|
|
Problematika vyšetřování vražd zakrývaných inscenací nepravdivých skutečností
Chvojková, Tereza ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
PROBLEMATIKA VYŠETŘOVÁNÍ VRAŽD ZAKRÝVANÝCH INSCENACÍ NEPRAVDIVÝCH SKUTEČNOSTÍ Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vyšetřování vražd, kdy dochází jejich zakrývání inscenací nepravdivých skutečností. Primárním cílem práce je specifika a problémy, které s sebou vyšetřování vražd zakrývaným inscenacemi přináší. Práce klade důraz zejména na zvláštnosti postupu při ohledání místa činu, nepostradatelnost využití znaleckého a kriminalisticko technického zkoumání a v neposlední řadě na vybrané problémy, které vyšetřování inscenací provází. Vedle toho je cílem práce rovněž konfrontace teoretické části práce s praktickými poznatky získanými od osob, které na vyšetřování předmětné problematiky participují a samotné zhodnocení současné praxe. Práce je mimo úvodu a závěru tvořena sedmi kapitolami. V první kapitole je obecně vymezen pojem inscenace a dále je pozornost věnována inscenacím pro účely zakrytí vražd reflexi zahraničních studií. Druhá kapitola je věnována zákonnému vymezení trestného činu vraždy a jeho kriminalistické charakteristice. Třetí kapitola obsahuje stručné charakteristiky jednotlivých způsobů inscenací, se kterými se můžeme v kriminalistické praxi setkat. Čtvrtá kapitola pojednává o samotném vyšetřování vražd zakrývaných inscenacemi, zejména stran ohledání místa činu, identifikace...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Venc, Jan ; Hořák, Jaromír (oponent)
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Abstrakt Tato práce se zaměřuje na trestný čin vraždy a zabití podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Cílem práce je podat komplexní rozbor trestných činů vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku a zhodnotit právní úpravu de lege ferenda. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována historickému vývoji úmyslných usmrcení na území dnešní České republiky. Pozornost je směřována zejména na právní úpravu od rakouského trestního zákona z roku 1852 až po přijetí současného trestního zákoníku v roce 2009. Druhá kapitola se zabývá skutkovými podstatami trestného činu vraždy a zabití. Oba tyto trestné činy mají společný objekt mimořádného významu - lidský život. V této kapitole je věnována pozornost otázce počátku a konce lidského života z pohledu trestního práva. Třetí kapitola je věnována rozboru trestného činu vraždy a jeho systematizaci dle trestního zákoníku. V kapitole je vymezena vražda prostá a vražda premeditativní, v rámci které lze rozlišovat mezi vraždou s rozmyslem a vraždou po předchozím uvážení. Významnou část kapitoly představuje popis okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby a jejich hodnocení de lege ferenda. Dále je věnován prostor vývojovým stádiím trestného činu vraždy. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti)
Záhorová, Štěpánka ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti) Diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování vražd a sebevražd, především typickými způsoby páchání těchto činů, typickými a rozdílnými stopami na těle oběti a na místě činu a okolnostmi, které pachatele mohou vést k inscenacím sebevražd. Práce také poukazuje na specifika jednotlivých vyšetřovacích úkonů. Cílem práce není vytvořit souhrnnou obecnou metodiku vyšetřování případů vražd, ale upozornit na specifika, která jsou charakteristická pro vyšetřování vražd, které se jeví jako sebevraždy, a odlišit tyto inscenace od skutečných sebevražd. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola se zabývá definicí a charakteristikou pojmů vražda a sebevražda z pohledu trestního práva a kriminalistiky. Druhá kapitola se věnuje okolnostem, které pachatele vražd vedou k následným inscenacím sebevražd. Ve třetí kapitole jsou uvedeny typické způsoby páchání vražd a sebevražd. Jádro celé diplomové práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá kriminalistickými stopami na těle oběti a na místě činu. Kapitola obsahuje nejen podrobný přehled typických a rozdílných stop vyskytujících se v případech vražd a sebevražd, ale i nejčastější podvržené stopy v případech inscenací....
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Venc, Jan ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Abstrakt Tato práce se zaměřuje na trestný čin vraždy a zabití podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Cílem práce je podat komplexní rozbor trestných činů vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku a zhodnotit právní úpravu de lege ferenda. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována historickému vývoji úmyslných usmrcení na území dnešní České republiky. Pozornost je směřována zejména na právní úpravu od rakouského trestního zákona z roku 1852 až po přijetí současného trestního zákoníku v roce 2009. Druhá kapitola se zabývá skutkovými podstatami trestného činu vraždy a zabití. Oba tyto trestné činy mají společný objekt mimořádného významu - lidský život. V této kapitole je věnována pozornost otázce počátku a konce lidského života z pohledu trestního práva. Třetí kapitola je věnována rozboru trestného činu vraždy a jeho systematizaci dle trestního zákoníku. V kapitole je vymezena vražda prostá a vražda premeditativní, v rámci které lze rozlišovat mezi vraždou s rozmyslem a vraždou po předchozím uvážení. Významnou část kapitoly představuje popis okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby a jejich hodnocení de lege ferenda. Dále je věnován prostor vývojovým stádiím trestného činu vraždy. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Může za smrtelné dopravní nehody agresivita ve společnosti?
Cvrček, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Stejkoza, Josef (oponent)
Práce zkoumá závislost mezi mírou agresivity ve společnosti a počtem silničních nehod v zemi na datech v letech 2004 až 2008 ve státech Evropské unie. Jsou popsány socioekonomické determinanty vysvětlující násilné chování ve společnosti a míru agresivity jednotlivců (řidičů) a míru agresivity na úrovni společnosti. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah mezi mírou agresivity měřenou počtem vražd, počtem vloupání a počtem obětí silničních nehod. Dalšími významnými determinanty byly vyhodnoceny vývoj HDP, velikost daňové kvóty, míra nezaměstnanosti, počet lékařů, poměr mladých v populaci, spotřeba alkoholu, používání bezpečnostních pásů a počet pasažér-kilometrů. V práci je nato diskutován mechanismus jejich působení na míru smrtelných silničních nehod. Odhadnuté výsledky posloužily ke zformování doporučeních pro snížení počtu obětí silničních nehod.
|
host ::
RSS.