|
|
Muž jako poskytovatel ošetřovatelské práce
Bůžek, František ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Záměrem bakalářské práce "Muž jako poskytovatel ošetřovatelské péče", zda se mužů konajících povolání všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře a zdravotnického asistenta, dotýkají genderové stereotypy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část stručně popisuje historii začátků řádového ošetřovatelství, kdy role muže - ošetřovatele a pečovatele nebyla tak výjimečná jako dnes. V následující části jsou charakterizovány genderové stereotypy, které se týkají genderu obecně a mužů, kteří pracují jako zdravotní sestry. Empirická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo u mužů poskytovatelů - ošetřovatelské péče ve FN Motol provedeno.
|
|
|
Český červený kříž - historie a současnost
Petržilková, Jana ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je teoretického charakteru. Je zaměřena na Český (Československý) červený kříž od jeho vzniku až po současnost. Cílem je zmapovat činnosti Mezinárodního i Českého (Československého) červeného kříže jak z hlediska historie, tak i současnosti a dostat Český červený kříž do povědomí široké veřejnosti. V průběhu práce jsou zodpovězeny tyto otázky: Jak a proč vznikl Červený kříž, kdo jej založil a z jakého důvodu? Jak vznikl Československý červený kříž, jaká byla jeho činnost po 1. světové válce a ve 2. světové válce? Jaká byla jeho činnost v poválečném a socialistickém období a v období po roce 1989? Kdy vznikl Český červený kříž, čím se zabývá a kdo jsou jeho kolektivní členové? Práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů a jejich analýzy formou zakotvené teorie. Zpracovává soudobou i současnou odbornou literaturu, včetně časopisů, archiválií a dokumentů. Je doplněna rozhovory s managementem Oblastních spolků, jejichž cílem je zmapování aktivit všech šesti Oblastních spolků Českého červeného kříže v Ústeckém kraji. Byly zjištěny údaje o vzniku spolků, počtu jejich členů, dobrovolníků a místních skupin v době založení a nyní. Dále byly zjištěny jejich aktivity v průběhu historie a v současné době. Z výsledků rozhovorů vyplývá, čím...
|
|
| |
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Slovní zásoba tématu ošetrovatelství v rusko-českém porovnávacím plánu
Nešporová, Lucie ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nazarenko, Liliya (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slovní zásobou ošetřovatelství v rusko - českém porovnávacím plánu. Cílem je porovnat vybrané ruské a české výrazy z hlediska jejich tvoření a určit jaké způsoby v těchto dvou jazycích převládají. Jednotlivé části jsou věnovány postupům obohacování slovní zásoby. Používáme srovnávací analýzu. Východiskem jsou ruské výrazy získané excerpcí, které jsou porovnávány s jejich českými ekvivalenty. Práce je zaměřena hlavně na termíny této oblasti. Snaží se také zjistit, jestli jsou nějaké pravidelnosti ve struktuře přejatých termínů. Zabývá se i tím, jestli tyto jazyky používají přejatý termín nebo si tvoří svůj domácí ekvivalent. Obsahuje také kapitoly o historii ošetřovatelství, terminologii, vzniku zdravotnické terminologie, o profesionalismech a slangu. V příloze se nacházejí rusko - český slovník obsahující nejrůznější výrazy používané v ošetřovatelství a texty se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Vnímání všeobecné sestry ze strany jiných zdravotnických profesí
Gajdová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je vnímána profese všeobecné sestry jinými nelékařskými zdravotnickými profesemi a také samotnými lékaři v multidisciplinárním týmu. Dále bylo zkoumáno, čím je ovlivňován vztah ostatních zdravotnických pracovníků k všeobecné sestře při jejich spolupráci. Posledním cílem bylo porovnat vnímání profese všeobecné sestry ve fakultní a městské nemocnici. V teoretické části se zabývám vymezením pojmu "vnímání" a jeho charakteristikou. Popisuji různorodé faktory ovlivňující vnímání při výkonu profese všeobecné sestry v mulitdisciplinárním týmu. Stručně se zmiňuji o historii i aktuální situaci v profesi všeobecné sestry. Nedílnou součástí mé bakalářské práce je popis předpokladů všeobecné sestry a ostatních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání a to jak zákonných, tak osobnostních. V empirické části popisuji kvantitativní metodu sběru dat formou dotazníkového šetření. Popisuji pracovní postup, administraci dotazníku, jeho návrat a vlastní vyhodnocení získaných dat. Závěrem práce je provedeno vyhodnocení uvedených hypotéz, které vyplývají ze stanovených cílů mé bakalářské práce. Klíčová slova: vnímání osobnost interpersonální vztahy profese multidisciplinírní tým všeobecná sestra historie ošetřovatelství
|
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v interních oborech v kontextu s vývojem
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Ošetřovatelskými postupy se rozumí poznatky a návody, jak provádět ošetřovatelskou činnost, abychom dosáhli co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Nejedná se o neměnná pravidla, jejich vývoj je závislý na rozvoji medicíny a technologie. Jsou v souladu s medicínskými a technologickými poznatky. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od období do druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Jednalo se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu studium/analýza písemných dokumentů. Metodika dané práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá historií ošetřovatelství. Nalezneme zde stručně popsané počátky ošetřovatelství i faktory, které ošetřovatelství ovlivnily a ovlivňují jej i dnes. Základy moderního ošetřovatelství se utvářely zásluhou Florence Nightingale, která měla mimo jiné významný vliv na rozvoji ošetřovatelství v českých zemích. Historie českého ošetřovatelství je zasazena do období, které souvisí s první a druhou světovou válkou. Druhá část je věnována konkrétním ošetřovatelským činnostem týkajících se zdravého obydlí, pokoje pro nemocné, lůžka pro nemocné a jeho úpravy, péče o hygienu nemocných a sledování vitálních funkcí; počínaje obdobím do druhé poloviny devatenáctého století, neboť v polovině devatenáctého století vznikla skutečná ošetřovatelská profese. Jednotlivé etapy jsou vymezeny po deseti letech. Lze v nich spatřovat komplexní vývoj konkrétních ošetřovatelských postupů od jejich počátků až po dnešní dobu. Ve zmapování historického vývoje vybraných ošetřovatelských postupů vnímám možný přínos mé práce pro dnešní sestry, které se díky znalosti minulosti mohou vyvarovat jednak chyb a také používání postupů, které jsou v současné době překonané. Dále může má práce vést k reflexi současných postupů, které mohou být v budoucnosti ošetřovatelství nahrazeny postupy dokonalejšími.
|
host ::
RSS.