|
|
Pokračovatelé posesiv suus a illorum v románských jazycích
Jančík, Jiří ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Aurová, Miroslava (oponent) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Česká anotace: Práce zkoumá exponenci posesivity 6. osob na příkladě dvou konkrétních exponentů - paradigmat SUUS a ILLORUM. Jejím cílem je pak postihnout veškeré proměny sémioze obou paradigmat na jejich přechodu z latinského diasystému do diasytému protorománského a románského. Tyto proměny uchopuje na základě osmi parametrů sémiotického a sémiologického popisu jako proměny (1) formálního aspektu, (2) obsahového aspektu, (3) reference, (4) extenze, (5) intenze, (6) diferenční hodnoty, (7) paradigmatických vztahů, (8) syntagmatických vztahů. Na základě analýz jednotlivých diasystémů se práce pokouší identifikovat propojení, filiaci mezi jednotlivými centry, ve smyslu stanovení interareálových zdrojů jazykových inovací Česká klíčová slova: Exponence posesivity 6. osob, reflexivní posesivita, nerefexivní posesivita, ILLORUM, SUUS, sémioze, gramaticalizace, supletivita, jazyková inovace, export jazykových modelů, endoforičnost, logoforičnost, exoforičnost, vulgární latina, clasická latina, románské jazyky
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
host ::
RSS.