|
|
Vliv fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku (Případová studie: Porovnání malých povodí v oblasti centrální Šumavy)
Hojovec, Daniel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
V souvislosti se vzrůstajícím výskytem extrémních hydrologických situací se objevují nové možnosti řešení ochrany před povodněmi. Mezi tyto možnosti patří i postupné zvyšování retenční kapacity povodí a zmírnění variability odtoku v pramenné oblasti toků. Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním tří fyzicko-geograficky různých povodí v pramenných oblastech Šumavy. Hlavním cílem práce je zkoumání vlivu fyzicko-geografických faktorů na extremitu odtoku v povodí jednotlivých vybraných toků na základě srovnávací analýzy. Extremita odtoku je znázorněna pomocí vybraných povodňových událostí, které byly zpracovány na základě dat z experimentálního monitoringu katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Úvodní část této práce je tvořena literární rešerší a dále fyzicko- geografickými a hydrografickými charakteristikami všech povodí. Hlavní část práce je zaměřena na popis a porovnání extrémních situací ve sledovaných povodích. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, spočívající v posouzení vlivu fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku. Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že reakce Černého potoka, na povodňové události, je odlišná od reakce dvojice Ranklovský potok, Rokytka. Důvodem této odlišnosti je rozdílná plocha rašelinišť na daných povodích.
|
|
|
Glaciální jezera v Kyrgyzstánu ohrožená průvalem (případová studie: ledovcový komplex Adygine)
Falátková, Kristýna
V souvislosti s měnícím se klimatem dochází na mnoha místech planety k ústupu horských ledovců. Jedním z důsledků je i vznik či zvýšení rizika provalení ledovcových jezer nacházejících se v předpolí čela ledovce. Povodeň způsobená průvalem jezera se často objeví nečekaně a může ohrožovat níže položená sídla. V Kyrgyzské části pohoří Tien Shan se nachází asi 350 jezer, u kterých hrozí riziko průvalu. Dlouhodobě sledované a nebezpečné lokality jsou představeny v této práci. Největší pozornost je věnována lokalitě Adygine, v níž se nachází několik jezer různého genetického typu i stáří. Největší jezero lokality, Adygine Horní, je podrobeno detailnějšímu průzkumu s cílem zhodnotit jeho hydrologický režim a potvrdit či vyvrátit spekulace o možnosti provalení tohoto jezera. Klíčová slova: glaciální jezero, hydrologický režim, ústup ledovce, Tien Shan, Kyrgyzstán
|
|
|
Glaciální jezera v Kyrgyzstánu ohrožená průvalem (případová studie: ledovcový komplex Adygine)
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
V souvislosti s měnícím se klimatem dochází na mnoha místech planety k ústupu horských ledovců. Jedním z důsledků je i vznik či zvýšení rizika provalení ledovcových jezer nacházejících se v předpolí čela ledovce. Povodeň způsobená průvalem jezera se často objeví nečekaně a může ohrožovat níže položená sídla. V Kyrgyzské části pohoří Tien Shan se nachází asi 350 jezer, u kterých hrozí riziko průvalu. Dlouhodobě sledované a nebezpečné lokality jsou představeny v této práci. Největší pozornost je věnována lokalitě Adygine, v níž se nachází několik jezer různého genetického typu i stáří. Největší jezero lokality, Adygine Horní, je podrobeno detailnějšímu průzkumu s cílem zhodnotit jeho hydrologický režim a potvrdit či vyvrátit spekulace o možnosti provalení tohoto jezera. Klíčová slova: glaciální jezero, hydrologický režim, ústup ledovce, Tien Shan, Kyrgyzstán
|
|
|
Vývoj kvality vody v povodí Mladotického potoka
Vacková, Zuzana ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Na začátku 90. let 20. století byla kvalita vody v České republice jedním z největších problémů životního prostředí. Od té doby se jakost vody v českých řekách výrazně zlepšila. Především ve velkých tocích došlo v tomto směru k výrazným změnám. V malých tocích však k tak pozitivním změnám v kvalitě vody nedošlo. Česká republika se zavázala po vstupu do Evropské unie k dodržení směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, která by měla výrazně přispět ke zlepšení kvality vody a to i v malých tocích. Značný rozvoj zaznamenaly od 90. let průmyslové technologie i technologie týkající se čištění odpadních vod. Předpokladem je proto zlepšování kvality vody v ČR od 90. let. Cílem práce je porovnání výsledků z let 1999-2000 s daty z let 2012-2014 v povodí Mladotického potoka, který se svou rozlohou (79,77km2 ) řadí k malým povodím. Z porovnání výsledků je zde patrný trend, který potvrzuje zlepšení kvalitativních podmínek vody v povodí ve sledovaném období posledních patnácti let. [33] Od roku 2012 do roku 2014 bylo provedeno 12 odběrů na 11 profilech a následné chemické analýzy vzorků vody z povodí Mladotického potoka. Tyto vzorky byly nadále vyhodnoceny v souladu s normou ČSN 757221 a porovnány s výsledky z let 1999-2000. Porovnáním dat z let 1999-2000 a 2012-2014 se potvrdil předpoklad o...
|
|
|
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hydrologická bilance horských jezer bez povrchového odtoku
Kohn, Tomáš ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní práce je literární rešerše na téma hydrologická bilance horských jezer se zaměřením na jezera, kde není možné přímo měřit odtok, tzn. bez povrchového odtoku, či s výrazným zastoupením průsaku na odtokové bilanci. Práce se postupně zabývá metodami sběru dat jednotlivých vstupů vody do systému. Dále jsou zde stručně zpracovány techniky sledování proudění podzemní vody a v neposlední řadě jsou zde zmíněny obecné možnosti modelování hydrologických procesů.
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
|
Biodiverzita a ekologie makrofyt vybraných stojatých vod v aluviu horního toku Lužnice
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Terénní práce popisující sedm stojatých vod v aluviu řeky Lužnice. Stojaté vody zahrnují tůně, slepá a mrtvá ramena lišující se svým vznikem, tvarem, vodním režimem, makrofytní vegetací a chemií vody a sedimentů. Studované území se nachází na Třeboňsku - Chráněnné krajinné oblasti a Biosférické rezervace.Data o druhovém složení vegetace na transektech stojatých vod jsou doplněna analýzami vody a sedimentu.
|
|
|
Vyhodnocení povodňových průtoků na povodí Jenín
LEHOVCOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je vyhodnocení povodňových průtoků na povodí Jenínského potoka. Součástí práce je popis území, který jsem vyhotovila z pohledu geomorfologického, geologického, pedologického, hydrologického, zemědělsko-přírodního, klimatického a biotického. Pro vyhodnocení povodňových průtoků jsem použila data pro hydrologický rok 2009, která jsem získala z Thomsonova přepadu, kde jsou nainstalovány měřiče. V první části diplomové práce jsem provedla terénní šetření funkčnosti jednotlivých drenážních skupin. Výsledkem jsou data, která zaznamenávají funkčnost šachtic. V dalším části jsem se zabývala vyhodnocením kvantitativních ukazatelů srážkových úhrnů, chodem srážek ve vztahu k průtokům na uzávěru povodí a stanovením kritického období z hlediska jarního tání.
|
host ::
RSS.