|
|
Synantropizace holuba hřivnáče (Columba palumbus) a straky obecné (Pica pica)
Tesařík, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Straka obecná a holub hřivnáč jsou v současnosti typickými synantropními ptačími druhy. Prostudováním dostupných zdrojů jsem zjistil, že během svého procesu stěhování z přírody do měst prodělali několik více či méně zásadních změn, které jim usnadnily přechod z rurálního do urbánního prostředí. Vzhledem ke své přizpůsobivosti nemají s kolonizací městského prostředí problém a zvládají zde obsadit stále pestřejší škálu hnízdních biotopů. Díky synantropizaci dokázali rozšířit svůj areál a zejména zvýšit svou celkovou početnost. Pravděpodobně největší hrozbou pro urbánní populace obou druhů je hnízdní predace, kvůli které dochází lokálně k poklesům populačních trendů a ke snížení hnízdní úspěšnosti. Kvůli predačnímu tlaku a díky přizpůsobivosti hřivnáče i straky si myslím, že můžeme do budoucna očekávat nejen nárůst početnosti a populační hustoty v městských populacích obou druhů, ale také obsazování nových a pestřejších hnízdních habitatů ve stále větší blízkosti lidských obydlí.
|
|
|
Vliv kvality hnízda na reprodukční úspěšnost u rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ptačí hnízda představují pro rozmnožování drtivé většiny druhů ptáků klíčové struktury a měla by proto podléhat přírodnímu výběr. Selekční tlaky, které na velikost hnízda působí, popisuje šest hypotéz, jejichž platnost u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) jsem ve své diplomové práci testoval. První dvě hypotézy - predační a parazitační - by měly vést ke zmenšování hnízda. Jejich vliv na rozměry hnízda se mi ovšem prokázat nepodařilo, ačkoliv v jednom ze studovaných let existuje mírná kontraintuitivní negativní závislost mezi měkkou výškou hnízda a pravděpodobností predace. Žádná podobná závislost nebyla nalezena u vlivu hnízdního parazitizmu. Jeho pravděpodobnost je ovlivněna pouze dvěma charakteristikami hnízdního místa a to viditelností hnízda z nejbližšího potenciálního pozorovacího bodu pro kukačku a vzdáleností od volné vody, kdy hnízda nacházející se hlouběji v rákosovém porostu trpí nižší mírou parazitace. Zbylé čtyři hypotézy popisují selekční tlaky na větší hnízda nebo některé z jejich funkčních částí. Platnost termoregulační hypotézy ani hypotézy stability hnízda se prokázat nepodařilo. Obdobně nebylo zjištěno, že by hnízdo fungovalo jako postkopulační signál kvality samice. Jedinou z těchto hypotéz, jejíž platnost se prokázat podařilo, je hypotéza ideální velikosti snůšky, kdy...
|
|
|
Inkubační chování rybáka dlouhoocasého Sterna paradisaea v extrémních klimatických podmínkách severské tundry
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Krátká hnízdní sezóna a extrémní klima jsou limitující podmínky, kterým se hnízdící ptáci v severské tundře museli přizpůsobit. Přesto do této oblasti každoročně migrují desítky druhů ptáků, aby zde zvýšily své šance na vyvedení mláďat. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na inkubační chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v severské tundře na norském souostroví Svalbard. Na základě využité metody kontinuálního video nahrávání hnízd jsem detailně popsala chování druhu v průběhu inkubace, a to na dvou lokalitách Adolfbukta a Longyearbyen, které se od sebe odlišují rozdílnou přítomností lidí. Na lokalitě Adolfbukta probíhalo studium po dvě sezóny (2012 a 2014), které se od sebe lišily rozdílnou mírou predačního tlaku. Proto jsem mohla vyhodnotit nejen vliv lidské aktivity na inkubační chování a hnízdní ekologii rybáků dlouhoocasých, ale i vliv rozdílného predačního tlaku. Přítomnost lidí v okolí hnízdní kolonie v Longyearbyen měla výrazný vliv na chování. Inkubující jedinci v důsledku rušení častěji opouštěli svá hnízda, věnovali méně času inkubaci a klidová fáze na hnízdě (spánek) byla o polovinu kratší. Vliv lidské aktivity se výrazně neprojevil na průměrné velikosti snůšky a celkové hnízdní úspěšnosti. Je tedy možné, že rušivý vliv lidí není natolik velký, aby nebyl vykompenzován...
|
|
|
Inkubační chování rybáka dlouhoocasého Sterna paradisaea v extrémních klimatických podmínkách severské tundry
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Krátká hnízdní sezóna a extrémní klima jsou limitující podmínky, kterým se hnízdící ptáci v severské tundře museli přizpůsobit. Přesto do této oblasti každoročně migrují desítky druhů ptáků, aby zde zvýšily své šance na vyvedení mláďat. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na inkubační chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v severské tundře na norském souostroví Svalbard. Na základě využité metody kontinuálního video nahrávání hnízd jsem detailně popsala chování druhu v průběhu inkubace, a to na dvou lokalitách Adolfbukta a Longyearbyen, které se od sebe odlišují rozdílnou přítomností lidí. Na lokalitě Adolfbukta probíhalo studium po dvě sezóny (2012 a 2014), které se od sebe lišily rozdílnou mírou predačního tlaku. Proto jsem mohla vyhodnotit nejen vliv lidské aktivity na inkubační chování a hnízdní ekologii rybáků dlouhoocasých, ale i vliv rozdílného predačního tlaku. Přítomnost lidí v okolí hnízdní kolonie v Longyearbyen měla výrazný vliv na chování. Inkubující jedinci v důsledku rušení častěji opouštěli svá hnízda, věnovali méně času inkubaci a klidová fáze na hnízdě (spánek) byla o polovinu kratší. Vliv lidské aktivity se výrazně neprojevil na průměrné velikosti snůšky a celkové hnízdní úspěšnosti. Je tedy možné, že rušivý vliv lidí není natolik velký, aby nebyl vykompenzován...
|
|
|
Vliv synurbanizace na ptačí populace
Zeman, Vít ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Po celém světě v současné době zaznamenáváme expanzi lidského prostředí do krajiny. S tím jak se zvedají nároky člověka na prostor, rozšiřují se též města a s nimi spojené urbánní prostředí. Stále více druhů organismů se tomuto prostředí přizpůsobuje a můžeme tak zaznamenávat změny, které to u nich vyvolává, ať už na úrovni populací, nebo samotných jedinců. Tato bakalářská práce se snaží formou literární rešerše shrnout dosavadní poznatky vlivu urbanizace a s ní související synurbanizace na populace ptáků. Jelikož jde o obšírné téma, je práce zaměřena na konkrétní detaily, týkající se především rozdílů v populační hustotě, hnízdní úspěšnosti, kondici ptáků a tlaku ze strany predátorů mezi společenstvy urbánního a přirozeného prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv kvality hnízda na reprodukční úspěšnost u rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ptačí hnízda představují pro rozmnožování drtivé většiny druhů ptáků klíčové struktury a měla by proto podléhat přírodnímu výběr. Selekční tlaky, které na velikost hnízda působí, popisuje šest hypotéz, jejichž platnost u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) jsem ve své diplomové práci testoval. První dvě hypotézy - predační a parazitační - by měly vést ke zmenšování hnízda. Jejich vliv na rozměry hnízda se mi ovšem prokázat nepodařilo, ačkoliv v jednom ze studovaných let existuje mírná kontraintuitivní negativní závislost mezi měkkou výškou hnízda a pravděpodobností predace. Žádná podobná závislost nebyla nalezena u vlivu hnízdního parazitizmu. Jeho pravděpodobnost je ovlivněna pouze dvěma charakteristikami hnízdního místa a to viditelností hnízda z nejbližšího potenciálního pozorovacího bodu pro kukačku a vzdáleností od volné vody, kdy hnízda nacházející se hlouběji v rákosovém porostu trpí nižší mírou parazitace. Zbylé čtyři hypotézy popisují selekční tlaky na větší hnízda nebo některé z jejich funkčních částí. Platnost termoregulační hypotézy ani hypotézy stability hnízda se prokázat nepodařilo. Obdobně nebylo zjištěno, že by hnízdo fungovalo jako postkopulační signál kvality samice. Jedinou z těchto hypotéz, jejíž platnost se prokázat podařilo, je hypotéza ideální velikosti snůšky, kdy...
|
|
|
Analýza vybraných aspektů hnízdní biologie potápky roháče (Podiceps cristatus)
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo provádět monitoring sezónního vývoje početnosti a distribuce hnízd potápky roháče (Podiceps cristatus) na Nadějské rybniční soustavě. Dále sledovat některé faktory, které by mohly ovlivnit úspěšnost hnízdění u uvedeného druhu. Pozornost byla soustředěna především na přítomnost uměle vysazených kachen divokých (Anas platyrhynchos), které mohly být významným faktorem, jež může negativně ovlivňovat úspěšnost hnízdění. Součástí studie bylo také detailní sledování průběhu hnízdění u vybraných hnízdních párů pomocí fotopasti. Do sledování průběhu hnízdění bylo zahrnuto i měření teploty v hnízdě pomocí teplotního dataloggeru. Jak již bylo zmíněno, studie byla prováděna na Nadějské rybniční soustavě, která je tvořena 15 rybníky a nachází se v blízkosti obce Frahelž. Výzkum probíhal od 14. 4. 2015 do 28. 10. 2015. V roce 2015 bylo na Nadějské rybniční soustavě nalezeno a změřeno 37 hnízd. Na rybníku Skutku se nacházel nejvyšší počet hnízd (34), na rybníku Láska byla nalezena 2 hnízda a na rybníku Rod 1 hnízdo. Většina hnízd byla situována na volnou vodní hladinu (30 hnízd) a zbylých 7 hnízd bylo umístěno do hustšího porostu. Celkem byly získány parametry 111 vajec, z nichž 100 vajec bylo nalezeno ve hnízdech na rybníku Skutek, 8 vajec na rybníku Láska a 3 vejce v jediném hnízdě na rybníku Rod. Během sledování hnízda fotopastí bylo zaznamenáno jeho zničení skupinou kachen divokých a tím pádem také prokázán negativní vliv uměle vysazených kachen divokých. V průběhu hnízdění byla maximální naměřená teplota v hnízdě 33,8 °C.
|
|
|
Analýza chovu ptáků z řádů Brodiví (Ciconiiformes) a Plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada
STUPKOVÁ, Veronika
Ptáci řádů Brodiví a Plameňáci jsou častými chovanci zoologických zahrad. V zoo Ohrada je v současnosti chováno 12 druhů ptáků z řádu Brodiví a 1 druh z řádu Plameňáci. Všechny zde chované druhy se v přírodě vyskytují především ve Starém světě. Úspěšný chov ptáků uvedených řádů závisí na detailních znalostech jejich biologie a poskytnutí odpovídajících podmínek chovu. Předkládaná práce je snahou o kompletní analýzu historie i současnosti chovu ptáků jmenovaných řádů v zoo Ohrada. Hlavním cílem práce bylo na základě zpracování všech dostupných dat zhodnotit úspěšnost hnízdění ptáků zmíněných řádů ve vztahu k podmínkám v zoo a na základě sledování hnízdění ptáků v roce 2012 zhodnotit úspěšnost dané hnízdní sezóny. Vlastní pozorování bylo provedeno v období 9. dubna - 30. června 2012. Pravidelný úspěšný odchov se v zoo daří u 6 druhů: volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), kolpík bílý (Platalea leucorodia), ibis hnědý (Plegadis falcinellus) a plameňák růžový (Phoenicopterus ruber roseus). U 1 druhu, čápa černého (Ciconia nigra), zde došlo v roce 2012 k historicky prvnímu odchovu. Obzvláště úspěšný je v zoo Ohrada dlouhodobě chov plameňáka růžového. Ve vztahu k podmínkám v zoo je úspěšný také chov kolpíka bílého, kvakoše nočního, ibise hnědého a volavky rusohlavé. Mimořádně úspěšná hnízdní sezóna byla v roce 2012 zaznamenána u volavky rusohlavé, kolpíka bílého a ibise hnědého, naopak nepříliš úspěšná byla u volavky stříbřité.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.