|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Kritická analýza rezidenčních nemovitostí a predikce jeho vývoje
Válková, Hana ; Števanka, Ladislav (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomovou práci jsem si vybrala ze dvou důvodů. Prvním byla aktuálnost tohoto tématu, protože se týká každého z nás. Druhým důvodem bylo to, že budu moci ze získaných poznatků poradit i druhým s otázkou bydlení. Rezidenční trh nelze posuzovat samostatně, ale musí se přihlížet ke spoustě faktorů, které ho ovlivňují. Rezidenční trh je trhem složitým a zvláštním. Jeho vývoj závisí na ekonomické situaci státu a na příznivém vývoji ve světě, který dopadá na společnost. Prosperita státu má vliv na ostatní trhy a hlavně trh stavební, na zaměstnanost a mzdy občanů. A to se promítá na poptávku, ceny a celkový vývoj rezidenčního trhu. Cílem mé práce je predikovat budoucí vývoj trhu s přihlédnutím k faktorům, které ho ovlivňují. Predikcím předchází podrobná analýza trhu a všech jeho faktorů. Na základě získaných poznatků, informací, dat a faktů jsou zpracovány modelové scénáře. Celou práci jsem se snažila zpracovat jasně a srozumitelně tak, aby byla přínosná nejen odborníkům, ale i všem ostatním, kteří mají zájem o pořízení nového bydlení.
|
|
|
Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín
Myslíková, Nikola ; Matras, Tomáš (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce s názvem „Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín“ zkoumá a popisuje současnou situaci na trhu. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit údaje v okrese Břeclav, Brno, Blansko a Hodonín, které ovlivňují poptávku a nabídku na trhu nemovitostí. Jedná se především o ukazatele popisující přírodní podmínky, trh pracovních příležitostí, koupěschopnost obyvatelstva, životní prostředí, dopravní infrastrukturu, eventuelně další a tyto ukazatele následně vyhodnotit s ohledem na trh vybraných typů nemovitostí a srovnat údaje výše uvedených okresů. Tato práce se zabývá zdroji dat, včetně jejich sběru, třídění, členění a následném vyhodnocení. Potřebné údaje týkající se vybraných faktorů byly získány z Českého statistického úřadu.
|
|
| |
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Sídliště jako styl života - sídliště v Praze a Bratislavě
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sídliště jako styl života: sídliště v Praze a Bratislavě: bakalářská práce/ Tereza Kovaříková; PhDr. Vladimír Czumalo, Csc. -- Praha, 5.12.2013. 67 stran Anotace: V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Nejranější sídliště v Praze bylo vybudováno na Zelené lišce v letech 1954-1955. Mezi první panelové sídliště v Bratislavě je považován experimentální obytný soubor v Rajčianské ulici (1958-1961). Nová sídliště, která vznikala, byla vyobrazována jako nové, idylické a socialistické bydlení. Panelová sídliště měla řešit bytovou krizi, rychlá a levná stavba šla na úkor kvality. Tehdejší stavitelé dávali paneláku 40 let životnosti. V praxi se však idea s realitou minula, přesto paneláky slouží dodnes. Klíčová slova: architektura panelových sídlišť, panelová výstavba, sídliště, urbanismus panelových sídlišť, nová socialistická města Počet znaků: 95 825
|
|
|
Sídliště jako styl života - sídliště v Praze a Bratislavě
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Anotace: V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Nejranější sídliště v Praze bylo vybudováno na Zelené lišce v letech 1954-1955. Mezi první panelové sídliště v Bratislavě je považován experimentální obytný soubor v Rajčianské ulici (1958-1961). Nová sídliště, která vznikala, byla vyobrazována jako nové, idylické a socialistické bydlení. Panelová sídliště měla řešit bytovou krizi, rychlá a levná stavba šla na úkor kvality. Tehdejší stavitelé dávali paneláku 40 let životnosti. V praxi se však idea s realitou minula, přesto paneláky slouží dodnes. Klíčová slova: architektura panelových sídlišť, panelová výstavba, sídliště, urbanismus panelových sídlišť, nová socialistická města
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Sídliště jako styl života - sídliště v Praze a Bratislavě
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Anotace: V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Nejranější sídliště v Praze bylo vybudováno na Zelené lišce v letech 1954-1955. Mezi první panelové sídliště v Bratislavě je považován experimentální obytný soubor v Rajčianské ulici (1958-1961). Nová sídliště, která vznikala, byla vyobrazována jako nové, idylické a socialistické bydlení. Panelová sídliště měla řešit bytovou krizi, rychlá a levná stavba šla na úkor kvality. Tehdejší stavitelé dávali paneláku 40 let životnosti. V praxi se však idea s realitou minula, přesto paneláky slouží dodnes. Klíčová slova: architektura panelových sídlišť, panelová výstavba, sídliště, urbanismus panelových sídlišť, nová socialistická města
|
|
|
Pražské Petřiny
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Pražské Petřiny Anotace V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem a historií panelového sídliště Petřiny v Praze. Výstavba sídliště probíhala mezi lety 1959 až 1969. Hlavními architekti byli Evžen Benda a Vojtěch Mixa. Součástí sídliště se stala dominantní budova Ústavu makromolekulární chemie Československé Akademie věd od Karla Pragera. Postavena roku 1964. V devadesátých letech se začalo přemýšlet o dostavbě sídliště Petřiny. Mezi lety 1994 - 1998 vznikl areál Hvězda od architekta Vlada Miluniće. Tento bytový soubor dokončuje sídliště Petřiny a spolu s areálem Hvězda utváří celkovou urbanistickou koncepci. Klíčová slova:panelová výstavba, sídliště, panelové sídliště, bytová výstavba, panelový dům, urbanismus
|
host ::
RSS.