|
|
Vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku
Müller, Joseph ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza toho, jak oficiální švýcarské instituce pracovaly s odkazem druhé světové války, čímž přispěly k formování kolektivní paměti na druhou světovou válku ve Švýcarsku. Druhá světová válka a především role Švýcarska v ní byla mytizována oficiálními institucemi, jež se až do druhé poloviny devadesátých let snažily udržet pozitivní mínění společnosti o akcích, které podniklo Švýcarsko během druhé světové války. Během válečných a poválečných let došlo ve Švýcarsku za tímto účelem k vytvoření třech hlavních mýtů, okolo kterých bylo vystaveno oficiální vzpomínání na druhou světovou válku - mýtu Réduit Alpin, mýtu neutrality a mýtu Švýcarska, jako země, jež pomáhala uprchlíkům. Mezi hlavní instituce, které během druhé světové války a následně i v poválečných letech ovlivňovaly nejvíce kolektivní paměť ve Švýcarsku, patřila armáda v čele s generálem Henri Guisanem a švýcarská vláda. Diplomová práce analyzuje vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku ve dvou obdobích. Prvním úsekem je období druhé světové války a bezprostředně po ní. Druhým časovým úsekem je období od druhé poloviny devadesátých let, kdy byla ustanovena Mezinárodní komise expertů, jejíž ustanovení znamenalo důležitý milník v debatě o švýcarské roli ve druhé světové válce. I více jak 15 let od...
|
|
|
Jan Masaryk jako rozhlasový komentátor ve válečném vysílání BBC
Dvořáková, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zaměřuje na československé rozhlasové vysílání v rámci britské rozhlasové společnosti BBC od září 1939 (tedy od samotného zahájení českého programu BBC) do konce druhé světové války, na němž se po částečném uznání československé exilové vlády britskou stranou v létě 1940 začali podílet i zástupci československé politické reprezentace. Jejím hlavním tématem jsou rozhlasové projevy Jana Masaryka, bývalého dlouholetého československého vyslance v Londýně a budoucího exilového ministra zahraničních věcí, který český program BBC pro posluchače v protektorátu 8. září 1939 zahájil a který v něm začal pravidelně jednou týdně vystupovat v únoru 1940. Práce analyzuje, jakým způsobem se snažil ve svých komentářích povzbuzovat sebevědomí českého národa a anulovat tak germanizační snahy okupantů a českých kolaborantů o reinterpretaci českého historického příběhu, a jakými ideologickými zbraněmi Masaryk vytvářel obraz malého, leč vnitřně silného a vyspělého československého národa, morálně převyšujícího svého dědičného německého nepřítele, který jako rétorický štít stavěl proti nacistickým výkladům o údajném českém kmeni, jenž se vrátil do lůna novodobé Svaté říše římské, jejíž byl podle nacistické propagandy přirozenou součástí.
|
|
|
Národní stereotypy: příklad Čechů v 19. století
Neugebauer, Petr ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vznik, využívání a zánik národních stereotypů na příkladu Čechů v 19. století, s důrazem na formování českého autostereotypu. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem s odkazy na karikaturu. První kapitola se věnuje teoretickému ukotvení pojmů a vytváří tak teoretický základ práce. S využitím především sociologických poznatků definuje národ, stereotyp a národní stereotyp. Dále blíže zkoumá fungování národních stereotypů především vztah auto- a heterostereotypu. Druhá kapitola se věnuje českým národním stereotypům v 19. století. První podkapitola představí vývoj českého národního hnutí a následně zkoumá české národní stereotypy vycházející z historických mýtů. Mezi hlavní témata patří vztah k náboženství: katolické církvi a protestantismu (především husitství), odmítnutí šlechty a sakralizaci plebejství a také heterostereotypům Němců, Slovanů a Habsburské monarchie. Druhá podkapitola se soustředí na české národní stereotypy ve vypjatých 90. letech z pohledu mladočechů, realistů a sociálních demokratů.
|
host ::
RSS.