|
| |
|
|
Hippocentrum Arpitha Podolí u Brna
Rejchl, David ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je Hippocentrum Arpitha v Podolí u Brna. Jedná se o středně velký jezdecký areál pro výcvik a ustájení 15 koní a možností otevření areálu široké veřejnosti. Teze otevření veřejnosti byla ústředním bodem v přístupu k návrhu. Areál je rozdělen na dvě hlavní části, první pro vytvoření zázemí jezdců a majitele areálu včetně ubytování, saunového provozu, šaten, hygienického a technického zázemí. A poté druhá část pro veřejnost s kavárnou nabízející výhledy do údolí a pastvin koní, veřejné hygienické zázemí, technické a úklidové prostory a také hlavní jezdecký prostor s hledištěm a ochozem. Budova je vybavena prostorným foyer které umožňuje konat firemní, případně soukromé večírky a vytváří organizační prostor v případě konání příměstského tábora. Tyto dva rozdílné provozy jsou kontrastně odděleny vzhledem fasád a jsou propojeny veřejným dvorem, kterému dominuje vzrostlý strom. Prostor dvora je z části zastřešen subtilní monolitickou konstrukcí. Areál je doplněn o potřebné skladovací prostory pro seno, slámu, piliny a také hnojiště. Na pozemku se také nachází parkovací plochy pro veřejnost včetně parkovacích stání pro imobilní a také autobus. Parkovací plochu s hlavní budovou spojuje cesta s mlatovým povrchem vedoucí kolem opracoviště pro výcvik koní nabízející možnost sledovat koně z pobytového schodiště. Pro obsluhu areálu jsou zde 4 vstupy/vjezdy, dva provozní a dva pro veřejnost.
|
|
|
Využití mobilní aplikace AWIN Horse ve vybraném chovu koní
DVOŘÁKOVÁ, Marie - Anna
V dnešní době se u velké většiny chovatelů koní zvyšuje povědomost o úrovni welfare a chtějí tak svým zvířatům poskytnout nejlepší možné životní podmínky. S tímto jsou spojeny změny v technologii ustájení, které se snaží co nejvíce přiblížit přirozenému životu koní, avšak s ohledem na správnou výživu a odpovídající zdravotní stav. Zde se dostávají do popředí tzv. aktivní stáje, které disponují velkým potenciálem mnohé z požadovaných kritérií welfare splnit. Jde o volný a celoročně venkovní způsob ustájení, ve kterém je možné chovat společně velké a rozmanité skupiny koní. Celý systém je řízen pomocí softwaru a čipů umístěných na koních, díky kterým je spolu s krmnými automaty řízen jejich denní režim. Cílem této práce bylo objektivně zhodnotit welfare skupiny koní v tomto typu ustájení. Pro tento účel bylo využito protokolu AWIN welfare assessment protocol for horses a získaná data byla zadávána do mobilní aplikace AWINHorse. Byla provedena celkem tři hodnocení s půlročními rozestupy, tak aby bylo možno zhodnotit welfare v dlouhodobém horizontu a určit faktory, které ho ovlivňují. Sledovaná skupina se skládala ze sedmi valachů a deseti klisen ve věku 5-26 let. Po vyhodnocení se jako největší problém jevilo kritérium vhodné výživy, kdy měli koně sklony k obezitě, konkrétně 39 % BCS 4 a 11 % BCS 5. Nicméně byl zaznamenán i vysoký výskyt poranění, jejichž průměrný počet na jednoho koně byl v Hodno-cení I 8,18, Hodnocení II 1 a Hodnocení III 2,46. Nejčastěji se jednalo o alopecie (73 %). Mezi nejzraňovanějšími partiemi byla záď (27 %), trup (19 %) a hlava (15 %). Častým problémem byl také výtok z očí a nozder, kdy pouze 24 % koní netrpělo ani jedním výše zmíněným stavem. Naopak mnoho měřítek bylo zaznamenáno pouze v minimální míře, jednalo se o otoky kloubů (11 %), abnormální dýchání (13 %) a kašel (6 %). U žádného ze sledovaných koní nebyla popsána nekvalitní srst, zanedbaná péče o kopyta, kulhání, léze v koutcích huby či přítomnost prolapsů. Vlivem technologie bylo maximálně docíleno komfortního odpočinku, volnosti pohybu a absence dlouhotrvající žízně. Sociální chování bylo umožněno na nejvyšší možné úrovni, což se projevilo občasným výskytem agonistického chování (13 %). Žádné ze zvířat nejevilo známky stereotypií a v testech vztahu člověk - zvíře reagovalo 96 % koní požadovaným způsobem. Jako faktory ovlivňující hodnotu welfare se ukázalo být roční období a zařazování nových koní do stáda. Hodnocení se projevilo jako přínosné pro chovatele, jelikož byly detekovány krizové problémy a byla navrhnuta možná opatření pro jejich nápravu. Potenciál aktivního ustájení byl v ohledu welfare částečně potvrzen, nicméně pro definitivní závěry je nutné provést další hodnocení ve stájích tohoto typu.
|
|
|
Vliv ročního období na využívání odpočívárny v podmínkách aktivního ustájení koní
MARTINCOVÁ, Veronika
Kvalita a doba odpočinku je společně s krmením a pohybem nejdůležitější faktor ovlivňující psychické i fyzické zdraví koní. Tato diplomová práce se zabývala vlivem ročního období a věku na využívání odpočívárny v podmínkách aktivního ustájení koní. V první části této diplomové práce byl zpracován literární přehled zaměřen na zásady a typy technologie chovu koní a na etologické klidové aktivity. Podrobněji bylo zpracováno téma aktivní ustájení. Pozorování proběhlo v aktivní stáji v Mažicích. Celkem bylo sledováno 22 koní ve věku od 2 do 27 let v patnácti 24hodinových intervalech s využitím záznamů z kamer. Hodnocen byl vliv ročního období (léto, podzim a zima) a věku (mladí, střední a staří koně) na klidové aktivity v odpočívárnách. Byl potvrzen rozdíl v průměrné délce jedné návštěvy ve sledovaných ročních obdobích. Na podzim byla v průměru nejdelší, a to 35 min v porovnání s 30 min v zimě a v létě. V případě ležení se průkazně lišila průměrná doba jedné návštěvy - v zimě 30 min a létě 41 min. Nejméně odpočívárny využívali mladí koně na podzim, a to 179 min/24 hod. Při porovnání využívání odpočíváren v průběhu roku vyplynulo výraznější využívání odpočívárny číslo 2 (354 min/24 hod v zimě) v porovnání s odpočívárnou 1 (161 min/24 hod v létě). Při hodnocení dne a noci byly zaznamenány nejnižší průměrné hodnoty času stráveného v odpočívárnách ve dne na podzim a v létě, (130 min/den a 162 min/den). Průměrně nejdelší čas trávili koně v odpočívárnách v létě v noci 218 min/noc a ve dne v zimě 237 min/den. Výsledky ukazují, že je důležité věnovat pozornost projektování stájí, nejen z hlediska velikosti, ale také orientace. Vzhledem k času, který v nich koně tráví, jsou důležitým faktorem ovlivňujícím jejich kvalitu života.
|
|
|
Způsoby hodnocení stresu u koní
ČERNÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálně velmi řešenou problematikou v chovu koní, kterou je stres. Může být vyvolán celou řadou příčin a vést k celé řadě nežádoucích následků. Ty mohou negativně ovlivnit zdraví, výkon nebo chování zvířat. Proto se jedná o velmi důležité téma pro chovatele koní. Cílem této bakalářské práce bylo sepsat dostupné aktuální informace o stresu koní a vybrat vhodné způsoby k jeho hodnocení. Zvoleny byly následující postupy: měření srdeční frekvence, hladiny krevního kortizolu, tělesné teploty a teploty oka. Do pozorování byly zahrnuti 3 jedinci, kteří byli integrováni do nového stáda. Nejefektivnějším způsobem hodnocení míry tresu při začleňování koní do nového stáda bylo vyhodnoceno měření teploty oka s využitím termokamery. V průběhu 3 dnů klesla hodnota teploty oka z 35,5 °C na 31,6 °C. Invazivní a přesnou metodou stanovení stresu u koní bylo shledáno stanovení koncentrace krevního kortizolu, kdy byly zaznamenány hodnoty 64,3 nmol/l, 29,7 nmol/l při odběru v 17:00 a 149 nmol/l při odběru v 10:00. Dopolední čas se ukázal jako vhodnější k odběru krve za účelem hodnocení míry stresu. Rychlost srdeční frekvence byla zaznamenána jako běžná (36 tep/min, 44 tep/min) a neodrážela stresovou reakci. Rektální měření teploty se ukázalo náročné na provedení u koní v novém prostředí a ve stresu. Jako nejpřesnější metody hodnocení stresu u koní se ukázalo měření teploty oka hladiny krevního kortizolu, která se jeví jako vhodná spíše pro vědecké účely. Cílem každého chovatele by však především měla být snaha předejít vzniku streso-vých situací, a to hlavně naplňováním welfare v chovu koní.
|
|
|
Nepravidelnosti postojů u hříbat po narození a možnosti jejich korekce
SOUKUPOVÁ, Dominika
Diplomová práce byla zaměřena na nepravidelnosti postojů u hříbat po narození a možnosti jejich korekce. Do sledování bylo zapojeno celkem 8 hříbat, z toho 6 valachů a 2 klisny různých plemen a rozdílného věku od různých majitelů a chovatelů z České republiky. Pomocí fotografií byl zaznamenán počáteční, průběžný a konečný stav kopyt hříbat. Z nich byl změřen úhel kopyta, úhel přední stěny kopytní a spěnkového kloubu, dále úhel v karpálním/hleznovém kloubu a u několika případů i úhel v kolenním kloubu. U všech hříbat byl také popsán průběh ortopedických korekcí.
|
|
|
Populace hnědásků (Melitaeini) na nelesních stanovištích NP Podyjí refaunovaných pastvou koní
HÁJKOVÁ, Klára
This thesis evaluates the impact of refaunation by the Exmoor pony on populations of five Melitaea butterfly species - Melitaea athalia, M. cinxia, M. didyma, M. britomartis and M. aurelia inhabiting xeric grasslands of the Podyjí National Park - Havranické Vřesoviště and Mašovická Střelnice. Both grassland sites are grazed since 2018. I compared adult butterflies' demography structure, mobility, spatial distribution, and habitat requirements with an earlier study carried out before the impact of horses (Vodičková et al., 2019). I detected multiple changes, some of them attributable to the horses (e.g., butterfly spatial distribution) and some not (e.g., population sizes), but also a remarkable stability, e.g., in dispersal parameters.
|
|
|
Vliv věku koní na kvalitu a dobu jejich odpočinku v podmínkách aktivního ustájení
ZÁHOROVÁ, Pavla
Kvalita a doba odpočinku je společně s krmením a pohybem nejdůležitější faktor ovlivňující psychické i fyzické zdraví koní. Tato diplomová práce se zabývala vlivem věku na dobu a kvalitu odpočinku u koní nově ustájených v podmínkách aktivní stáje. V první části této diplomové práce byl zpracován literární přehled zaměřen na etologii, welfare a jednotlivé typy ustájení koní. Podrobněji bylo zpracováno téma aktivního ustájení, které svou funkčností nejvíce odpovídá fyziologickým potřebám koní. Do sledování bylo zahrnuto 6 koní plemene českým teplokrevník, kteří byli rozděleni do 3 věkových skupin (mladí, střední a staří). Sledování probíhalo za pomoci záznamu z kamer deset po sobě jdoucích dní v zimě v aktivní stáji v Mažicích. Pro hodnocení byly rozlišeny 2 části dne (den a noc). V této diplomové práci byly sledovány především klidové aktivity koní v odpočívárně aktivního ustájení, mezi které se řadí paběrkování, bdělost vestoje a vleže, podřimování vestoje a vleže a hluboký spánek. Ke statistickému hodnocená byla využita jednofaktorová Anova a Anova pro opa-kovaná měření. Bylo zjištěno, že všechny pozorované věkové skupiny koní využívaly odpočívárnu shodně, a to 1/3 dne. Každá věková skupina koní však měla jiné zastoupení klidových aktivit. Skupina mladých a středních z času stráveného v odpočívárně zhruba polovinu paběrkovala, na rozdíl od starých koní. Ti se průkazně (p < 0,05) věnovali nejvíc podřimováním vestoje (40 %), zatímco paběrkováním strávili pouze 30 % času. Sledované činnosti prováděly všechny věkové skupiny především v noci. Jedinou výjimkou bylo paběrkování střední věkové skupiny koní, kteří touto aktivitou strávili ve dne v průměru 121,7 min v porovnání s nocí (93,4 min). Aktivní ustájení dává koním možnost volby aktivity, a jak je vidět z výsledků pozorování i staří koně, zvyklí většinu života na boxové ustájení, se dobře adaptovali na tento typ ustájení a jeho využívání jim vyhovuje.
|
|
|
Dostupnost chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Diplomová práce se zabývá dostupností chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě. V České republice se v současné době chovají tři plemena chladnokrevných koní. Je to plemeno norické, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V roce 2020 byl celkový stav koní v České republice 92 172 ks, z toho bylo 1352 ks plemene norický kůň, 1365 ks slezský norický kůň a 1971 ks českomoravského belgického koně. Do vlastního sledování bylo zařazeno celkem 132 chladnokrevných hřebců a 532 chladnokrevných klisen, které byly mezi lety 2017-2019 reprodukčně aktivní. U hřebců byla sledována věková struktura, vývoj základních tělesných rozměrů, podíl původních genů, úroveň dosažené výkonnosti a místo, kde se hřebec nachází tj. připouštěcí stanice. U chladnokrevných klisen bylo sledováno především umístění klisny, které bylo důležité pro zjištění dojezdové vzdálenosti k vybranému hřebci. Na závěr bylo provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Výživa a krmení sportovních koní
JANOUŠEK HONESOVÁ, Simona
V bakalářské práci byla zpracována literární rešerše zaměřená na anatomii a fyziologii trávicího traktu koně a na základní živiny ve výživě, jako jsou proteiny, sacharidy, lipidy, voda, vitamíny a minerální látky. Práce rozebírá základní druhy krmiv využívané ve výživě koní a vlastní zásady a technologii krmení sportovních koní. Metodika práce byla provedena na skupině 5 závodních koní zaměřených na parkur. Vyhodnoceno bylo složení a energetická hodnota krmných dávek, technika krmení a potřeba energie v tréninku.
|
host ::
RSS.