Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Intertextuality in the works of John Fowles and Peter Ackroyd ; French Lieutenant's Woman and Dan Leno and the Limehouse Golem
Hrdličková, Radka ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na užití intertextuality ve vybrané postmoderní próze, konkrétně porovnat způsoby, jakými je intertextualita užita ve dvou románech britských autorů druhé poloviny 20. století; Johna Fowlese a Petera Ackroyda. Jejich historické romány Milenka francouzského poručíka (1969) a Golem z londýnských doků (1994) se odehrávají v době Viktoriánské éry Velké Británie a mohou být vnímány jako vhodné příklady literární historiografické metafikce, ve které se jako výpravná a podpůrná strategie vyskytuje intertextualita.
Different concepts of post-modernist British dystopian novel in Martin Amis's London Fields and Julian Barnes's England, England
Ficza, Tomáš ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat poetiku postmodernismu a zjistit, do jaké míry byly dystopické romány Londýnská pole (1989) od Martina Amise a England, England (1998) od Juliana Barnse ovlivněny tímto konceptem. První část práce se zabývá biografiemi autorů, dystopickými rysy obou knih a teorií postmodernismu. Druhá část je zaměřena na praktickou analýzu obou románů. V druhé části jsou teoreticky představeny různé koncepty postmodernismu a poté jsou prakticky ilustrovány na zmíněných pracích.
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
Different concepts of post-modernist British dystopian novel in Martin Amis's London Fields and Julian Barnes's England, England
Ficza, Tomáš ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat poetiku postmodernismu a zjistit, do jaké míry byly dystopické romány Londýnská pole (1989) od Martina Amise a England, England (1998) od Juliana Barnse ovlivněny tímto konceptem. První část práce se zabývá biografiemi autorů, dystopickými rysy obou knih a teorií postmodernismu. Druhá část je zaměřena na praktickou analýzu obou románů. V druhé části jsou teoreticky představeny různé koncepty postmodernismu a poté jsou prakticky ilustrovány na zmíněných pracích.
Rose Tremain:Historical Novels
Koucká, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Rose Tremainová, současná britská autorka, narozená v roce 1943, patří mezi nejtalentovanější spisovatele své generace. Přesto její díla nejsou tak úspěšná jak by zasluhovala. Dva její historické romány - Hudba a ticho (1999) a především Navrácená milost (1989) - jí přinesly značnou popularitu, jež ale neměla dlouhého trvání. Účelem této práce je lépe čtenáře obeznámit s těmito dvěma texty a prozkoumat jejich literární vlivy. Tato práce se zaměřuje především na historiografickou metafikci, termín zásadní pro porozumění historickým románům Tremainové. Historiografická metafikce je postmoderní umělecká forma, vztahující se k myšlenkám hnutí nového historicismu, který zpochybňuje náš pohled na historii. Toto hnutí ukazuje dějiny jako pouhý lidský konstrukt, tak, že zdůrazňuje fiktivnost jakéhokoli historického popisu. Upozorňuje na skutečnost, že dějiny - mnohočetné interpretace minulosti - mohou být stejně fiktivní jako próza sama. Decentralizace a chaos, které jsou charakteristické pro historiografickou metafikci, mohou být vyjádřeny různými literárními prostředky. Tato práce se soustředí na čtyři z nich, které jsou typické pro prózu Tremainové: míšení historie a fantastična, střídající se diskurzy, specifické vypravěčské postupy a kreativní anachronismy. Z těchto dvou románů je více experimentální Navrácená...
Intertextuality in the works of John Fowles and Peter Ackroyd ; French Lieutenant's Woman and Dan Leno and the Limehouse Golem
Hrdličková, Radka ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na užití intertextuality ve vybrané postmoderní próze, konkrétně porovnat způsoby, jakými je intertextualita užita ve dvou románech britských autorů druhé poloviny 20. století; Johna Fowlese a Petera Ackroyda. Jejich historické romány Milenka francouzského poručíka (1969) a Golem z londýnských doků (1994) se odehrávají v době Viktoriánské éry Velké Británie a mohou být vnímány jako vhodné příklady literární historiografické metafikce, ve které se jako výpravná a podpůrná strategie vyskytuje intertextualita.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.