|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
German texts by some representatives of national revival in the Czech lands of the 19th century, because of aspects of historical linguistics
Švrčková, Helena ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
V 1. polovině 19. století sílily v Evropě emancipační snahy etnických skupin žijících pod nadvládou větších národů, které byly ovlivněna humanistickými myšlenkami Johanna Gottfrieda Herdera o jazyce jako nejpodstatnějším charakteristickém rysu národa a přirozeném právu na národnostní identitu. Díky tomuto pojetí ztotožnili Češi boj o zrovnoprávnění a prosazení češtiny s bojem o národ. Diplomová práce se zabývá textovou analýzou a srovnáním německy psaných rukopisů českých obrozenců Karla Aloise Vinařického, Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka, které se týkají stavu školství v českých zemích a zavedení mateřského jazyka alespoň do nejnižších stupňů škol. Textová analýza (Brinker 2001) zohledňuje komunikační oblast, účel sepsání textu, okolnosti vzniku, roli emitenta a recipienta, záměr autora a textovou funkci. Všechny texty vykazují společné znaky s druhem textu "obrana jazyka". Zkoumání lexiky za pomoci dobových slovníků (Adelung, Grimmové, Jungmann), etymologického slovníku (Pfeifer) a Dudenu (2006) se zaměřilo na semantická pole národního obrození a školství. Analýza ukázala, že ve všech textech lze najít vliv rétoriky a argumentace národního obrození a snahu ovlivnit postavení češtiny ve společnosti, úřadech a školství habsburské monarchie.
|
host ::
RSS.