|
|
Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života
Němečková, Jana ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
Bibliografický záznam NĚMEČKOVÁ, Jana. Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2016. 87 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová Abstrakt V bakalářské práci se budu zabývat vlivem roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Záměrem je předložit přehled poznatků k samotnému onemocnění a zmapovat jejich vliv na aktivity běžného dne. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se v úvodu věnuji důvodům svého rozhodnutí zpracovávat toto téma, definuji zde cíle práce a pracovní hypotézy, následně je popsáno samotné onemocnění, a to přehledně dle jednotlivých oblastí jako je charakteristika onemocnění, průběh onemocnění, diagnostika, léčba atd. Dále se pak věnuji aktivitám denního života a potřebám nemocného. V praktické části je proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření pacientů ze specializovaného centra pro léčbu demyelinizačních nemocí při Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici v Motole. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a grafických přehledech. Klíčová slova Roztroušená skleróza, aktivity denního života, vliv onemocnění, ataka, potřeby
|
|
|
Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života
Němečková, Jana ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
Bibliografický záznam NĚMEČKOVÁ, Jana. Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2016. 87 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová Abstrakt V bakalářské práci se budu zabývat vlivem roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Záměrem je předložit přehled poznatků k samotnému onemocnění a zmapovat jejich vliv na aktivity běžného dne. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se v úvodu věnuji důvodům svého rozhodnutí zpracovávat toto téma, definuji zde cíle práce a pracovní hypotézy, následně je popsáno samotné onemocnění, a to přehledně dle jednotlivých oblastí jako je charakteristika onemocnění, průběh onemocnění, diagnostika, léčba atd. Dále se pak věnuji aktivitám denního života a potřebám nemocného. V praktické části je proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření pacientů ze specializovaného centra pro léčbu demyelinizačních nemocí při Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici v Motole. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a grafických přehledech. Klíčová slova Roztroušená skleróza, aktivity denního života, vliv onemocnění, ataka, potřeby
|
|
|
Kostní denzitometrie
ŠÍRKOVÁ, Eliška
Osteoporózu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definujeme jako: "Progradující systémové onemocnění skeletu charakterizované stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností kostí ke zlomeninám. Dříve se nemoc diagnostikovala až ve stádiu vzniku osteoporotických zlomeniny, dnes se jim snažíme předcházet pomocí BMD. K vyšetření jsou zvány především ženy v postmenopauzálním věku a starší muži, výjimkou ale nejsou ani mladí lidé, ba dokonce děti. Hlavní indikace k měření BMD jsou ženy, které ukončili hormonální léčbu estrogenem, nebo jsou v postmenopauzálním věku. Dále je určeno pacientům se zvýšeným výskytem zlomenin vyvolaných malou silou a silným úbytkem tělesné hmotnosti. V neposlední řadě je vyšetření určeno mužům kolem 70. roku života, pacientům uvažujícím nad farmakologickou léčbou a samozřejmě také pacientům, u kterých sledujeme účinky léčby. Samotné vyšetření na denzitometrii, neboli DEXA, je bezbolestnou a neinvazivní metodou, pomocí které lze získat ucelené informace o množství kostního minerálu. Místa, na kterých denzitu měříme, jsou zároveň místa největšího opotřebení. Řadíme sem obratlová těla L1 L4 dále pak distální předloktí, proximální femur, žebra a proximální humerus. BMD pacienta musí být vždy kontrolováno stejným přístrojem i softwarovým vybavením. Ke kontrolnímu měření se pacient dostavuje po roce, nejdéle však do dvou let od prvního vyšetření. Cílem této práce je výzkum zaměřený na dva základní body: nalýza dat získaných na denzitometrickém pracovišti Nemocnice České Budějovice a.s. a porovnání dat pacientů v závislosti na věku, pohlaví a druhu onemocnění. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že dělení pacientů do skupin podle diagnózy je nevyhovující. Z 95 % se zde setkáváme s pacienty, trpícími různým stupněm osteoporózy. Pouhých 5 % pacientů má odlišnou diagnózu. Z dat získaných během výzkumu lze pozorovat vyšší počet vyšetřených žen a to téměř desetinásobně. Je zcela jasné, proč se s vyšetřením a osteoporózou setkáváme nejvíce u žen. Náhlá změna metabolismu kostí, ve většině případů související s klimakteriem, vysazením léčby estrogenem, nebo laktací, je náročnou situací a velkou zátěží pro celý organismus.
|
|
|
Hormonální léčba u žen, předsudky a informovanost
BUDÍNOVÁ, Eva
Hormonální léčba je nezbytnou součástí léčby moderní ženy. Setkává se však s odmítáním a negativními postoji žen z důvodu neinformovanosti a předsudků. Nedostatek informací, nebo informace získané od laických zdrojů způsobují pověry a negativní postoje se pak obtížně vyvrací. Ke sběru dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků v gynekologické ordinaci Mudr. Koubkové v Táboře. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o hormonální terapii. Bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho 95 bylo do výzkumu zařazeno. Kvalitativní šetření proběhlo formou rozhovoru se sestrami z gynekologických ambulancí v Táboře. V bakalářské práci byl zjišťován stav informovanosti a důvody odmítání hormonální léčby, což bylo také stanoveno v cílech práce (bylo jich pět), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveno bylo pět hypotéz. První, druhá a třetí hypotéza měla potvrdit, že ženy mají negativní názory na hormonální léčbu, zaujímají negativní postoj k léčbě, a přistupují k hormonální léčbě negativně na základě předsudků. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Negativní postoje žen a odmítání pramení z nedostatku informací, nebo z informací, které získají od nesprávných zdrojů. Předsudky souvisí s nepřesnými informacemi, které ženy získají od laického okolí. Čtvrtá a pátá hypotéza měla potvrdit, že ženy s vyšším vzděláním přistupují k hormonální léčbě pozitivněji, než ženy se základním vzděláním a výše vzdělání má vliv na přístup k hormonální léčbě, a že ženy s nižším věkem jsou k hormonální léčbě přístupnější, než ženy středního a vyššího věku. Tyto hypotézy potvrzeny nebyly. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První a druhá, se ptaly na problémy žen užívajících hormonální terapii. Třetí a čtvrtá, jakým způsobem se podílí sestra na podávání informací o hormonální terapii v ordinaci praktického gynekologa a jak je možné tento deficit informací doplnit. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z šetření vyplynulo, že ženy se s dotazy obracejí na lékaře, ale také na přátele a hledají informace na internetu, či jinde. Vliv na rozhodování se o hormonální léčbě mají na ženu partneři, sdělovací prostředky, přátelé, a jiní. Ženy potvrdily nedostatek informací a zájem získat informace o hormonální léčbě. Pověry a negativní názory žen pramení z nedostatku informací. Hormonální léčba je nezbytnou součástí moderní zdravé ženy, a proto je třeba poskytnout ženám dostatek informací, aby se zabránilo vlivu pověr a informací od laických zdrojů. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s problematikou neinformovanosti a vlivu pověr a k následnému zlepšení podávání informací ženám {--} klientkám.
|
host ::
RSS.