|
| |
|
|
Nozokomiální nákazy na pracovištích intenzivní péče
Zavřelová, Martina ; Lutovský, Roman (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Cílem práce je shrnutí problematiky nozokomiálních infekcí intenzivní péče v okresní nemocnici. Tato problematika je stále poměrně podceňována. Teoretická část je zaměřena na rozdělení nozokomiálních nákaz, nejčastější místa jejich výskytu, nejčastěji vyskytované druhy a samozřejmě příslušné statistické údaje. Dále jsou zde zmíněny rizikové faktory a možná preventivní opatření. Výzkumná část zkoumá dotazníkovou metodou znalost personálu pracovišť intenzivní péče v dodržování preventivních opatření v klinické praxi. Vše je zpracováno do tabulek a grafů pro lepší přehlednost a srozumitelnost. Ve výsledcích výzkumu se potvrdila domněnka o podceňování výskytu a preventivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí a to celým spektrem zaměstnanců. Klíčová slova: Nozokomiální nákazy/infekce Prevence nozokomiálních nákaz Hygiena rukou Intenzivní péče
|
|
|
Choroby vulvy
Černovská, Eliška ; Turyna, Radovan (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Choroby vulvy jsem si vybrala na základě svého několikaletého zájmu o gynekologii a tématiku s tímto oborem spojenou. Přesto, že je vulva místo, které gynekolog prohlíží při vyšetření díky lehké přístupnosti jako jedno z prvních, není diagnostika onemocnění v této oblasti nijak jednoduchá a vyžaduje interdisciplinární spolupráci. Vulva tedy není jen branou do vnitřních rodidel, ale také místem, kde se potkávají lékařské obory, hlavně gynekologie, dermatologie a patologie. Pohled dermatologie a gynekologie na některé onemocnění vulvy býval často rozdílný, stejně tak hodnocení závažnosti onemocnění, klasifikace a jeho terapie. Zjednodušeně řečeno, gynekolog se většinou věnoval lézím, které byly považovány za prekancerózní či maligního charakteru, dermatolog svou pozornost věnoval benigním dermatózám. Z těchto nejasností vznikaly problémy, jak hodnotit některé léze v širším měřítku. Naštěstí došlo ke sjednocení terminologie, když Mezinárodní společnost pro studium vulvárních onemocnění (ISSVD - International Society for the Study of Vulvar Disease) publikovala jednotnou klasifikaci upravující některé termíny 1) . Mezioborová spolupráce, jednotící klasifikace a dostupnost "evidence-based" informací je dle mého názoru krok správným směrem. Důležité je nejen zaměřit se na rozpoznání...
|
|
|
Problematika infekcí spojených se zdravotní péčí u vybraných ošetřovatelských činností
KRAUSE, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou infekcí spojených se zdravotní péčí u vybraných ošetřovatelských činností. Jedná se o teoretickou práci, která byla zpracována metodou review a syntéza. V diplomové práci byly stanoveny celkem čtyři cíle, a to vytvořit souhrnný přehled o problematice infekcí spojených se zdravotní péčí u vybraných ošetřovatelských činností. Dalšími cíli bylo zmapovat a zanalyzovat klinicky relevantní místa přenosu a možnosti prevence infekcí spojených se zdravotní péčí u vybraných ošetřovatelských činností a navrhnout doporučení v prevenci těchto infekcí. Diplomová práce je členěna do několika kapitol, které nejprve pojednávají o charakteristice infekcí spojených se zdravotní péčí, zaměřují se na původce, proces vzniku, šíření a jejich prevenci. Dále se zabývá vlastními ošetřovatelskými činnostmi. První zvolenou činností byla péče o zdravotnické prostředky určené pro opakované použití, zejména se zaměřením na provádění jejich dezinfekce. Další činností bylo zvoleno hygienické zabezpečení rukou jako základní faktor ovlivňující přenos infekcí spojených se zdravotní péčí. Tato kapitola pojednává především o hygienické dezinfekci rukou, o jejích indikacích, způsobech provedení a o dezinfekčních přípravcích. Dále se zabývá strategií pro zlepšení hygieny rukou a používání rukavic při poskytování ošetřovatelské péče. Třetí ošetřovatelskou činností byly zvoleny aseptické techniky, které jsou nezbytnou součástí při poskytování ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsou popisovány tři konkrétní klinické ošetřovatelské postupy, a to aseptické provedení odběru venózní krve z periferní žíly, příprava a podání léku do zavedeného periferního žilního katétru a převaz nekomplikované (aseptické) rány. Zpracování diplomové práce vychází z celé řady relevantních zdrojů pocházejících nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. Rovněž obsahuje nejrůznější doporučení národních a mezinárodních institucí. Diplomová práce může sloužit jako podklad pro zefektivnění prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v určitých oblastech.
|
|
|
Ochrana zdraví z hlediska prevence nozokomiálních nákaz v Nemocnici Prachatice a.s.
BIBOROVÁ, Emília
Tato diplomová práce je zaměřena na prevenci a monitorování infekcí spojených se zdravotní péčí v Nemocnici Prachatice, a.s. Hlavním cílem bylo popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz v této nemocnici. Zaměřila jsem se na ověření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, na činnost osob provádějících úklid a na kvalitu hygieny rukou zdravotnického personálu. Diplomová práce je zaměřena na 4 vybraná oddělení nemocnice interní oddělení, gynekologicko-porodnické oddělení, chirurgické oddělení a JIRP jednotku intenzívní a resuscitační péče. Diplomová práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány již známé poznatky o infekcích spojených se zdravotní péčí. K získání všech potřebných informací byla použita domácí a zahraniční literatura. Praktická část se týká pozorování a krátkého výzkumu v Nemocnici Prachatice, a.s. Výzkumná část byla kombinována. Kvalitativní metoda, zahrnující krátké rozhovory s pracovnicemi úklidu, byla kombinována s metodou kvantitativní. V rámci této kvantitativní metody byly použity dotazníky, které byly určeny zdravotním sestrám. Pomocí dotazníků jsem se snažila zjistit základní vědomosti zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a také o tom, jak se jim snaží předcházet. Mikrobiologické oddělení Nemocnice Prachatice, a.s. mi bylo nápomocno při monitorování kvality hygieny rukou prostřednictvím mikrobiálních otisků. Dotazníky byly rozdány zdravotním sestrám, které se momentálně nacházely na pracovní směně na výše zmiňovaných odděleních nemocnice. Zpět se vrátilo celkem 32 dotazníků. Dotazník měl 11 otázek a mým cílem bylo zjistit základní povědomí zdravotních sester o dané problematice. Rozhovory byly vedeny s pracovnicemi úklidu, které pracují na odděleních, kde probíhal výzkum. Mikrobiální otisky rukou byly odebrány od zdravotnických pracovníků na konkrétní pracovní směně včetně lékařů a pracovnic úklidu. Otisky se dělaly na krevní agar, kde se po 24 hodinách inkubace se hodnotily kolonie bakterií. Ani jeden ze získaných otisků nebyl zcela negativní. Určila jsem si celkem 4 výzkumné otázky: 1. Jsou pracovníci vybraných nemocničních oddělení dobře informováni o nozokomiálních onemocněních? 2. Jaká je kvalita hygieny rukou u zdravotnických pracovníků? 3. Na jaké hygienické úrovni probíhá činnost uklízeček - jak často provádí úklid, jakým způsobem, jak často mění pracovní pomůcky a zda jsou splněna všechna hygienická kritéria? 4. Jak probíhá manipulace s prádlem? Výsledky dotazníků nebyly překvapující, protože většina zdravotnických pracovníků správně odpověděla na všechny položené otázky. Při kontrole hygieny rukou metodou mikrobiálních otisků bylo nalezeno celkem 16 druhů gram+ a gram- mikroorganismů. Nejvíc se vyskytoval nález Staphylococcus epidermidis a Microccocus species. Ve dvou případech se vyskytoval i epidemiologicky významný Staphylococcus aureus, který byl v obou případech zjištěn u pracovnic úklidu. Z mého pozorování, zkoumání a rozhovorů s pracovnicemi úklidu mohu usuzovat, že práci, kterou dělají, vykonávají opravdu svědomitě a běžně nedochází k porušování hygienických předpisů. Dále bylo zjištěno, že manipulace s prádlem v Nemocnici Prachatice, a.s. probíhá v souladu s hygienickými požadavky na zdravotnické zařízení. Důležitá je efektivní edukace personálu v oblasti prevence infekcí a také dohled nad dodržováním nařízených postupů.
|
|
|
Problematika informovanosti studentů bakalářských a magisterských oborů Výchovy ke zdraví na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích o nozokomiálních infekcí
VAVŘINOVÁ, Petra
Tématem diplomové práce je ?Problematika informovanosti studentů bakalářských a magisterských oborů Výchovy ke zdraví o nozokomiálních infekcích na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.? Jedná se o téma velmi aktuální, neboť nozokomiální infekce představují globální ekonomický a klinický problém nejen současnosti, ale i budoucnosti. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je podrobněji objasněna problematika nozokomiálních infekcí, epidemického procesu, původců těchto infekcí, hygieny rukou, prevence, výchovy ke zdraví, zdravého životního stylu, imunity a možnostech podpory imunitního systému. V praktické části popisuji výzkumný problém, formuluji zde hypotézu, výběrový soubor a použité statistické metody pro výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit informovanost studentů bakalářských a magisterských oborů VKZ na JU v Českých Budějovicích o nozokomiálních infekcích. Snažím se porovnat tyto vědomosti vzhledem k oboru, v jakém působí, věku, vzdělání, zjišťuji u respondentů možné způsoby prevence a vlastní ochranu proti nozokomiálním infekcím i subjektivní vnímání dostatku informací o této problematice. Pro získání dat potřebných pro dosažení stanoveného cíle byla použita základní technika sběru dat: dotazníkové šetření v cílové skupině. Byly využity základní statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Pro lepší interpretaci jsou tyto výsledky zachyceny prostřednictvím výsečových a sloupcových grafů. Testování hlavní hypotézy a pracovních hypotéz jsou statisticky zpracované pomocí klasického 2 ? -testu. V případě, že byly porušeny předpoklady pro korektní použití tohoto testu, byl použit tzv. Fisherův faktoriálový (exaktní) test. Výsledky testování jsou interpretovány na hladině významnosti , tedy s 95 % spolehlivostí. Ve své diplomové práci jsem si stanovila hypotézu: ?Lepší znalosti budou mít studenti, jejichž středoškolské vzdělání souviselo s problematikou zdravotnictví?. Výsledkem byly potvrzeny lepší znalosti těchto studentů na rozdíl od ostatních škol, ale tento rozdíl nebyl statisticky významný. Z celkového šetření vyplynulo, že studenti znají správnou definici nozokomiální infekce, ale mají značné mezery ve vědomostech ohledně možné ochrany, v prevenci proti nozokomiálním infekcím a sami subjektivně vnímají nedostatečné množství informací spojené s nozokomiálními infekcemi. Tato práce by měla vést k zamyšlení nad touto problematikou a ke změně přístupu v péči o své zdraví a zdraví ostatních i nad možností dalšího vzdělávání.
|
|
|
Antibakteriální gely a jejich účinnost
Horáček, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení účinnosti antibakteriálních a dezinfekčních gelů na ruce, které jsou vhodným doplňkem osobní hygieny a dalším faktorem prevence proti různým onemocněním, přenášených prostřednictvím rukou. Obsahem teoretické části bakalářské práce je stručná charakteristika stavby kůže, klasifikace mikroflóry na rukou, včetně přehledu možných patogenních organismů nacházejících se na lidské kůži a způsobujících řadu onemocnění. Náplní experimentální části práce bylo stanovení účinnosti testovaných antibakteriálních přípravků nepřímým stanovením počtu mikroorganismů na přirozeně znečištěných rukách kultivační metodou. Součástí experimentální části práce bylo zhodnocení vlastností testovaných přípravků potenciálními uživateli formou sociologického průzkumu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
|
|
Péče o lůžko jako ošetřovatelský problém
PŘÍHONSKÁ, Lucie
Péče o lůžko je každodenní součástí práce sestry. Úprava lůžka ovlivňuje fyzický i psychický stav pacienta. Do péče o lůžko se zahrnuje jeho úprava, výměna znečištěného prádla a především dezinfekce, která zabraňuje přenosu nozokomiálních nákaz. Cíli práce bylo zmapovat, jakým způsobem sestry pečují o lůžko, identifikovat překážky související s péčí o lůžko a navrhnout podklady pro vytvoření standardů péče o lůžko. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak souvisí doba pobytu pacienta na lůžku s častostí jeho dezinfekce v praxi? 2 výzkumná otázka: Přihlížejí sestry v péči o lůžko z pohledu harmonogramu práce nebo pohodlí nemocného? Výzkumná otázka 3: Jaké překážky se nejčastěji vyskytují při péči o lůžko? Výzkum byl prováděn strukturovaným pozorováním s následným zapisováním do záznamového archu. K doplnění výsledků byla provedena anonymní anketa. Pozorování a ankety se účastnilo 8 sester přítomných na oddělení během výzkumného šetření. Výzkumným souborem se staly sestry z nemocnice následné péče CTM Hospital a.s. v Humpolci. Z výsledků šetření lze na výzkumné otázky stanovit hypotézy. Hypotéza 1: Celková dezinfekce lůžka se provádí po propuštění pacienta. Hypotéza 2: Sestry pečují o lůžko dle harmonogramu práce. Hypotéza 3: Překážkou při úpravě lůžka je nedostatek čistého prádla. Výsledky šetření mohou být poskytnuty managementu oddělení, kde bylo šetření prováděno. Mohou vést ke zlepšení péče o lůžko. Jako výsledek tohoto šetření byl vypracován návrh ošetřovatelského standardu Péče o lůžko. Ten může sloužit ke sjednocení péče o lůžko na jednotlivých odděleních. Určovat zásady a celkový postup při péči o lůžko.
|
host ::
RSS.