|
|
Příjem těžkých kovů - role kořenového systému
Homola, Adam ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Těžké kovy představují významné polutanty půd a pro rostliny za určitých podmínek významné riziko. Patří mezi ně některé esenciální mikroprvky (Fe, Zn, Mn, Mo, Cu, Ni) i toxické kovy (např. Cd, As, Pb, Hg). Esenciální mikroprvky plní v rostlinách důležité funkce, v rostlinném metabolismu jsou zapojeny hlavně jako kofaktory enzymů. Toxické kovy nemají funkci žádnou, přesto se do rostliny v různé míře z prostředí dostávají a způsobují toxicitu. Nadměrná koncentrace esenciálních kovů v rostlině však působí negativně taktéž a rostliny mají různé mechanismy, jak se negativnímu působení bránit. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na příjem těžkých kovů z půdy pomocí kořene, čehož se docílí pomocí membránových transportérů. Dále rozebírá několik mechanismů, které se týkají obrany vůči toxicitě těžkých kovů nejen z hlediska regulace příjmu, ale i poté, co se těžké kovy dostanou do rostlinných těl. Tyto mechanismy jsou důležitým aspektem hyperakumulace, která je v této práci zařazena také. Hyperakumulátory využívají těchto mechanismů v úplně jiném měřítku než nehyperakumulátory, což hyperakumulátorům umožňuje žít v prostředích, kde je koncentrace těžkých kovů vysoká, čímž se naprosto od sebe liší. Vlastnosti hyperakumulátorů může lidstvo využít pro své účely, jako je fytoremediace či fytotěžba (anglicky...
|
|
|
Role hyperakumulace těžkých kovů v hadcové adaptaci
Havlíková, Karolína ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Stiblíková, Pavlína (oponent)
V průběhu historie naší planety musela společenstva rostlin a organismů čelit mnoha výzvám prostředí. Změna prostředí vede k přizpůsobení rostlin na specifické podmínky jako je například hadcová půda. Existuje několik možných adaptací a jedna z nich je pravděpodobně hyperakumulace. Hyperakumulace je schopnost rostliny akumulovat velké množství těžkého kovu bez známek toxicity a mnoho takových rostlin žije právě na hadcové půdě. Ovšem zdaleka není známé, kolik rostlin takovou schopnost má. Některé druhy rostlin obývají zároveň jak normální půdy, tak ty hadcové. Takové nazýváme fakultativní hyperakumulátory, tedy ty, které v rámci druhu jsou hyperakumulátoři na hadcové půdě a zároveň nemusí být hyperakumulátory na půdě normální. Najdeme je nejčastěji v čeledi brukvovitých, především v široce pojatém rodu Alyssum s.l.. Vhodným modelovým druhem pro studium spojitostí mezi hyperakumulací a adaptací na toxické substráty může být Alyssum gmelinii, který roste jak na normálním substrátu, tak na hadcovém substrátu a jeho schopnost hromadit těžké kovy není dosud známá. Moje bakalářská práce se snaží tuto souvislost mezi schopností hyperakumulace a hadcové tolerance rozklíčovat jak teoreticky, tak praktickým experimentem právě u tohoto druhu. Dvě původem hadcové a dvě nehadcové populace A. gmelinii byly...
|
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
|
|
Mechanismus příjmu těžkých kovů a organických látek rostlinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy a organické látky představují velkou zátěž pro životní prostředí. Proto se věnuje velká pozornost vývoji technik, pro odstraňování těchto polutantů z míst znečištění. Jednou z možností odstraňování těžkých kovů a organických látek z půd je fytoremediace, která využívá schopnosti některých rostlinných druhů přijímat toxické látky z půdy a akumulovat je uvnitř svých tkání. Tyto rostliny jsou schopny tolerovat zvýšená množství toxických látek díky širokému spektru detoxifikačních mechanismů, které uvnitř nich probíhají. Těžké kovy mohou být po příjmu kořeny chelatovány fytochelatiny, metalothioneiny nebo působením dalších chelátorů, a poté jsou uloženy ve vakuolách. Přenos iontů kovů a komplexů kovů mezi jednotlivými buněčnými součástmi probíhá pomocí celé řady specifických transportních proteinů. Detoxifikační mechanismy toxických organických sloučenin zahrnují transformaci těchto látek, konjugaci a jejich uložení v tkáních rostlin.
|
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
|
|
Mechanismus příjmu těžkých kovů a organických látek rostlinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy a organické látky představují velkou zátěž pro životní prostředí. Proto se věnuje velká pozornost vývoji technik, pro odstraňování těchto polutantů z míst znečištění. Jednou z možností odstraňování těžkých kovů a organických látek z půd je fytoremediace, která využívá schopnosti některých rostlinných druhů přijímat toxické látky z půdy a akumulovat je uvnitř svých tkání. Tyto rostliny jsou schopny tolerovat zvýšená množství toxických látek díky širokému spektru detoxifikačních mechanismů, které uvnitř nich probíhají. Těžké kovy mohou být po příjmu kořeny chelatovány fytochelatiny, metalothioneiny nebo působením dalších chelátorů, a poté jsou uloženy ve vakuolách. Přenos iontů kovů a komplexů kovů mezi jednotlivými buněčnými součástmi probíhá pomocí celé řady specifických transportních proteinů. Detoxifikační mechanismy toxických organických sloučenin zahrnují transformaci těchto látek, konjugaci a jejich uložení v tkáních rostlin.
|
host ::
RSS.