|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jednota československých matematiků a fyziků
Kábová, Hana
Inventář Jednota československých matematiků a fyziků obsahuje popis archivního fondu z let 1872-1952 (1959), uloženého v Archivu Akademie věd České republiky v 80 kartonech a 2 kartotékách. Fond je zachován torzovitě, zahrnuje hlavně materiály z ediční činnosti Jednoty.
|
|
|
Jaroslav Werstadt
Hoffmannová, Jaroslava
Inventář osobního fondu českého historika a archiváře Jaroslava Werstadta (1888-1970) přináší významné údaje nejen k jeho osobě, ale také pro zajímavé období české historie; podchycuje originální materiály v Archivu AV ČR a kopie písemností z Werstadtova fondu ve Vojenském historickém archivu v Praze.
|
|
| |
|
| |
|
|
František Záviška. Inventář osobního fondu
Haasová, M. ; Kábová, Hana
František Záviška (1879-1945) se habilitoval 1906 na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze pro obor teoretické fyziky, 1914 byl jmenován mimořádným profesorem, 1919 dosáhl řádné profesury. Studoval též v Cambridge v Cavendishově laboratoři (1906/7). Zanechal po sobě řadu prací z oboru optiky, rentgenového záření, elektromagnetických vln a hydrodynamiky. Byl aktivním členem řady vědeckých institucí (např. Královské české společnosti nauk od 1919, České akademie věd a umění od 1914 a Jednoty československých matematiků a fyziků od 1898). Osobní fond Františka Závišky je uložen ve 14 kartonech. Životopisný materiál dokládá velmi dobře Záviškova studia a univerzitní kariéru. Neúplně se dochovala korespondence, vědecká a odborná činnost, písemnosti z veřejného působení. Významnou skupinu osobního fondu tvoří soubor svědectví o Záviškově úmrtí, nekrology, vzpomínky a oslavné projevy. Torzovitě se zachovaly rovněž písemnosti Emilie Antonie Záviškové, roz. Škodové.
|
|
|
Členství žen v předních vědeckých společnostech ve 20. století [v českých zemích]
Barvíková, Hana ; Martinovský, Martin
V průběhu 20. století existovalo v českých zemích 5, resp. 6 ústředních vědeckých společností. Jejich členové byli voleni, přičemž členství vyjadřovalo nejvyšší uznání vědeckých schopností a význam dané osobnosti pro daný obor. Ženy však byly voleny jen zřídka; pouze čtyři místní (a dvě zahraniční) vědkyně získaly členství v první polovině století, dalších jedenáct bylo zvoleno v druhé polovině. Příspěvek mapuje možnosti a podmínky jejich voleb, jež byly ovlivněné zřejmě jak úplnými počátky žen jako průkopnic ve světě vědy během prvních padesáti let století, tak ve druhé jeho části totalitním režimem a existencí jediné ústřední vědecké instituce. Začleněny jsou také stručné portréty všech zvolených žen a okolnosti volby spolu s nástinem situace žen působících ve vědě na konci 20. a počátkem 21. století.
|
host ::
RSS.