|
|
Ošetřovatelský proces v prevenci imobilizačního syndromu
Havlasová, Anežka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou imobilizačního syndromu. Klade si za cíl poukázat na rizika spojená s dlouhodobou imobilizací, rozpoznání včasných příznaků imobilizačního syndromu a předcházení vzniku komplikací. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku imobilizačního syndromu v jednotlivých orgánových soustavách, kde jsou související změny a prevence podrobně rozepsány. Empirickou část tvoří dotazníkové šetření, které se zaměřuje na znalosti sester ze standardního a JIP oddělení. Ověřované znalosti se týkají předcházení a podstaty imobilizačního syndromu. Na dotazníkovém šetření se podílelo celkem 99 respondentů napříč Fakultní nemocnicí v Motole. Získaná data byla zpracována a následně byly porovnávány znalosti sester na základě vzdělání, typu pracoviště a délky praxe. Cíle: Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků o imobilizačním syndromu. Dále bylo cílem zjistit prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce znalosti sester o imobilizačním syndromu. Metody: Šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl rozdán v tištěné formě praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník obsahuje 27 otázek, skládá se z otevřených, a i uzavřených odpovědí. Výsledky: Z vlastního šetření je patrný rozdíl ve...
|
|
|
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče v kontextu multidisciplinárního přístupu.
KRÁLOVÁ SOMMEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální téma v péči o seniory. Jedná se o prevenci imobilizačního syndromu u seniorů v kontextu multidisciplinárního přístupu. Cíleně je práce zaměřena na seniory hospitalizované na oddělení následné péče. V úvodu teoretické části je zhodnocen současný stav kvality života seniorů. Následně jsou definovány jednotlivé pojmy, vztahující se ke stáří a stárnutí. Jako nedílnou součástí hodnocení kvality života seniorů je klasifikace soběstačnosti a výkonnosti. Zde je zmíněna Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, jako smysluplný nástroj pro dostupnost služeb v oblasti sociální, ale také jako nástroj klinický. V definici imobilizačního syndromu je zdůrazněno, že se jedná o geriatrický syndrom, který úzce souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií a dalšími geriatrickými symptomy a syndromy. Hlavní téma práce multidisciplinární přístup - je shrnuto v sedmé podkapitole a jejích oddílech. Zde jsou definováni jednotliví členové týmu a jejich základní činnosti při práci s klientem. Výzkumná část práce je rozdělena na několik kapitol. Je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Navazuje na teoretické poznatky a posuzuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu v praxi. Cíleně byla použita analýza osobních dokumentů a jako zdroj zdravotní dokumentace vybraných klientů. Následně byly vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky jsou zpracovány s použitím zdravotní dokumentace klientů oddělení následné péče. Dále jsou doplněné o pohled klientů formou otázek v rámci polostrukturovaného rozhovoru. V průběhu kazuistik je vložen komentář ze zúčastněného pozorování. Závěr pak tvoří hodnotící tabulky. Podrobné vyjádření, porovnání výsledků a celkové shrnutí je obsahem kapitoly Diskuse. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, zda přístup ke klientům na oddělení následné péče je multidisciplinární a zda koresponduje s potřebami klientů. Nejdůležitějším zjištěním bakalářské práce bylo stanoveno, že hlavním faktorem je diagnóza klienta a přístup jednotlivých členů týmu ke klientovi. V kapitole Diskuse je také dle dostupné odborné literatury provedeno porovnání, jak probíhá dlouhodobá péče v mezinárodním kontextu. Výzkum lze využít jako zpětnou vazbu pro organizace poskytující dlouhodobou péči pro zajištění lepších podmínek kvality života seniorů. Zároveň ho lze využít jako podklad pro realizaci konkrétních preventivních opatření. Bylo by jistě přínosné zmapovat základní otázku výzkumu v jiných zdravotnických zařízeních či soukromých zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby.
|
|
|
Rizika při ošetřování seniorů na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
FALUŠIOVÁ, Helena
Abstrakt V práci je zkoumán průběh ošetřovatelské péče u seniorů se zaměřením na malnutrici, pády, imobilizační syndrom a rozvoj dekubitů. Pro kvantitativní část výzkumu byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda sestry znají preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a cíl 2: Zjistit, zda sestry dodržují preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a Hypotéza 2: Sestry dodržují preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku pro sestry, která byla doplněna metodou zúčastněného pozorování sester při poskytování ošetřovatelské péče. Po vyhodnocení výsledků kvantitativní části výzkumného šetření jsme dospěli k závěru, že sestry sice znají preventivní opatření, ale ne vždy jsou dodržovány standardizované postupy. Domníváme se, že cíl 1 i cíl 2 byl splněn. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Další částí práce bylo kvalitativní šetření, které bylo provedeno metodou rozhovorů se seniory. Pro kvalitativní část šetření byl zvolen cíl 3: Zjistit názor seniorů na možnosti, jak odvrátit některá rizika při jejich hospitalizaci. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Otázka 1: Jak se dívají senioři na práci sester na oddělení následné péče při využívání možností, jak předejít malnutrici? Otázka 2: Jaký mají senioři názor na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci pádů při jejich hospitalizaci na oddělení následné péče? Otázka 3: Jaké mají senioři názory na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci imobilizačního syndromu a rozvoje dekubitů? Otázka 4: Jak sestry zvládají dle seniorů péči o jejich psychickou pohodu důležitou pro jejich rekonvalescenci? Cíl 3 byl splněn. Výzkumné šetření ukázalo, v jakých oblastech ošetřovatelské péče by senioři uvítali změny, kde a jak by sestry měly zlepšit svůj přístup. Práce měla pomoct najít slabá místa při poskytování ošetřovatelské péče seniorům, zmapovat, zda jsou sestry při své práci aktivní, mají lidský přístup a poskytují kvalitní péči. Domníváme se, že výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako edukační materiál pro sestry, pracující nejen na lůžkách následné péče, ale také na odděleních akutních lůžek, poněvadž senioři se vyskytují ve všech klinických oborech. Aby sestry mohly rizikům při ošetřování seniorů účelně předcházet, musí hlavně o nich vědět a věnovat jim dostatečnou pozornost.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí.
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Abstrakt Stále modernější prostředky ve zdravotnictví umožňují řešit léčbu zlomenin především operací. Avšak ne každý pacient je k operaci indikován. I dnes se setkáváme na standardních ošetřovacích jednotkách i jednotkách intenzivní péče s pacientem s extenzí. Proto sestry musí vědět, jak pečovat o tohoto pacienta a jak předcházet imobilizačnímu syndromu, jež u pacienta s extenzí hrozí, a může mu přivodit řadu závažných komplikací. Cíli této bakalářské práce bylo zjistit negativní faktory ovlivňující vznik imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí, porovnat odlišnosti v používání pomůcek k prevenci imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí na standardní ošetřovatelské jednotce a jednotce intenzivní péče a zjistit, zda jsou pacienti s extenzí seznámeni s možností vzniku imobilizačního syndromu. Byly stanoveny čtyři hypotézy. V hypotéze 1 se předpokládalo, že nevhodně zvolené polohování ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se potvrdila, nevhodně zvolené polohování se nejčastěji podílí na vzniku imobilizačního syndromu. V hypotéze 2 se předpokládalo, že nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se taktéž potvrdila, nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. V hypotéze 3 se předpokládalo, že na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovací jednotce. Tato hypotéza se rovněž potvrdila, na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovatelské jednotce. V hypotéze 4 bylo předpokládáno, že pacienti s extenzí nemají informace o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Tato hypotéza byla vyvrácena, pacienti s extenzí jsou informováni o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Jako výzkumný vzorek byly osloveny sestry na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní Nemocnice Olomouc a Vojenské Nemocnice Olomouc. Sběr dat byl proveden metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymních dotazníků. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, z nichž mohlo být použito ke konečnému vyhodnocení 68 dotazníků. Zbylé dotazníky bylo nutno z šetření vyřadit z důvodu nedostatečného vyplnění sestrami. Tato práce by mohla přispět k doplnění edukačního materiálu pro pacienty s extenzí a k rozšíření znalostí sester v oblasti péče o tohoto pacienta.
|
host ::
RSS.