|
|
Analýza vztahu mezi funkcí proteinového komplexu ARP2/3 a exocytózou v rostlinných buňkách
Ničová, Klára ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Synek, Lukáš (oponent)
Rostlinné buňky vykazují dva základní typy růstu: difuzní a vrcholový. Mutace komplexu ARP2/3, což je nukleátor aktinu, vede k fenotypickým projevům u difuzně i vrcholově rostoucích buněk. Mnohé z těchto změn, např. porucha buněčné adheze pokožkových buněk hypokotylu nebo pomalejší růst pylových láček, naznačují, že pozorované fenotypy souvisí s buněčnou stěnou. Komponenty buněčné stěny jsou do apoplastického prostoru dopravovány exocytózou. Na řízené exocytóze se podílí mnoho faktorů, z nichž jeden z nejprozkoumanějších je poutací komplex exocyst. Mutanty komplexu exocyst vykazují fenotypy v difuzně i vrcholově rostoucích buňkách, což značí, že tento poutací komplex je významný pro oba typy růstu. Podjednotka exocyst komplexu EXO84b navíc interaguje s ARP2/3 komplexem. V této diplomové práci jsem zkoumala vliv mutace podjednotek ARP2/3 komplexu na exocytózu difuzně a vrcholově rostoucích buněk pomocí sledování lokalizace a dynamiky fluorescenčně značeného markeru EXO84b-GFP. V pokožkových buňkách hypokotylu (model difuzního růstu) měl EXO84b-GFP kratší čas setrvání na plazmatické membráně v ARP2/3 mutantách oproti divokému typu. Též se mírně lišil vzor jeho lokalizace na plazmatické membráně. V pylových láčkách (model vrcholového růstu) nebylo z technických důvodů možné zkoumat dynamiku...
|
|
|
Fototropní paměť v časném vývoji rostlin
Šišková, Michaela ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Krtková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce byla inspirována publikovanými kontroverzními výsledky o existenci a spolehlivosti paměťové stopy směru posledního osvětlení u mladých jedinců dvouděložných rostlin. Teoretická část této diplomové práce nejprve pojednává o fototropismu, stručně shrnuje dosavadní znalosti o tomto růstovém pohybu, fototropinech a mechanismu vzniku fototropického ohybu, včetně role auxinu a jeho transportérů. Zabývá se také vlivem světla, kterému je rostlina vystavena před samotnou fototropickou stimulací, na výsledný ohyb hypokotylu. Další část literárního přehledu je věnována otázce existence paměti u rostlin. Experimenty provedené v rámci praktické části vychází z předpokladu, že rostliny jsou schopné ukládat paměťovou stopu o předchozí světelné expozici. Po vytvoření systému, který umožnoval získat robustní fototropickou odpověď na modré světlo, bylo na semenáčcích modelové rostliny Lepidium sativum za různých podmínek testováno, jestli a jak směr, ze kterého světlo působí, ovlivňuje odpověď rostlin na následnou fototropickou stimulaci. Výsledky naznačují, že nejméně v jednom případě by se výsledná fototropická odpověď dala interpretovat tak, že u testovaných rostlin došlo k vytvoření specifické paměťové stopy. Nelze však říci, že by v rámci této práce byla existence paměťové stopy o předchozí...
|
host ::
RSS.