|
|
Půdní gel jako vhodná matrice pro studium huminových látek v půdním ekosystému
Černý, Pavol ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá komplexnou problematikou pôdnych gélov. Jej hlavným cieľom bolo optimalizovať proces izolácie pôdneho gélu z pôdnej matrice. Izolácia je prevádzaná len za použitia vody, a preto predstavuje perspektívnu metódu pre štúdium humínových látok (HL) v prirodzenej podobe. Pre izoláciu bola použitá pôdna matrica hnedozem modálna z oblasti Veverských Kniníc. Výsledný izolovaný pôdny gél bol fyzikálne chemicky charakterizovaný pomocou termických a spektroskopických metód. Pomocou EA a TGA bol stanovený obsah biogénnych prvkov v organickej zložke a obsah anorganickej zložky pôdneho gélu. Anorganická zložka predstavuje majoritný podiel v štruktúre pôdneho gélu s hodnotami dosahujúcimi až 90 hm. %. Mineralogické zloženie anorganickej zložky bolo popísané pomocou XRD, pričom najviac bol zastúpený kremeň. Vybrané makro a mikroprvky boli stanovené pomocou ICP-OES a z výsledkov bolo badateľné zvýšenie obsahu prvkov, ktoré tvoria komplexy s HL. Organická zložka bola študovaná pomocou spektroskopických metód FTIR a XPS, ktoré jednoznačne preukázali, že primárnou zložkou organickej matrice sú HL. Z tohto dôvodu boli pomocou UV/Vis spektrofotometrie stanovené absorpčné koeficienty EET/EBZ, E2/E3 a E2/E4. Morfológia izolovaných gélov bola študovaná pomocou SEM, pričom na fotografiách sú vidieť minerálne častice pokryté zhlukmi humínovej matrice.
|
|
|
Vliv mineralogického složení na vybrané půdní vlastnosti
Plačková, Iva
Cílem diplomové práce je porovnat fyzikální a chemické vlastnosti a mineralogické složení vybraných půdních typů. Objektem studia byly -- kambizem modální (Malonty), kambizem modální (Vatín), černozem modální (Bratčice), černozem karbonátová (Velešovice) a hnědozem oglejená (Lesonice). Výsledky ukazují, že mineralogické složení je nejpestřejší u černozemí. Byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u obsahu jílnatých částic, obsahu živin, půdní reakci a KVK u sledovaných typů půd.
|
|
|
Půdní gel jako vhodná matrice pro studium huminových látek v půdním ekosystému
Černý, Pavol ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá komplexnou problematikou pôdnych gélov. Jej hlavným cieľom bolo optimalizovať proces izolácie pôdneho gélu z pôdnej matrice. Izolácia je prevádzaná len za použitia vody, a preto predstavuje perspektívnu metódu pre štúdium humínových látok (HL) v prirodzenej podobe. Pre izoláciu bola použitá pôdna matrica hnedozem modálna z oblasti Veverských Kniníc. Výsledný izolovaný pôdny gél bol fyzikálne chemicky charakterizovaný pomocou termických a spektroskopických metód. Pomocou EA a TGA bol stanovený obsah biogénnych prvkov v organickej zložke a obsah anorganickej zložky pôdneho gélu. Anorganická zložka predstavuje majoritný podiel v štruktúre pôdneho gélu s hodnotami dosahujúcimi až 90 hm. %. Mineralogické zloženie anorganickej zložky bolo popísané pomocou XRD, pričom najviac bol zastúpený kremeň. Vybrané makro a mikroprvky boli stanovené pomocou ICP-OES a z výsledkov bolo badateľné zvýšenie obsahu prvkov, ktoré tvoria komplexy s HL. Organická zložka bola študovaná pomocou spektroskopických metód FTIR a XPS, ktoré jednoznačne preukázali, že primárnou zložkou organickej matrice sú HL. Z tohto dôvodu boli pomocou UV/Vis spektrofotometrie stanovené absorpčné koeficienty EET/EBZ, E2/E3 a E2/E4. Morfológia izolovaných gélov bola študovaná pomocou SEM, pričom na fotografiách sú vidieť minerálne častice pokryté zhlukmi humínovej matrice.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Chemické a fyzikální vlastnosti půd v intenzivně obhospodařovaných vinohradech
Čermák, Patrik
Bakalářská práce je zaměřena na provedení pedologického průzkumu ve vybraných vinohradech Jižní Moravy. Je dána charakteristika fyzikálních a chemických vlastností půd a obsah živin. Literární rešerše je zaměřena na definování stanoviště (= terroir) révy vinné, kritéria zakládání vinohradů a popis půd typických pro vinohrady. Výsledky pedologického průzkumu ukázaly, že jako typické vinohradnické půdy v České republice lze najít černozemě, hnědozemě i rendziny. Kvalita půdy a obsah živin na sledovaných vinicích klesala v následujícím pořadí: černozem > hnědozem > rendzina.
|
|
|
Biologické a chemické ukazatele kvality půdy
Janderková, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na sledování biologických a chemických indikátorů kvality u vybraných typů půd. Ke stanovení půdních vlastností byly využity standardní analytické metody a postupy. Černozem karbonátová, pelická (lokalita Hrušky), hnědozem modální (lokalita Uhřice) a kambizem oglejená (lokalita Desky) vykazovaly statisticky průkazné rozdíly u chemických vlastností a v obsahu jílnatých částic. Nelišil se obsah organického uhlíku a bazální respirace. Bylo konstatováno, že intenzivně obhospodařované půdy mají nízký obsah humusu, podléhají rychle acidifikaci, mají nízkou respiraci a málo mikrobiální biomasy, proto je důležité doplňovat zásobu organických látek a vápnit.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Vliv mineralogického složení na vybrané půdní vlastnosti
Plačková, Iva
Cílem diplomové práce je porovnat fyzikální a chemické vlastnosti a mineralogické složení vybraných půdních typů. Objektem studia byly -- kambizem modální (Malonty), kambizem modální (Vatín), černozem modální (Bratčice), černozem karbonátová (Velešovice) a hnědozem oglejená (Lesonice). Výsledky ukazují, že mineralogické složení je nejpestřejší u černozemí. Byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u obsahu jílnatých částic, obsahu živin, půdní reakci a KVK u sledovaných typů půd.
|
host ::
RSS.