|
|
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
|
|
|
The Satanic Verses: In Quest of Identities
Poncarová, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Varhaníková, Halka (oponent)
v českém jazyce Tato práce se zabývá tématem identity v románu Salmana Rushdieho Satanské verše, a to zejména jejími proměnami v souvislosti s prostorem. Téma prostoru a identity v této práci zahrnuje jak rozbor vlivu konkrétních míst na vývoj a proměny lidské osobnosti, tak i zamyšlení nad širšími tematickými okruhy jako je například masová migrace ve druhé polovině dvacátého století. Satanské verše vstoupily do širšího povědomí díky nařčení z rouhačství a mezinárodní kontroverzi, kterou jejich vydání vyvolalo. Tato práce si nicméně klade za cíl zkoumat knihu jakožto literární dílo, projev svobodného autorského smýšlení, které se však vyjadřuje k mnoha akutním otázkám mimořádného politického a společenského významu. V první, úvodní kapitole je představeno vymezení práce, metody a hlavní použitá literatura. Kapitola druhá již uvádí vlastní téma identity: jakým způsobem je pojednáno na počátku románu a rovněž naznačuje několik možných přístupů k identitě jako takové. Třetí kapitola se zabývá přímo vztahem identity a prostoru. Celou literární tvorbu Salmana Rushdieho charakterizuje hluboký zájem o proměny lidské osobnosti pod vlivem migrace a v Satanských verších se tato problematika ocitá v samém centru pozornosti. S migrací úzce souvisí i širší otázka překračování hranic a vzniku diasporických...
|
|
|
Differences in themes in selected works of Contemporary Multicultural British Fiction
Dobešová, Veronika ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postkolonialismem, jedním z literárních směrů v rámci současné britské fikce. Nejprve práce popisuje faktické a historické pozadí vedoucí ke vzniku postkolonialismu. Následně jsou jeho charakteristické znaky demonstrovány na díle dvou postkoloniálních autorů - Salmana Rushdie a Hanifa Kureishi. Bakalářská práce končí srovnáním jejich pohledu na věc na vybraná témata. Klíčová slova Současná britská fikce, postkolonialismus, hybridita, magický realismus, Salman Rushdie, Hanif Kureishi
|
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
|
Multicultural World in Zadie Smith's White Teeth/Multikulturní svět v románu Zadie Smith Bílé zuby
VANČURA, Jakub
Práce se nejprve soustředí na celkový kontext současné angloamerické postkoloniální literatury a ve stručném výčtu se zaměří na britské a americké autory z různých etnických skupin, jejichž próza je v současné době nejčtenější (Zadie Smith, Hanif Kureishi, Salman Rushdie v Británii, Jhumpa Lahiri, Amy Tan, Sandra Cisneros, Sherman Alexie v USA). Jádrem práce bude rozbor díla Zadie Smith White Teeth (Bílé Zuby) po jazykové stránce a v celkovém multikulturním kontextu. Práce zahrne tematické aspekty románu Bílé Zuby (smíšená manželství, barva pleti, výchova dětí ve smíšených rodinách a různých etnických skupinách) a zaměří se na jazykový a situační humor provázející dílo autorky.
|
host ::
RSS.