
Analytical model of dynamic impact based on Hertz theory and connected with nonlinear damping is presented for different values of contact stiffness. Hysteresis loops are shown. The Hertz constact model is applied for investigation of properties of 1 impact system excited by harmonic force. After introducing dimensionless parameters, the domains of different periodic and chaotic impact oscillators are ascertained for the Hertz coefficient kH=3;10;30;100.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekonomie suburbanizace
Třísková, Julie ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Práce se zaměřuje na socioekonomické aspekty rozvoje předměstských oblastí, zvláště pak nově vzniklých satelitů v okruhu větších měst. Tento jev (suburbanizace) bude zkoumán nejen z hlediska jeho předpokladů a motivů na straně jeho účastníků, ale zejména z hlediska jeho dopadů. Vzhledem k tomu, že některé z dopadů jsou obecně vnímány negativně, nabízí se otázka, zda by nebylo vhodné do celého procesu více či méně zasahovat. Hlavním cílem této práce je odpověď na otázku, do jaké míry je možné či vhodné ponechat procesu suburbanizace volný průběh a do jaké míry je naopak zasahování do tohoto procesu nutné. Práce bude vycházet jak ze studií a průzkumů, které se zabývají soudobou situací v České republice, tak i z poznatků o situaci ve státech, kde suburbanizace došla dále.
|
|
|
Dopad evropského systému obchodování s emisními povolenkami na české podniky
Cejnar, Michal ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Obchodovatelné emisní povolenky jsou z pohledu České republiky novým nástrojem ochrany životního prostředí, který v rámci Evropského systému obchodování EU ETS významně ovlivňuje ekologické a ekonomické podmínky téměř 400 českých podniků s přibližně 500 zdroji znečištění ovzduší. Cílem diplomové práce je analýza dopadů systému EU ETS na české podniky. Analýza je zaměřena jak na první obchodovací období 2005 až 2007, tak na první část druhého obchodovacího období 2008 až 2012. Metodika analýzy je založena na kvalitativním výzkumu s využitím prvků individuálního hloubkového rozhovoru a je zaměřena především na zkoumání vyvolaných nákladů a rozdílných přístupů a motivací velkých a malých podniků v rámci EU ETS.
|
|
|
Ekologická daňová reforma a její dopady na soukromý sektor
Lounková, Jana ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Cílem práce je zkoumat možné dopady Ekologiocké daňové reformy na soukromý sektor v prvním roce jejího působení. První část je věnována nástrojům ochrany životního prostředí, obzvláště ekologickým daním. Nastíněn je vznik prvních koncepcí EDR ve Švédsku, Dánsku a Nizozemí a poté je podrobněji popsána EDR ve Spolkovoé republice Německo. Druhá kapitola se zabývá přehledem odborných studií věnovaných problematice ekologického zdanění a dopady politiky životního prostředí na ekonomiku. Třetí část se věnuje ekologické daňové reformě v ČR, její realizaci, principům a popsán je i harmonogram jejího dalšího pokračování. Poslední kapitola analyzuje možné dopady EDR na podnikový sektor a přibližuje metodiku měření vyvolaných nákladů zdanění podniku.
|
|
|
Komparace standardů Fair Trade organizací a jejich dopadů na producentská sdružení v rozvojových zemích
Hradecká, Zuzana ; Němečková, Tereza (vedoucí práce) ; Hejkrlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáváním různých typů standardů vybraných organizací a společností, zabývajících se udržitelným obchodem na úrovni fair trade, fair trade lite a etický obchod. Mezinárodní organizace, vytvářející standardy udržitelného obchodu, jsou zastoupeny organicemi Fairtrade Labelling Organisations International (FLO), The World Fair Trade Organisation (IFAT), Rainforest Alliance a UTZ Certified. Dále jsou do srovnání zařazeny interní standardy komerčních společností z Německa (Gepa, El Puente a Rapunzel), Rakouska (EZA) a USA (Starbucks). Stěžejní částí práce je popis a následné srovnání obsahové části standardů jednotlivých organizací/společností. V další části práce jsou srovnány krátkodobé dopady vybraných standardů na zapojené producenty z rozvojových zemí (dlouhodobé dopady zapojení není možné aktuálně porovnat, protože zatím není k dispozici dostatek dat).
|
host ::
RSS.