|
|
Cílené likvidace jako prostředek boje proti terorismu
Peterová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé V rámci boje proti terorismu mohou vyvstat konflikty mezi zájmem státu na maximální účinnosti metod boje proti terorismu a mezi mezinárodním standardem ochrany lidských práv. Jednou z metod, které některé státy v rámci ozbrojených akcí k potlačení terorismu provádějí jsou cílené likvidace.V tomto světle nabývá na zvláštním významu ochrana lidských práv. Legitimní snaha států o potlačení terorismu a zajištění bezpečnosti nesmí ve svých důsledcích vést k porušování lidských práv. Hlavním výzkumným problémem této diplomové práce je analýza přípustnosti cílených likvidací v současném lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a pravidel pro použití síly mezi státy. Práce hledá odpověď na otázku: "Jsou cílené likvidace přípustnou metodou boje proti terorismu, a to z pohledu lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti?" Pro volbu metodologie práce mi byly inspirací knihy "Vědecká propedeutika pro právníky" od Viktora Knappa, "Metodologie vědy" od Františka Ochrany a "Jak zkoumat politiku" od Petra Druláka. Stať se skládá ze čtyř kapitol. Cíl první kapitoly je deskriptivní povahy a je jím objasnění použité terminologie a obsahu klíčových pojmů. Toto je ovšem cíl jen dílčí, jehož úkolem je připravit půdu pro cíl analytický, kterému se věnuje druhá, třetí a čtvrtá...
|
|
|
Unmanned Aerial Vehicles in US National Security Policy. New Face of War of Terror
Matějka, Stanislav ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá využitím bezpilotných lietadiel v rámci Americkej bezpečnostnej politky. Skúma históriu bezpilotného letectva, ich vojenské využitie, efektívnosť v porovnaní s nákladmi na ich výskum a výrobu. Ďalej sa zaoberá hlavnými prekážkami a problémami, s ktorými sa ich zavedenie do štruktúry národnej bezpečnosti táto technológia stretáva a bude stretávať v budúcnosti, až sa vyvinie vyššia úroveň ich autonómie. Medzi tieto problémy práca zahrňuje právne otázky, medzinárodné ako aj domáce americké právo, otázku civilných obetí, rolu médií a prieskumy verejnej mienky. Nakoniec sa kapitola o problémoch sústredí na technické, strategické a operačné otázky. V tejto časti prichádza k prvým záverom, kde tvrdí, že zavádzanie stále autonómnejších systémov do vojny radikálne zmení jej štruktúru a následne aj štandardné postupy a stratégie. Prípadové štúdie sú v práci pre ilustráciu ako úspešné sú bezpilotné lietadlá v stratégii uplatnenej v piatich krajinách, kde Spojené štáty vedú vojnu proti teroru. Práca využitím teórie o revolúcii vo vojenských záležitostiach dochádza k záverom, že tieto bezpilotné lietadlá predstavujú najväčšiu revolúciu v dejinách a zmeny, ktoré spôsobuje siahajú ďalej ako len po vojenské záležitosti. Ovplyvňuje totiž základné princípy pochopenia vojny v súvislosti s konceptami...
|
|
|
Cílené likvidace jako prostředek boje proti terorismu
Peterová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé V rámci boje proti terorismu mohou vyvstat konflikty mezi zájmem státu na maximální účinnosti metod boje proti terorismu a mezi mezinárodním standardem ochrany lidských práv. Jednou z metod, které některé státy v rámci ozbrojených akcí k potlačení terorismu provádějí jsou cílené likvidace.V tomto světle nabývá na zvláštním významu ochrana lidských práv. Legitimní snaha států o potlačení terorismu a zajištění bezpečnosti nesmí ve svých důsledcích vést k porušování lidských práv. Hlavním výzkumným problémem této diplomové práce je analýza přípustnosti cílených likvidací v současném lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a pravidel pro použití síly mezi státy. Práce hledá odpověď na otázku: "Jsou cílené likvidace přípustnou metodou boje proti terorismu, a to z pohledu lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti?" Pro volbu metodologie práce mi byly inspirací knihy "Vědecká propedeutika pro právníky" od Viktora Knappa, "Metodologie vědy" od Františka Ochrany a "Jak zkoumat politiku" od Petra Druláka. Stať se skládá ze čtyř kapitol. Cíl první kapitoly je deskriptivní povahy a je jím objasnění použité terminologie a obsahu klíčových pojmů. Toto je ovšem cíl jen dílčí, jehož úkolem je připravit půdu pro cíl analytický, kterému se věnuje druhá, třetí a čtvrtá...
|
host ::
RSS.