Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Životní styl lidí bezdomovců v Českých Budějovicích
KRÁLOVÁ, Inka
Životní styl lidí bez domova v Českých Budějovicích je různorodý a bezdomovství tito lidé neberou jako svůj životní styl. Nejčastější příčinou bezdomovství je neshoda mezi rodiči, i když dětství většina prožila ve fungující rodině. Ve většině případech jsou muži svobodní a bez partnerky. Více než polovina lidí bez domova v Českých Budějovicích je zdravá a zdraví považují za důležité. Zdravotnické služby nevyužívá většina lidí bez domova a neplatí si zdravotní pojištění. Více než polovina nezískává peněžní prostředky vlastní prací, což znamená, že buď pobírá podporu v nezaměstnanosti, dávky hmotné nouze nebo žebrá. Oproti tomu většina shání práci, navštěvují příležitostné práce nebo jsou registrovaní na úřadě práce. Lidi využívající služby Domu sv. Pavla se stravují z vlastních potravin a dodržují pravidelný pitný režim. Lidé žijící venku se stravují z toho, co kde vyžebrají nebo dostanou od lidí. V kategorii závislosti vyplynulo, že závislost na cigaretách u lidí bez domova je častěji se vyskytujícím jevem než alkohol. Více než polovina lidí bez domova v Českých Budějovicích využívá sociální zařízení v Domě sv. Pavla. Lidé žijící venku většinou provádí hygienu v řece. Ve volném čase se více než polovina lidí bez domova věnuje zaměstnání nebo hledání zaměstnání. Večer nejčastěji lidé navštěvující Dům sv. Pavla sledují televizi a lidé žijící venku pijí alkohol a odpočívají. Denní režim má více než polovina lidí bez domova pravidelný. O společenské dění nemá zájem většina lidí bez domova. Na životě bezdomovce se více než polovině lidem bez domova nelíbí nic, jsou s životní situací nespokojeni, vnímají ji velmi špatně, jako závažnou a proto by ji chtěli změnit. V oblasti hodnot jako nejvýznamnější hodnotu považují zdraví a jako nejméně významnou hodnotu vlastní bydlení. Primární myšlenkou této diplomové práce je seznámit laickou i odbornou veřejnost a dopomoci zvýšení informovanosti o dané problematice.
Ekonomicko-sociologické aspekty žebrání
Ondrušková, Kateřina ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Diplomová práce bude věnována problematice "Žebrání" a jeho vztahu k různým formám kriminality, bezdomovectví, a k užívání návykových látek. Žebrání lze chápat jako určitý substitut práce, která je apriori provozovaná za účelem dosažení zisku. Provedu analýzu možného překryvu osob pobírajících dávky sociální potřebnosti a osob žebrajících. Součástí bude i zjištění jaké služby na znovu začlenění na trh práce jsou poskytovány specifické skupině osob žebrajících. Metoda, kterou použiji, bude srovnání dostupných statistických dat a vlastního empirického pozorování, za pomoci pracovníků Občanského sdružení Naděje Praha při mé stáži v této instituci. Cílem práce je analýza účinnosti opatření stávající politiky zaměstnanosti. Teoretickými východisky mi bude komparace pohledu ekonomie hlavního proudu s přístupy rakouské školy (Hezlit, Rothbard, Mises)
Azylové domy a jejich dostatek na území obce s rozšířenou působností České Budějovice
PÁBL, Petr
Práce nejprve charakterizuje azylovou péči obecně a specifikuje jednotlivá azylová zařízení v cílové oblasti. Dále pak shrnuje výsledky vycházející z šetření provedených Jihočeským krajem, Statutárním městem České Budějovice a výsledky vlastního dotazníkového šetření provedeného mezi pracovníky vybraných azylových domů. Následuje diskuse a v závěru je na základě porovnání výsledků jednotlivých šetření a vlastních zkušeností s danou problematikou, zodpovězena otázka, zda je dostatek azylových domů na území obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Subjektivní vnímání nabídky sociálních služeb pro bezdomovce touto cílovou skupinou ve vybraných regionech České a Slovenské republiky
BENDOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivním vnímáním nabídky sociálních služeb pro bezdomovce touto cílovou skupinou ve vybraných regionech České a Slovenské republiky. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou, jak osob bez přístřeší, tak i celého fenoménu bezdomovectví. V práci jsou uvedeny druhy sociálních služeb pro osoby bez přístřeší a popsána zařízení, která fungují na území města Havířova a Žiliny. Realizace praktické části proběhla na území dvou měst, Havířova a Žiliny. Cílem praktické části byla identifikace subjektivního vnímání nabídky služeb zaměřených na osoby bez přístřeší touto cílovou skupinou v Havířově a Žilině. Stanoveného cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování. Cílový soubor byl tvořen osobami bez přístřeší a sociálními pracovníky. U osob bez přístřeší byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 11 otevřených otázek. U sociálních pracovníků jsem zvolila techniku nestrukturovaného rozhovoru. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že osoby bez přístřeší nemají dostatečné informace o poskytovaných službách. Nejčastěji využívanou službou byl azylový dům/útulek a noclehárna. Důvodem pro nevyužití sociálních služeb je nedostatek finančních prostředků. Mezi Havířovem a Žilinou existuje rozdíl jak v nabídce, tak ve využití sociálních služeb pro osoby bez přístřeší. Osoby bez přístřeší uvedly, že žádnou službu nepostrádají. Identifikované informace od respondentů mohou být poskytnuty organizacím, které se věnují právě osobám bez přístřeší. Rozhovory s osobami bez přístřeší jim mohou být nápomocné při vyhledávání pomoci. Práce může být využita jako podklad pro další výzkum a jako učební materiál.
Bezdomovectví z pohledu Policie ČR
PECKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá komplikovanou problematikou bezdomovců, jejich vzájemným vztahem k Policii ČR a to z pohledu policistů, kteří jsou s lidmi bez domova v každodenním kontaktu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou části, na část teoretickou a empirickou. Teoretická část formuluje bezdomovectví a uvádí faktory, které bezdomovectví vyvolávají. Dále se zaobírá organizacemi a státními orgány, jenž se věnují této problematice . V neposlední řadě se zabývá situacemi, ve kterých přicházejí policisté a bezdomovci nejčastěji do vzájemného kontaktu. Empirickou část, která navazuje na část teoretickou, tvoří výzkum. V této části jsou popsány předpoklady a cíle výzkumu, dále pak metody výzkumu, výzkumný soubor a výsledky průzkumu. V závěru bakalářské práce je diskuze, která je věnovaná zjištěným výsledkům výzkumu s následným potvrzením pracovní hypotézy, že "Základní odborná příprava" na policejních školách policisty dostatečně teoreticky nepřipraví na práci s bezdomovci a že veškeré své znalosti získávají až praxí, během výkonu služby. Provedený výzkum naopak vyvrací pracovní hypotézu, že vzájemné vztahy mezi policisty a bezdomovci, jsou z pohledu policistů špatné.
Postoje žáků základních škol k vybraným minoritám
ŠPIČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů). Teoretická část této bakalářské práce se zabývá vymezením pojmů postoje, předsudky a stereotypy. Dále charakterizuje rannou adolescenci, kde jsou vymezeny základní informace o vývojovém stádiu ve kterém se nacházejí respondenti cílového souboru. Nejobsáhlejší část teoretické části je tvořena informacemi o vybraných minoritách. U každé minority byly vysvětleny základní pojmy a popsáno kolik členů těchto minorit se vyskytuje v české společnosti. Dále je u většiny minorit stručně popsán vývoj postojů společnosti k jednotlivým minoritám. Výjimkou je subkultura EMO u které nelze spolehlivě zmapovat vývoj postojů, jelikož u této skupiny nebyly provedeny relevantní výzkumy tak, aby se dal tento vývoj spolehlivě popsat. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postoje žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů) v České republice (na vzorku okresu Žďár nad Sázavou), s diferenciací dle pohlaví. Před vlastním výzkumem byly formulovány tři hypotézy, které jím byly potvrzeny. Hypotéza č. 1: chlapci a dívky výzkumného vzorku vykazují vyšší míru soucitu s bezdomovci oproti ostatním vybraným skupinám. Hypotéza č. 2: více než 50 % dívek výzkumného vzorku vykazuje kladný postoj k homosexuálně orientovaným jedincům. Hypotéza č. 3: více než 50 % dívek výzkumnému vzorku vykazuje kladný postoj k subkultuře EMO. Všechny stanovené hypotézy byly provedeným výzkumem na vybraném vzorku potvrzeny. Výzkum jsem provedla pomocí techniky kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky vlastního dotazníku, založené na prezentaci ilustrativních fotografií. Tento dotazník byl anonymní a kompletně ho vyplnilo 104 respondentů. Tento výzkum byl doplněn o 6 rozhovorů s vybranými respondenty pro hlubší zmapování postojů. Přínos práce spatřuji v mapování reálných postojů respondentů ke zmíněným minoritám. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou i zainteresovanou veřejnost. Může rovněž sloužit jako podklad pro semináře s dětmi na vybraných ZŠ, prohlubující jejich znalosti o vybraných minoritách.
Informace v sociální síti pro občany ohrožené sociální exkluzí
FICHTNEROVÁ, Eva
Výzkum mé bakalářské práce byl zaměřen na problematiku, jak mnoho jsou informace potřebné a zajímavé pro lidi ohrožené sociální exkluzí, zda se k nim řádně dostávají a jestli mají správnou formu. V sociální oblasti jsou spousty informací a jsou velmi důležité pro nás pro všechny. Z dotazníků, které jsem dávala lidem v azylovém Domě sv. Pavla a na ulicích Českých Budějovic, jsem obdržela mnohé odpovědi významné pro poznání naší komunity a pro mou práci s veřejností u Městské charity České Budějovice (charitativní nezisková organizace). V teoretické části své práce jsem popsala obecné případy a specifické problémy spojené s životem vyloučených občanů, zvláště jejich těžkosti se zaměstnáním, zdravotním stavem, problémy s informacemi a komunikačními bariérami u organizací a institucí, příklady z jejich vyloučeného či bezdomoveckého života, možnosti jak se navrátit do běžného života. Ve vztahu k sociálním službám jsem uvedla některou základní legislativu. V praktické části jsem se zaměřila na otázku předávání a upřednostňované formy informací mezi nimi. Odpovědi, které jsem dostala, mě přivedli k několika zlepšením i v mé práci (např. lepší značení k azylovému domu od nádraží, mapy na webových stránkách s vyznačením cesty a autobusové zastávky, více brožurek s informacemi na nádraží). Dozvěděla jsem se, že lidé bez domova by velmi rádi získávali znalosti na poli informačních technologií a doporučila jsem pro ně kurzy Internetu. Uvědomila jsem si, že všichni lidé, kteří žijí na ulici, se o informace zajímají a nejpodstatnější způsob, jak jim informace poskytovat, je terénní práce.
Bezdomovectví jako sociální fenomén naší doby
LANGEROVÁ, Lucie
Fenomén bezdomovectví je extrémním projevem chudoby a společenského vyloučení. S tímto problémem již mnoho let bojuje velká část světa a naše společnost není výjimkou. I v naší zemi existují osoby, které se dobrovolně nebo pod tlakem okolností stávají společensky vyloučenými. Jedná se o existenci osob bez domova, které nejsou schopny adekvátně řešit svou situaci bez pomoci druhých. Vyhledávají proto různé formy sociální pomoci. Termínem bezdomovectví je označen souhrn jednání a procesů, příčin a následků, které vedou ke ztrátě zázemí (domova), životních jistot. Ve své práci jsem se snažila objektivně přiblížit problematiku bezdomovectví a zjistit veřejné mínění na daný problém. Měla by sloužit jako podklad pro další výzkum v této oblasti a zvýšit míru informovanosti o problematice bezdomovectví.
Bezdomovectví jako viditelný sociální problém
Staviařová, Lucie ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem bezdomovectví v české společnosti. Představuje definici bezdomovectví, historii a příčiny vzniku obecně. Konkrétně se pak zaměřuje na situaci a profil bezdomovců v Praze, kde je, v rámci České republiky, jejich koncentrace největší. Práce zároveň studuje postoj obyvatel České republiky vůči této skupině. Metodou zjišťování je dotazníkový průzkum u vzorku obou skupin a výzkum v terénu ve spolupráci s charitativní organizací Naděje. Na základě zjištěných informací a statistické interpretace průzkumů jsou dána doporučení pro další postup v této oblasti.
Dopad daní a veřejně prospěšných projektů na pražské bezdomovce
Nymš, Martin ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Práce zkoumá, jak dopadají finance a finanční toky lidí bez domova, na veřejné rozpočty a naopak, jak se dotýkají veřejné rozpočty lidí bez domova. V práci je vymezeno bezdomovectví, počet bezdomovců v Praze a zákony, které se bezdomovců týkají. V další části je zobrazeno zdanění příjmu bezdomovců a nakonec je částečně zkoumáno, jaké prostředky z veřejných rozpočtů a v jaké výši jsou bezdomovci prokazatelně zpotřebovány.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.