|
|
Ekonomie rodiny: Vliv znečištěného ovzduší na pohlaví dětí
Pažitka, Marek ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Trivers-Willardova hypotéza (TWH) uvádí, že rodiče v dobrých podmínkách budou vychylovat poměr pohlaví k synům a rodiče ve špatných podmínkách budou vychylovat poměr pohlaví k dcerám. Tato studie přispívá k dosavadní literatuře několika způsoby: využívá dostatečně velký data set (N= 1 401 851) reprezentující populaci současné moderní společnosti; je první studie tématu v České republice; obsahuje zařazení znečištění vzduchu do odhadu TWH; a podrobněji se zaměřuje na děti narozené mrtvé. S porodními mikrodaty z Českého statistického úřadu a údaji ohledně úrovně znečištění ovzduší v České republice z Českého hydrometeorologického ústavu analyzuji, zda biologické a sociálně-ekonomické postavení matek a charakteristiky prostředí (znečištění vzduchu) ovlivňují pohlaví potomků. Výsledky nejsou statisticky signifikantní nebo postrádají robustnost napříč specifikacemi. Identifikoval jsem tři hypotézy, které jsou s největší pravděpodobností důvodem nevýznamnosti výsledků: chybějící informace ohledně biologického a socio-ekonomického postavení otce, nedostatečná diverzita v socio-ekonomickém statutu nebo nové evoluční prostředí v České republice. Závěrem, předložené výsledky naznačují, že děti narozené mrtvé jsou v České republice náhodným jevem, a že na poměr pohlaví nemá vliv ani sociálně-ekonomické postavení matek, ani charakteristiky prostředí (znečištění vzduchu).
|
|
|
Hodnocení úrovně stravování u vybraných skupin obyvatelstva
MACH, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň stravování u vybrané skupiny obyvatelstva a dále posoudit informovanost v otázkách spojených s výživou a základními složkami v potravě. Za tímto účelem byl zpracován dotazník, v jehož první části odpovídala skupina respondentů na otázky spojené s jejich preferencemi v oblasti stravování, ve druhé byly otázky zjišťující úroveň informovanosti. Celkem bylo získáno 389 dotazníků, které byly předkládány osobně a vyplňovány pod dohledem vyučujícího. Na základě zaznamenaných odpovědí bylo zjištěno, že dotazované osoby se při nákupu potravin řídí nejčastěji jejich kvalitou (37 %). Bylo také zjištěno, že 40 % osob upřednostňuje domácí potraviny před zahraničními. Respondenti odpověděli, že jen ve 13 % případů preferují vždy nebo téměř vždy biopotraviny. Lze také říci, že 3 nejoblíbenějšími mléčnými produkty jsou jogurty (80 %), mléko (72 %) a sýry (72 %). Naopak nejméně konzumovaným mléčným výrobkem jsou kysané nápoje (43 %). Mezi 3 nejoblíbenější druhy masa zařadili respondenti maso kuřecí (83 %), vepřové (73 %) a hovězí (47 %). Nejméně oblíbeným masem bylo zvoleno maso skopové a jehněčí (35 %). Bylo zjištěno, že 27 % dotazovaných osob sleduje údaje uvedené na obalech potravin, ale také, že 16 % respondentů tyto údaje nesleduje vůbec. Dle zaznamenaných četností výskytu součtu správných odpovědí lze říci, že nejčastěji studenti zodpověděli 4 otázky. Nejčastěji odpovídali lidé správně na otázku "Co je to biopotravina?" (94 % správných odpovědí). Nejhůře odpovídali na otázku, ve které měli vybrat potravinu s nejvyšším obsahem vitamínu C (7 %). Na základě zaznamenaných odpovědí je možné konstatovat, že konzumace potravin byla ovlivněna typem školy, kterou respondenti studovali, neboť s tím souvisí i věk a jejich možnost rozhodovat o vynaložených finančních prostředích na nákup potravin. Otázky, které zkoumaly úroveň informovanosti, prokázaly, že celkové procento správných odpovědí se zvyšovalo v závislosti na věku respondenta. Vliv pohlaví na procenta celkových součtů správných odpovědí nebyl prokázán.
|
|
|
Populační a socioekonomický vývoj Středočeského kraje a program SROP
Fencl, Daniel ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na socioekonomický vývoj Středočeského kraje a na jeden z operačních programů, kterým je Společný regionální operační program. Jsou zde porovnávány vybrané demografické a socioekonomické ukazatele za období 2000 -- 2009 a zhodnoceny přínosy programu SROP ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V části první je představen Středočeský kraj a popsány sledované ukazatele, jako je věková struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, porodnost, potratovost, sňatečnost, rozvodovost, migrace a jejich měření. Dále jsou popsány základní socioekonomické veličiny jako je trh práce a s tím spojená nezaměstnanost, vývoj HDP, dopravní infrastruktura a možnosti cestovního ruchu. Následuje představení jednotlivých priorit Společného regionálního operačního programu. V části analytické jsou porovnány a vyhodnoceny sledované ukazatele za jednotlivé okresy Středočeského kraje a úspěšnost jednotlivých priorit programu SROP v celém Středočeském kraji. Jsou uvedeny úspěšné projekty a množství proplacených finančních prostředků za jednotlivé priority.
|
host ::
RSS.