|
| |
|
|
Labe IV: Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe
Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Barth, Johannes ; Valentová, Jana ; Valenta, Petr ; Hein, Ivan ; Urban, Karel ; Hájek, Radvan ; Balvín, Pavel ; Blažková, Šárka ; Rudiš, Miroslav
Výsledky prezentované v této práci byly získány v rámci Projektu Labe a mezinárodního projektu AquaTerra sponsorovaného Evropskou Unií. Na základě předchozích výsledků byla vyřešena sedimentace plavenin re-suspendovaných v říční nádrži katastrofální povodní v údolní nivě pod nádrží dvourozměrnou matematickou simulací. K tomu byl stávající model FAST 2D rozšířen o sedimentační člen. Výsledek tvoří mapa údolní nivy, v níž jsou barvami znázorněny vrstvy sedimentů v kg/m2.
|
|
| |
|
|
Labe IV: Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe
G-impuls, s. r. o. ; Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Lobe, Ingo ; Hrubec, Karel ; Valenta, Petr ; Hein, Ivan ; Urban, Karel ; Hájek, Radvan ; Balvín, Pavel ; Rudiš, Miroslav
Ve zprávě jsou vytypovány 3 oblasti, ve kterých jsou obsaženy staré zátěže polutantů nebezpečné buď z hlediska množství nebo z hlediska vysokých koncentrací. Jedná se o přehradu Les Království, tzv. zimní přístav Pardubice kam ústí Jesenčanský potok odvodňující areál petrochemického závodu Paramo Pardubice a konečně úsek koryta Labe mezi Mělníkem a Lovosicemi, v němž se za starými, nyní většinou zatopenými koncentračními hrázkami usazovaly sedimenty v období, kdy čištění odpadních vod bylo nedostatečné. Byly definovány podmínky aplikace simulačního prostředku FAST 2D na řešení účinku katastrofální povodně nesoucí plaveniny na údolní nivu.
|
|
| |
|
|
PREHISTORIE A HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA RELIÉF KRAJINY: PŘEHLED SOUČASNÉHO SMĚRU STUDIA A VÝZNAM PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ
BUMERL, Jiří
Člověk se v holocénu stal dalším důležitým faktorem ve vývoji georeliéfu. S nástupem zemědělství začal podstatně ovlivňovat rostlinný kryt a retenci krajiny. Důsledky odlesnění a hospodářského využití krajiny na erozní a akumulační procesy v prostoru střední Evropy byly hodnoceny srovnáním případových studií z oblasti Německa, České republiky a Polska. Na sledovaném území spadají hlavní erozní vlny do závěru eneolitu, pozdní doby bronzové, závěru doby římské a raného středověku. Z hlediska mikroměřítka můžeme očekávat větší ovlivnění archeologických situací, které vznikly před spuštěním těchto erozních událostí a podstatnou redukci artefaktů uložených in situ.
|
|
|
Holocenní vývoj vegetace v Českém Švýcarsku
Pokorný, Petr ; Kuneš, P. ; Abrahám, V.
V posledních letech se podařilo získat nová pyloanalytická data z pískovcového území Českého Švýcarska. Tato data ukazují dramatický vývoj, kterým prošlo území na přechodu mezi středním a mladým holocénem a to díky výraznému okyselení způsobenému s největší pravděpodobností přirozenými procesy půdního vývoje.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.