|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
|
Ostravská hudební kritika mezi válkami v zrcadle vybraných regionálních periodik
Myšková, Markéta
(česky) Tato práce s názvem Ostravská meziváleční hudební kritika v zrcadle vybraných regionálních periodik mapuje hudební kritiku publikovanou v ostravském meziválečném tisku. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, přičemž první kapitola se zabývá metodologií práce, cílem práce a stavem bádání, druhá kapitola popisuje vznik první republiky v Ostravě a vznik tzv. Velké Ostravy. Na to navazuje kapitola třetí, jejímž obsahem je popis ostravského kulturního prostředí s důrazem na komorní a symfonickou tvorbu a inscenace Národního divadla moravskoslezského. Ve čtvrté kapitole je pojednáno o teoretickém a historickém východisku hudební kritiky a pátá kapitola se věnuje čtyřem vybraným hudebním kritikům, kteří pravidelně přispívali svými recenzemi do sledovaných periodik. V šesté kapitole se seznamujeme s charakteristikou vybraných periodik − Ducha času, Moravskoslezského deníku a Ostrauer Zeitung. Poslední kapitola je stěžejní částí práce, neboť obsahuje soupisy publikovaných hudebních kritik v jednotlivých ročnících všech vybraných periodik. Ze shodných kritik jsou potom vytvořeny analýzy a syntézy každého období.
|
|
|
Ostravská hudební kritika mezi válkami v zrcadle vybraných regionálních periodik
Myšková, Markéta
(česky) Tato práce s názvem Ostravská meziváleční hudební kritika v zrcadle vybraných regionálních periodik mapuje hudební kritiku publikovanou v ostravském meziválečném tisku. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, přičemž první kapitola se zabývá metodologií práce, cílem práce a stavem bádání, druhá kapitola popisuje vznik první republiky v Ostravě a vznik tzv. Velké Ostravy. Na to navazuje kapitola třetí, jejímž obsahem je popis ostravského kulturního prostředí s důrazem na komorní a symfonickou tvorbu a inscenace Národního divadla moravskoslezského. Ve čtvrté kapitole je pojednáno o teoretickém a historickém východisku hudební kritiky a pátá kapitola se věnuje čtyřem vybraným hudebním kritikům, kteří pravidelně přispívali svými recenzemi do sledovaných periodik. V šesté kapitole se seznamujeme s charakteristikou vybraných periodik − Ducha času, Moravskoslezského deníku a Ostrauer Zeitung. Poslední kapitola je stěžejní částí práce, neboť obsahuje soupisy publikovaných hudebních kritik v jednotlivých ročnících všech vybraných periodik. Ze shodných kritik jsou potom vytvořeny analýzy a syntézy každého období.
|
|
| |
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení
Nová, Kateřina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce s názvem "Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení" se zabývá osobností Otakara Šourka, autora dosud nejobsáhlejší monografie o Antonínu Dvořákovi. Šourek hrál v hudebním životě 1. Československé republiky (1918 - 1938) významnou roli. Byl aktivní v mnoha hudebních institucích, přispíval hudebními kritikami, recenzemi a studiemi do mnoha periodik, publikoval knihy. Na základě popisu Šourkova veřejného působení a jeho angažmá v několika hudebních "aférách" první republiky se práce pokouší zhodnotit Šourkovo postavení v hudebním životě této doby a charakterizovat ho jakožto hudebního kritika. Práce je založena na studiu části pramenných materiálů z pozůstalosti Otakara Šourka, uložené v Národním muzeu - Českém muzeu hudby a na studiu dobového periodického tisku. Klíčová slova: hudební kritika, hudba, hudba 1. pol. 20. století, 1. Československá republika, meziválečné období, Otakar Šourek
|
host ::
RSS.